Komunisté vzpomínají, věří a vyčkávají

V úterý, v den 108. výročí narození Klementa Gottwalda se navzdory mrazivému počasí více než stovka lidí přišla poklonit památce vůdce komunistické strany, prezidenta a strůjce komunistického puče v roce 1948. Mezi lidmi převážně důchodového věku bylo i několik mladších. Řečníci u hrobu slibovali, že KSČM opět nahradí kapitalismus socialismem.

Komunisté vzpomínají, věří a vyčkávají

Více než sto členů a příznivců KSČM se přišlo poklonit k hrobu prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda, foto: ČTK

Přítomné oslovil pravnuk státníka Josef Gottwald, hlavní proslov měla předsedkyně pražské organizace Marta Semelová, která připomněla Gottwaldovu úspěšnou bolševizaci strany a únorový převrat, po kterém komunisté čtyřicet let vládli.

"Jeho moudrost, prozíravost a zásadovost se plně projevila jak před 75. lety na V. sjezdu, tak později v únoru 1948. A jsou to mj. právě tyto dvě události, které dnes některé dráždí až k nepříčetnosti. Bojí se jeho myšlenek, bojí se jeho činů."

Společně přítomní zapěli ineternacionálu a poté jsem některé požádal o názor na osobnost Klementa Gottwalda.

"To je v historii českého národa tak významná osobnost, která nejenom vedla třídní boj, ale vedla taky boj za osvobození Československé republiky od fašismu a zároveň boj za osvobození pracujících od jejich vykořisťování."

"Gottwald pro mě znamená perspektivu toho nejlepšího pro český národ."

"Gottwald nebyl ten, který inicioval to, co se dělo v 50. letech. S tím normální člověk nemůže souhlasit a nesouhlasí s tím ani komunisté. Způsobili to, jak tady bylo jasně řečeno, sovětští poradci."

"Byly křivdy, ale rozhodně jich nebylo tolik. Já nevím, jak si teďka může kdokoli vymýšlet snad milióny, ale to všechno organizovala CIA." Je tedy šance, že se současný vývoj přiblíží vašim představám? "Já tomu věřím. Máme mladé lidi, odvážné, pracovité, čestné. Já tomu věřím. Jinak bych už ani nemohla být na světě."

Josef Bouška z občanského sdružení S Komunisty se nemluví Radiu Praha vysvětlil, proč by měla být KSČM zakázána. Jednak podle něj legální existence této strany relativizuje morální hodnoty a jednak představuje reálné praktické ohrožení:

Foto: ČTK

"V případě jakékoliv větší hospodářské, politické či bezpečnostní krize se tihle lidé mohou pokusit zase uchopit víc moci, než jim náleží. Oni nenávidí demokracii, nenávidí současný systém a jsou jeho součástí jenom proto, že jinak nelze. Ale jakmile budou mít příležitost, tak se velké procento z nich pokusí to změnit a vracet se, kam až to půjde. Kam to půjde, to je jiná věc, ale rozhodně se o to budou snažit. Pro nás to znamená riziko."

Klement Gottwald se narodil 23. lisatopadu 1896 v obci Dědice u Vyškova. Na telefonu je ředitel Vyškovského muzea, pod nějž expozice v rodném domě politika spadá. Jeho se ptám, zda má dnes veřejnost o návštěvu Gottwaldova domu zájem?

"Muzeum Vyškovska využívalo budovu jako výstavní prostor pro dlouhodobé výstavy, ale bohužel ta návštěvnost byla poměrně slabá, protože obec leží mimo centrum Vyškova a dostupnost je problematická. Takže pro letošní rok jsme objekt uzavřeli a výstavní činnost už neobnovujeme. Objekt by bylo možné využívat k jiným účelům, pro něž se možná hodí trochu víc, dalo by se tam dělat divadlo, nebo i obyčejná prodejna by z toho mohla být, to už je jedno."

Přece jenom ale ta historie domu, osoba, která je s ním spojena, je natolik zajímavým kapitálem domu, není škoda ho nevyužít? Ať už v jakémkoliv smyslu...

"Celý ten objekt je pouze kulisa. Klement Gottwald se tam nenarodil, dědičtí občané ukáží minimálně dvě místa, kde to bylo doopravdy. Je otázka, jak se k tomu stavět, jak to udržovat. Nevím, v tuhle chvíli nemáme pro tento způsob využití koncepci."

A má význam připomínat si dnes osobu Klementa Gottwalda?

"Byl to člověk, který prošel temito dějinami, ať už je poznamenal jakkoliv. Určitě se o něm vždycky musíme bavit. Svém místo v dějinách má, ale jeho hodnocení je samozřejmě věcí času, studia archivních pramenů a dokumentů. Každá osoba je barevnější, než se jeví v daný moment,"říká František Korvas, ředitel Vyškovského muzea.