Krajané
V dnešní rubrice "Zadáno pro krajany" se vrátíme ke konferenci zahraničních Čechů a budeme se věnovat vašim dopisům. Připravila Evelina Himalová.
Hostem dnešní rubriky je pan Ivan Dubovický, kulturní rada českého velvyslanectví ve Washingtonu. Setkala jsem se s ním začátkem října na konferenci zahraničních Čechů v Praze při jednání v kulturní sekci, kde přednesl přednášku "České kulturní dědictví v zahraničí". Na stejné téma byl i náš rozhovor... Konference zahraničních Čechů, nad níž převzal patronát prezident Václav Havel, se stala už tradičním setkáním krajanů v Praze. Navázala totiž - jak o tom bude dále řeč - na "Týden zahraničních Čechů", konaný v létě roku 1998... Pana Ivana Dubovického jsem se pak ještě závěrem zeptala i na to, zda vidí nějaký posun, kromě toho že krajané už dostali možnost volit..? U mikrofonu Radia Praha byl pan Ivan Dubovický, kulturní rada českého velvyslanectví ve Washingtonu.
A teď ještě k vašim dopisům:
Velmi srdečně děkujeme panu Besuchovi do Jihoafrické republiky, který ani ve chvílích, pro něj velmi bolestných, nezapomíná na Radio Praha a poslouchá pečlivě naše relace. Je nám moc líto, že mu v říjnu zemřela žena. Vyjadřujeme upřímnou soustrast.
Pro pana Karla Janoucha v Kanadě byly prý velmi zajímavé námi vysílané rozhovory s Karlem Gottem a Helenou Vondráčkovou o jejich vystoupení v Carnegie Hall. Krajané, jak píše, jsou vždy vděčni, když mezi ně čeští umělci přijedou. Proto se nediví mimořádnému ohlasu, jaký způsobila jejich návštěva na americkém kontinentu. Na druhou stranu je mu moc líto, že se stejnou pompou nejsou vítáni zahraniční Češi, přijíždějící na návštěvu rodné vlasti. Naopak je jim stále něco vyčítáno. Pan Janouch nechápe proč, když každý z krajanů se snaží pomoci Česku jak může. Česká veřejnost je podle něj netečná, špatně informovaná.
Na dotaz pana Iva Novotného z Nizozemska máme zvukovou odpověď. Chtěl zjistit, který orchestr hrál v letech 1938 až 1940 v kavárně hotelu Ambassador v Praze na Václavském náměstí. Po dlouhých pátracích peripetiích jsme skončili u mnohokrát osvědčené legendy rozhlasového hudebního archivu - pana Zdeňka Šedivého, mimochodem slavného trumpetisty, který pro své umění dokázal získat všechny své potomky. Ani šéfovi klanu Šedivých se však nepodařilo získat hodnověrné informace, protože pamětníci vymřeli a písemné dokumenty chybí. Proto pan Novotný musí vzít za vděk pouze jeho osobní vzpomínku...
