Krajané

Vážení posluchači, naše dnešní krajanská rubrika bude, jako ostatně celé rozhlasové vysílání minulých dnů, poznamenána bezprecedentním teroristickým útokem na Spojené státy. Chtěli bychom Vám přiblížit, jak na tento útok na celou západní civilizaci reagovala veřejnost v České republice. Spolu s Vilémem Faltýnkem, který Vás bude krajanskou rubrikou se mnou provázet, Vám přejeme nerušený poslech:

Uprostřed týdne se v Praze i na řadě dalších míst České republiky rozezněly zvony z desítek kostelů. Katolické faráře k tomuto projevu solidarity s obětmi útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku i na další cíle ve Spojených státech vyzval kardinál Miloslav Vlk:

"Je zapotřebí dát znamení této naší účasti a jasně sdělit, že se to týká nás všech."

Od první chvíle, kdy se naše veřejnost o tragédii ve Spojených státech dozvěděla, přicházeli lidé před budovu americké ambasády v Praze, aby zde alespoň zapálili symbolickou svíčku a položili květiny za oběti útoků. Bylo zde slyšet i velmi emotivní slova:

"Je mi to strašně líto... Já nemůžu mluvit, je mi z toho smutno, protože s těma lidma cítím... Jsem úplně v šoku. Je to veliká změna pro lidstvo a pro to není žádná omluva. Pro to prostě není nic! Je to šokující zjištění pro celé lidstvo, pro jeho budoucnost."

K teroristickým útokům na Spojené státy se vyjádřil i prezident Václav Havel:

"Rád bych za naši zemi, za všechny naše občany vyslovil hlubokou soustrast všem obětem či pozůstalým a rád bych ubezpečil americký lid, že jsme na jeho straně a že jsme připraveni jakkoli pomoci."

"Chápu to jako útok na lidskou svobodu," uvedl dále prezident Havel, "jako útok na demokracii a domnívám se, že to je velké civilizační varování, které nás vyzývá k tomu, abychom maximálně zmobilizovali svou odpovědnost za tento svět."

"Fanatici a šílenci nás nesmí mít jako své rukojmí"

Česká republika i mnoho jednotlivců kromě vyjádření soustrasti nabídlo i faktickou pomoc. Tisíce lidí darují v transfúzních stanicích svou krev, čeští záchranáři se psy cvičenými k hledání zasypaných obětí byli připraveni kdykoliv odcestovat do Států.

Pražští zastupitelé jednomyslně schválili, že hlavní město Praha poskytne obětem útoku čtyři milióny korun. "Jde o symbolickou hodnotu daru. Ekonomika Prahy a Spojených států je nesrovnatelná," uvedl k tomu před zastupiteli primátor Jan Kasl.

Město Prostějov zrušilo tradiční Hanácké slavnosti. Rozhodla tak prostějovská radnice jako výraz účasti se Spojenými státy a s oběťmi úterního teroristického útoku. Páteční pietní akt při příležitosti 64. výročí úmrtí prezidenta T. G. Masaryka byl současně i pietní vzpomínkou na americkou tragédii. Kvůli událostem ve Spojených státech zrušili organizátoři obdobné akce i na dalších místech v České republice.

Svou účast projevují i různé církve a náboženské společnosti, které působí v České republice. V projevu soustrasti, který velvyslanci USA adresovala například synodní rada Českobratrské církve evangelické, se uvádí, že zmařené životy snad probudí svědomí mnoha lidí, aby nebyli lhostejní vůči těm, kdo si lidského života neváží a své mocenské ambice skrývají za vznešené cíle. Vedle křesťanských církví svou účast vyjádřili i čeští muslimové.

Rádi bychom Vás informovali i o nové iniciativě zahraničních Čechů, jejímž cílem bude odhalení sochy prvního československého prezidenta Tomáše Garrique Masaryka ve Washingtonu. Sdružení "Amerických přátel České republiky" /American Friends of the Czech Republic/ spolu s naším velvyslanectvím ve Spojených státech usiluje o instalaci Masarykovy sochy ve Washingtonu proto, že tato pocta zakladateli demokratického Československa ve Washingtonu dosud chybí.

