Klonování vyvolává spory ve světě i v ČR

Převratný pokus vědy - průlom v klonování člověka vyvolal ve světě velké spory. Naklonování do podoby týden starého embrya bylo totiž poprvé řádně zdokumentováno. Jak se staví ke klonování čeští odborníci a politici? Má Česko na tomto poli vědecké výsledky? To jsou otázky pro Zdeňku Kuchyňovou.

Klonování vyvolává spory ve světě i v ČR

Klonované embryo, foto: ČTK

Jihokorejský a americký tým naklonoval třicet zárodků až do stádia, kdy se v těle embrya začínají tvořit kmenové buňky. To by mohlo znamenat revoluci v lékařství, což potvrzuje i přední český expert v oblasti klonování Josef Fulka. Působil například ve skotském týmu, který naklonoval známou ovečku Dolly. Jak však dodává, vše má svá pozitiva a negativa.

"Pozitivní je, že pomocí tohoto přístupu by se mohly vytvářet buňky a ty by potom mohly být použity k léčení nemocí, které dosud nemůžeme vyléčit, nebo například úrazů. To je jedna věc. Ta další, ta negativní - víte, že jsou snahy naklonovat člověka a já se domnívám, že toto sdělení je pořádný krok k tomu, aby někdo nezodpovědný o tom začal skutečně vážně uvažovat a pustil se do toho. Pokud by se i podařilo naklonovat člověka, může se objevit řada abnormalit. Může umřít v několika dnech po narození, anebo se ty defekty mohou objevit o mnoho později."

Fotografie pořízená z mikroskopu a zveřejněná 12. února Národní univerzitou v Soulu ukazuje osm naklonovaných lidských embryí v osmibuněčné fázi, foto: ČTK

Protichůdné reakce na sebe po úspěšném pokusu nenechaly dlouho čekat. Kritici varují před výrobou dětí na zakázku. Zastánci vidí možnost léčby smrtelných chorob. Například pacienta po úrazu, který má přerušenou míchu, čeká zbytek života na vozíku. Pokud by lékaři uměli a hlavně směli použít jeho libovolnou buňku a nastartovat vývoj embrya, nabral by jeho osud nový směr. Kmenové buňky by zacelily míchu a pacient by byl zdráv. Vše je ovšem hudba budoucnosti. Navíc je klonování závažný etický problém. Výzkum jde však na tomto poli stále dopředu a, jak dodává Josef Fulka, i česká věda dělá v oblasti klonování pokroky.

"Asi ten nejzářivější příklad byl interspecifický klon muflon-ovce, což se podařilo před dvěma až třemi lety. Byl to vůbec první takový typ klona na světě. Nedávno to byly v laboratoři profesorky Sykové embryonální kmenové buňky lidské, jedna z prvních linií v Evropě vůbec. Pokud jde o aplikaci stejného postupu, jaký byl použit v té práci, co vyšla v Science, tak tím se zatím nezabýváme. V podstatě na to nemáme dosud zákony a předpisy, které by nám řekly, co si můžeme dovolit a co si nemůžeme dovolit."

Problém klonování dosud polické strany neřešily. Česko respektuje evropskou bioetickou úmluvu, která klonování lidských bytostí zakazuje. Stejně jako u potratů, je i zde základní etický problém: Co je lidská bytost? Někteří odborníci tvrdí, že shluk kmenových buněk ještě vědomí nemá, druzí vidí i v klonování pro léčebné účely prospěch jednoho člověka na úkor druhého. A tento spor zřejmě hned tak neskončí.