Krajané

Připravila Evelina Himalová.

Hostem rubriky "Zadáno pro krajany" bude dnes už podruhé akademický architekt pan Jan Polášek ze Švédska a k mikrofonu pozveme i jednoho z účastníků Týdne zahraničních Čechů v Praze, známého spisovatele a publicistu ze Spojených států amerických Otu Ulče.

Nelehký úkol si předurčilo pražské Národní muzeum: tisíci exponáty na tisíci metrech čtverečních vyvolat celé milénium. Vyčlenilo tři své velké sály a k instalaci výstavy nazvané "Závěr tisíciletí - Zrcadlo vzpomínek", povolalo renomovaného architekta a scénografa Jana Poláška ze Švédska, který tam žije od začátku sedmdesátých let a často vyjíždí do světa. "Nabídku vytvořit tuto expozici jsem bral okamžitě a rád. Ve Stockholmu jsem dělal pár výstav, když toto město bylo kulturní metropolí, a přál jsem si v rámci tohoto projektu udělat i něco pro Prahu," řekl při vernisáži architekt, jehož práce znají ti, kteří navštěvují muzea nejen po celém Švédsku, ale třeba také v africkém Zimbabwe nebo Nikaragui. Pan Jan Polášek je významným krajanem. 28.června tohoto roku převzal v Praze Cenu Jana Masaryka Gratias Agit 2000 za šíření dobrého jména České republiky ve světě. Před čtrnácti dny jste slyšeli část rozhovoru s ním v rubrice zabývající se krajanskou tématikou, a dnes v něm budem pokračovat...

Nejprve se vrátím ještě k výstavě "Závěr tisíciletí - Zrcadlo vzpomínek", která spíše než historická data nabízí silný emotivní zážitek. Exponáty nezahlcené textem provázejí návštěvníka českou historií. Doba 20.století, jíž je věnována vstupní část, se připomíná nejen předměty, mezi něž patří staré legitimace, uniformy, vysvědčení či tramvajenky, ale i dokumentárním filmovým sestřihem nejdůležitějších událostí. Dva počítače pak zprostředkovávají přesné historické informace. Do této místnosti zakomponoval Jan Polášek také dvě zákoutí řešená jako kavárna, kde je možno posedět a přečíst si i dobový tisk v reprintu. Expozice ukazuje nábytek, sklo, zlatnické a textilní výrobky, mapy, plány, staré tisky a mince, hudební nástroje a hračky. Vystavena je i řada obrazů a předmětů dokumentujících české divadlo a sport. Mne osobně zaujal i použitý citát Miroslava Tyrše, zvolený naprosto příznačně - "Mluvme méně, naříkejme méně, dělejme stafáží méně, ukazujme." Výjimečná výstava v pražském Národním muzeu potrvá do 25.února příštího roku. Na vavřínech do té doby neusne její autor, scénograf a architekt pan Jan Polášek. Stále má co dělat a na svém kontě má nejednu krásnou práci, na kterou může být právem hrdý. Třeba na výstavu v době, kdy se konala z popudu profesora Františka Janoucha a jeho nadace po celém Švédsku sbírka na Leksellův Gamma nůž. Tím, jak si možná vzpomenete, byl úspěšně operován malý chlapec ze Slovenska, tehdy ještě Československa, Míša, a posléze sbírka pokračovala na zakoupení stejného přístroje k operacím mozku pro pražskou nemocnici Na Homolce. Do sbírky významnou měrou přispěl i básník a kolážista Jiří Kolář darem svého uměleckého díla. Pan Polášek k tomu říká... Hostem rubriky "Zadáno pro krajany byl scénograf a architekt pan Jan Polášek ze Švédska. Toho krátce vystřídá ještě známý spisovatel Ota Ulč, žijící ve Spojených státech, který byl v uplynulých dnech účastníkem pražské konference zahraničních Čechů. Nejčastější otázkou, kterou dostával, bylo, zda se zúčastní nadcházejících senátních voleb. Odpovídal, že pokud by ve vlasti žil, pak určitě. Z jeho pohledu na mnoho kilometrů vzdáleného Čecha se mu to nezdá být ideální, protože by musel vážit náročnou cestu. Ani nabídka možnosti volit na zastupitelském úřadu pro něj nepřipadá v úvahu, protože nejbližší konzulát k místu jeho bydliště je vzdálen 360 kilometrů. Proto se rozhodl vyslyšet výzvu exministra zahraničí Klausovy vlády Josefa Zieleniece a podpořit volby do Senátu finančně. Já jsem s panem Ulčem hovořila na téma, co se mu u nás líbí či nelíbí. Na druhou otázku mi odpověděl...

To je názor spisovatele Oty Ulče ze Spojených států, který byl účastníkem Týdne zahraničních Čechů v Praze, a velké téma pro české politiky.