"Většina demokratických zemí světa," uvádí se v prohlášení Amerických přátel České republiky, "se uměleckou formou snaží na území hlavního města Spojených států vzdát hold osobnosti, kterou považují za nejvýznamnější pro formování principu svobody, nezávislosti a demokracie ve své zemi. Česká republika a její krajanská komunita ve Spojených státech jsou v tomto ohledu prvnímu prezidentovi svobodného Československa mnoho dlužny, zvláště vezmeme-li v úvahu Masarykův vztah k Americe."

Socha TGM by měla být umístěna v parčíku před hlavní budovou Světové banky asi pět minut chůze od Bílého domu. Sdružení k její realizaci vybralo návrh akademického sochaře Josefa Vajceho, který je mimo jiné spoluautorem nedávno instalované Masarykovy sochy na Hradčanském náměstí v Praze.

Náklady na vznik pomníku krajané odhadují na zhruba čtvrt milionu dolarů, pražští zastupitelé již k tomuto účelu schválili dar hlavního města Prahy ve výši dvou set tisíc korun.

O životě našich krajanů ve Spojených státech jsem měla nedávno příležitost hovořit i s jedním z dlouholetých představitelů české krajanské komunity, dr. Vladimírem Kabešem. Dnes víc jak devadesátiletý dr. Kabeš se krajanskému hnutí věnuje už přes půl století, od svého odchodu do emigrace. Jako právník působil ve významných mezinárodních organizacích ve Státech i ve švýcarské Ženevě, podílel se na činnosti nejvýznamnější české krajanské organizace v USA - Československé společnosti pro vědy a umění, která má i mezinárodní přesah. Po pádu totality se zdálo, že mnohé krajanské organizace v zahraničí by už mohly zaniknout, protože v současné době už vlastně nemají oč usilovat. Dr. Kabeš k tomu ale říká:

"Nelamme hůl nad těmi krajanskými organizacemi, když si vezmete americký příklad, kdy krajanské organizace se zmenšily, a najednou, ve druhé nebo třetí generaci se začínají probouzet... Moje vnučka je mnohem víc česky orientovaná než moje dcera. Ty děti a praděti si nakonec uvědomí, že jejich český původ je hodnota. A Američani si to uvědomují, a když jedete například do Texasu, tak tam uvidíte neobyčejné památníky české kultury z 19. století, kterou dnešní mladí lidé udržují. Čili nevzdávejme se vlivu krajanských organizací a jejich dalších možností."

Důvodem, proč se mnozí Češi po svém příchodu do Ameriky před krajanskou komunitou uzavřeli, byla potřeba rychlé asimilace v novém prostředí. K tomu dr. Kabeš uvedl:

"Za účelem přežití je nutno se asimilovat. Čili já bych se té integraci nijak nebránil. Ten amalgám, ten takzvaný tavicí kotlík americký neškodí. Poněvadž i v tom tavicím kotlíku nakonec vystupuje ta vůně toho původu. A to je myslím do nejdůležitější."

A hovořili jsme samozřejmě i českých krajanských spolcích v Americe a jejich současném životě.

"Nejdůležitější v Americe je dneska Společnost pro vědy a umění, která je velmi podstatná a je celosvětová. To jí pochopitelně pomáhá. Ale máte Nebrascu, máte Minnessotu, máte Iowu, máte Texas - hlavně Texas. Já jsem tam strávil jeden víkend, kde bylo očekáváno asi patnáct tisíc lidí. Bylo to neobyčejně impozantní. Byl tam nějaký pocit soudržnosti , který převyšoval zdaleka ten generační rozdíl. Tam byli lidi, jejichž prarodiče přišli do Spojených států v 50. letech minulého století, a vidíte, pořád česky smýšlejí. Někdy dokonce i česky mluví, což je vzácnost, ale ctí ty tradice, nezahazují je. To nakonec nejsou lidé, kteří se zřekli své národnosti, kteří tu národnost opustili, ale to neznamená, že by se měli ponořit zcela do svého nového prostředí. Naopak, oni se z něho jako po delším potopení pod vodou zase pomaloučku vynořují. A to se stane v Evropě, zejména při sjednocení Evropy."

A tím naši dnešní krajanskou rubriku uzavřeme. Loučí se s Vámi Vilém Faltýnek...

a Milena Štráfeldová. Naslyšenou opět za týden.