Klaus, Fischer: Zákon o soudržnosti znevažuje trianonskou dohodu

Maďarský zákon o národní soudržnosti podle prezidenta Václava Klause a premiéra Jana Fischera znevažuje trianonskou smlouvu. Hrad v prohlášení zaslaném ČTK uvedl, že kroky Maďarska mohou vytvářet prostředí pro růst extremismu a přispívat k oživování starých rivalit v Evropě. Zákon stanovuje dnem sounáležitosti všech Maďarů 4. červen, tedy den, kdy byla roku 1920 podepsána trianonská smlouva. Dohoda Maďarsko připravila o rozsáhlá území s početným maďarským obyvatelstvem. "Považujeme za nepřijatelné, že zákon znevažuje trianonskou mírovou dohodu, která je jedním ze základních prvků evropského smluvního uspořádání, jehož je i Česká republika součástí," uvedl Václav Klaus v tiskovém prohlášení. Dále v něm označil za "zcela nepřípustné a nebezpečné" vyslovování podpory požadavkům na vytváření různých forem regionální autonomie.

Zákon o národní soudržnosti schválili maďarští zákonodárci 31. května. V 386členném parlamentu norma získala podporu 302 poslanců. Parlament v textu prohlašuje, že "každý jednotlivý Maďar stejně jako komunita Maďarů, která se dostala pod vládu jiných států, je součástí jednotného maďarského národa, jehož soudržnost je realitou přesahující státní hranice, a jako taková je určujícím prvkem jejich osobní i kolektivně založené identity".

Trianonskou mírovou smlouvu předložily Maďarsku po první světové válce vítězné mocnosti. Na jejím základě Maďarsko přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země. Maďarsko také uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků. Smlouva vyvolala u většiny Maďarů pocity křivdy a trauma vzniklé z rozdělení národa ovlivňuje maďarskou politiku dodnes.