Krajané
Dnes vám nejprve představíme našeho krajana, který se do Čech každoročně vrací až z Nového Zélandu a pokaždé s sebou přiváží i některou z tamních folklorních skupin. Letos v České republice doprovázel maorské domorodé tanečníky. U folkloru, tentokrát českého a slovenského, zůstaneme i v našem dalším příspěvku. Naši krajané z kanadského Winnipegu totiž ohlašují, že na jaře zde vznikla folklorní skupina "Czovenští ptáci". A v závěru Vás pozveme do východočeské Dobrušky, kde tento pátek skončil další ročník jazykového kurzu češtiny pro krajany. Připravila Milena Štráfeldová.
Tak takovou hudbu v podání domorodých maorských zpěváků a tanečníků z Nového Zélandu mohli v minulých dnech slyšet návštěvníci několika koncertů na severní Moravě, v Podkrkonoší i na dalších místech České republiky. Maorská skupina z ostrova Rotorua zde předváděla maorské tradiční zvyky a tance. Součástí jejich vystoupení byly i ukázky maorského bojového umění a zbraní. Jejich představení tleskaly tisíce diváků na mezinárodním folklorním festivalu Folklor bez hranic v Ostravě i na prestižní přehlídce Mezinárodní organizace lidového umění v Šumperku.
Důvod, proč o Maorech z opačného konce světa mluvíme právě v naší rubrice, je ovšem v tom, že tuto skupinu k nám přivedl náš krajan František Grapl. Pan Grapl žije na Novém Zélandě už půl století, oženil se tu s domorodou Maorkou a více než třicet let organizuje cesty novozélandských folklorních skupin po celém světě. Největší úspěch v Evropě podle něj měli Maoři, tanečníci z Tonga a samoánské skupiny. Do České republiky doprovází domorodé tanečníky již poněkolikáté. O své zálibě v maorském folkloru říká:
"Já se soustřeďuju na originalitu a vždycky vyberu skupinu, aby měla originální kroje. Aby ti lidé měli krásné dojmy. Tato maorská skupina vyhrává stále soutěže na Novém Zélandě. Je jich 145 členů a vzal jsem ty, co každý zpívá sólo. A nedělá to pro turisty, toto je od pradědečků všechno originální, co tady lidé uvidí. Tak, jak se žije na Novém Zélandě."
O tom, jak zdejší publikum přijímá vystoupení folklorních skupin , jež do Evropy pan Grapl z Nového Zélandu přiváží, sám říká:
"My jsme byli v Polsku, tam nás pozvali znovu, jenomže já vždycky vyberu pro Českou republiku skupinu každý rok jinou. Minule jsem tady měl Tonga z Království Tonga, což bylo také velice úspěšné. A tady jsme tentokrát vystupovali v Ostravě a už nás zase pozvali na další rok. Jenomže záleží na financích, jako u vás."
Pan Grapl je dokonce prezidentem folklorní asociace v Oceánii. O důvodech, které ho vedly k zájmu o tamní domorodé umění, uvedl:
"Když máte ten folklor, tak lidé tancují a zpívají a jsou veselí. Jakmile nezpívají, tak se hádají. A já nemám rád, já mám rád jenom veselost. Ze všeho si udělat legraci."
Už v úvodu jsme se zmínili o nové folklorní skupině s trochu podivným názvem Czovenští Ptáci, která na jaře letošního roku vznikla v kanadském Winnipegu. Skupinu založili tamní čeští a slovenští krajané proto, aby si mohli společně zazpívat, a uchovávat tak živou kulturu své původní vlasti. Czovenští Ptáci se scházejí pravidelně ve winnipegském česko - slovenském klubu nebo v domovech jednotlivých členů a zvou mezi sebe každého, kdo má o lidové písničky z Čech, Moravy a Slovenska zájem. Více informací o nově vzniklé skupině lze najít i na internetových stránkách Kanadsko - československé dobrovolné asociace, nejstarší organizaci našich krajanů v Kanadě. Tato asociace v Kanadě působí již od roku 1913.
Už na několikrát jsme Vás v naší rubrice informovali o jazykových kurzech češtiny v Dobrušce, které pro krajany každoročně připravuje Univerzita Karlova ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí. Letošní, už jedenáctý ročník kurzů, kterých se tentokrát na náklady české vlády mohlo zúčastnit na šedesát našich krajanů z celého světa, skončil právě tento pátek. Organizátorky kurzů v Dobrušce a dlouholeté lektorky češtiny, paní Obstové se Milena Štráfeldová zeptala, jak letošní ročník probíhal: O kurzech v Dobrušce jsem samozřejmě nemluvila jenom s jejich organizátorkou a učitelkou - paní Obstovou, ale i s celou řadou našich krajanů, kteří se jich letos zúčastnili. Jejich zážitky a vzpomínky si ale poslechněte zase za týden, v dalším vydání naší krajanské rubriky.
