Krajané by mohli pomoci při pronikání českých podnikatelů do Rumunska

ČEZ staví v Rumunsku největší park větrných elektráren v Evropě. Ve Fantanele na jihovýchodě země má vzniknout celkem 240 obřích větráků s celkovou kapacitou 600 MW. Po jejich zapojení do sítě pokryje Rumunsko už deset procent své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů. To je jen jeden z příkladů ekonomické spolupráce obou zemí. Zatím se však čeští investoři a podnikatelé do Rumunska příliš "nehrnou". Proč? I to se dozvíte v rubrice, kterou připravila Milena Štráfeldová:

ČEZ, Zentiva nebo PPF Investments - o těchto velkých společnostech se v souvislosti s pronikáním českých investorů do Rumunska hovoří nejčastěji. Uspěly tu ale i Škoda Plzeň, Modřanská potrubní nebo Hamé Babice. Země s 23 miliony obyvatel, která je od r. 2007 členem Evropské unie, může být pro české firmy zajímavým teritoriem. Svědčí o tom obrat zahraničního obchodu - od r. 2002 rostl každoročně o více než sto procent a v roce 2009 představoval miliardu a 279 milionů EUR. Z Česka se do Rumunska vyvážejí hlavně automobily, reaktory, kotle, elektrická zařízení a spotřebiče, výrobky ze železa a oceli a třeba také mýdlo. Z Rumunska se naopak do České republiky dováží například hliník, kaučuk nebo nábytek.

Člověk v tísni organizuje výrobu panenek

Na druhé straně této škály ekonomické spolupráce jsou malé dílny, které se v rumunském Banátu snaží mezi českými krajany vytvářet společnost Člověk v tísni. Šijí se tu panenky, které se pak prodávají v českých obchodech. Ve statistických ukazatelích se tato čísla příliš neobjeví, i malý výdělek však pomáhá lidem v místech, kde nejsou prakticky žádné pracovní příležitosti. Člověk v tísni se tu pokouší rozvíjet i agroturistiku.

Ekonomickou spolupráci s Rumunskem ovšem poškodilo v nedávné minulosti několik kauz. Ta nejznámější je z r. 2000, kdy rumunská policie zadržela českého podnikatele Františka Příplatu. Železárny Veselí se marně pokoušely privatizovat hutě Tepro Jasy, stejně jako se nezdařila privatizace Avioane Craiova a IAR Ghimbav ze strany Aero Vodochody. Stále ještě přetrvává představa o Rumunsku jako o nerozvinuté zemi, jejíž výhodou je jen levná pracovní síla.

Jak ale řekl český velvyslanec v Bukurešti Petr Dokládal, podnikatelé z Česka by se v Rumunsku mohli opřít i české krajany, kteří tu žijí už po generace:

"Snažíme se sem také více posílat české firmy. Potencionální investory, aby si zde našli pracovní sílu nebo lidi, schopné představovat ty firmy."

Daří se to?

"Daří se to velmi pomalu, ale jsou některé úspěšné případy v Gerníku, jsou některé případy v Cluji, v Temešváru. Jsou to samozřejmě spíše jednotlivci, ne nějaká velká komunita. Chtěl bych vyzvat potencionální zájemce o investování do Rumunska, aby využili této komunity, ať už prostřednictvím našeho velvyslanectví, nebo přímo Demokratického svazu /Slováků a Čechů/, při hledání šikovných lidí. Protože mezi těmi mladými lidmi je spousta těch, kteří nechtějí opustit Rumunsko, chtějí tu zůstat. Využít toho, že jejich mateřštinou je čeština, a být jakýmsi mostem a zprostředkovatelem právě v byznysu, v ekonomických aktivitách, které tu české firmy mají."

Vy znáte zdejší poměry. I díky minulosti je pohled na Rumunsko jako na zemi, kde chybí infrastruktura. Možná právě toho se podnikatelé obávají. Jaká je realita teď?

"Asi máte pravdu, že infrastruktura je nejslabším článkem současného Rumunska. Protože jinak právní prostředí se blíží standardu Evropské unie, společnost udělala za dvacet let velký pokrok, ale infrastruktura má zpoždění, které i ve srovnání s jinými mladými státy EU je asi největší. Ta země je navíc velká, je tu 23 milionů obyvatel, vzdálenosti mezi městy jsou poměrně velké, a to, že dálniční síť představuje 240 kilometrů, je opravdu veliký problém. Já vidím právě to, že česká komunita, a mimochodem i slovenská komunita, která je nám blízká, je blízko maďarsko - rumunských hranic, jako určitou výhodu pro investory. Investoři přicházejí v poslední době právě do oblasti Oradei, Aradu, Temešváru a až do Banátu a snaží se tady najít určité možnosti. Z těch nových věcí, co bych chtěl říct, je třeba Zemědělské družstvo z Jevíšovic, které rozvíjí zemědělskou výrobu a potravinářský průmysl, nebo se o to snaží. Máme tu některé příklady subkontraktorů pro automobilový průmysl, kteří hledají lokaci a hledají pracovní sílu. Takže některé možnosti by do budoucna mohly být právě v této oblasti."

A pokud tu tedy ještě není dostatečná infrastruktura, co jiného Rumunsko nabízí?

"Rumunsko má relativně dost přírodních zdrojů, má potenciál rozvoje energetiky, příkladem toho je, že tu jsou zahraniční investoři včetně ČEZu. Určitě je to krásná země, takže turisticky je mimořádně zajímavá. Bohužel právě ty vzdálenosti jsou složitější a jsou vlastně brzdou rozvoje turistiky. Je to ale mimořádně zajímavá země, kde můžete vidět všechno od přírodních krás přes historické památky, církevní památky a podobně. Třetí oblastí je řekl bych potenciál v zemědělství. Tato výroba tu měla dlouholetou tradici, která byla strašlivě přerušena komunistických režimem. A dnes země, která by mohla život 80 milionů obyvatel, dováží 80 procent potravin."

---

Příspěvek jsme poprvé vysílali 14. října 2010, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.