Krize tlumí turistický ruch
Globální ekonomická krize se nemohla nepodepsat na turistickém ruchu a s ním souvisejících službách. Odborníci a podnikatelé v tomto oboru dokonce zdůrazňují, že dosah na turismus je ještě silnější, než skutečný finanční propad domácností. Kvůli obavám z budoucnosti se totiž lidé snaží ušetřit na věcech, které jsou sice příjemné, nikoliv však nezbytně nutné.
Podle ministra pro místní rozvoj Cyrila Svobody ale situace neohrožuje turistický průmysl tolik, jako třeba automobilky nebo sklárny. "A naším úkolem je udělat všechno pro to, aby ten pokles nepokračoval dál. Ten pokles není dramatický, pohybuje se kolem tří procent jako ve zbytku Evropské unie, ale je potřeba se připravit na to, že by mohlo dojít k většímu poklesu."
Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting ale předpovídá v Česku hlubší pokles. A ještě větší bude podle jeho analýz finanční dopad. "Celosvětově se předpokládá, že v letošním roce dojde k poklesu zhruba o dvě procenta. My jsme již koncem prosince zveřejnili naši analýzu, kde předpokládáme, že v letošním roce k nám přijede zhruba o 8 až 10 procent méně zahraničních turistů. To pochopitelně bude spojeno i s poklesem příjmů z mezinárodního cestovního ruchu. Loňské příjmy se pohybovaly na úrovni 130 miliard korun. Předpokládáme, že tento pokles v letošním roce bude dramatičtější než u příjezdů a že bude zhruba patnáctiprocentní." Kromě menších útrat části turistů totiž pokles jejich počtu nutí ubytovací a stravovací zařízení zlevňovat. Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Pavla Hlinky krachují i podniky v nejnavštěvovanějších lokalitách. "My dokonce víme, že už je celá řada restaurací, která i třeba na Praze 1 zbankrotovala. Během prvního kvartálu to bylo asi víc než 20 restaurací. A to je jen Praha 1. Pokud bychom vzali i ty ostatní, které jsou závislé na cestovním ruchu, a tak jak vypadá situace do budoucna, kdy stále tím, že není snížena DPH, vzhledem k tomu, že řada restaurací platí vysoké nájmy, to všechno jsou věci, které v době krize samozřejmě mají vliv na celkovou profitabilitu toho našeho řemesla."Jako logický průvodní jev současné situace to potvrzuje i Jaromír Beránek. "Úpadky některých hotelových zařízení pochopitelně v žádné krizi nelze vyloučit. Je to obecný jev každé krize, každá krize s tím musí počítat. Máme v současné době na 120 tisíc postelí pro turisty v Praze včetně ubytování v soukromí a musím teda říci, že zhruba každá desátá postel v Praze je předurčena pro turistu - pokud máme zhruba jeden milion dvě stě tisíc občanů. To je na Prahu v současné době moc."
Pražský magistrát v obavě z odlivu turistů ze svého rozpočtu uvolní osmdesát milionů korun na propagaci města v zahraničí. Finanční prostředky metropole získá z rekreačního a lázeňského poplatku i z příjmů za ubytovací kapacity, říká pražský radní Milan Richter. "Z těch 80 milionů korun 50 milionů korun půjde přímo do reklamní kampaně, která by měla běžet v médiích, jako jsou televize v těch důležitých destinacích, které vozí k nám turisty. Je to Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie, Asie ale samozřejmě i státy okolní, jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko, možná Chorvatsko. Prostě chceme se zaměřit na klientelu, která k nám pravidelně jezdí a podpořit její zájem zájem o Prahu."Ještě masivnější úsilí vyvine agentura CzechTourism, která letos chystá hned několik marketingových kampaní v zahraničí. Jen na portálu pro on-line rezervace hotelů Expedia hodlá utratit 200.000 amerických dolarů, což dnes představuje téměř čtyři a čtvrt milionu korun. Na kampani se budou s agenturou podílet nejen hlavní město, ale také Letiště Praha a 37 pražských hotelů.
Metropole totiž v turistice hraje nezpochybnitelný prim, vysvětluje Jaromír Beránek. "Zhruba 60 procent všech zahraničních turistů, kteří přijedou do České republiky, nám přijede do Prahy a tento trend má v posledních letech stále silnější a stoupající tendenci. Může za to především velmi bouřlivý rozvoj nízkonákladové letecké dopravy a je na celém světě počítáno s tím, že pokud nám turista přiletí prostřednictvím nízkonákladové letecké dopravy, z 90 až 95 procent zůstává v cílové destinaci a již dále necestuje po jednotlivých regionech."Přes všechna negativa krize může – a měla by mít – ozdravné účinky, tvrdí ředitel společnosti Mag Consulting Jaromír Beránek. I když z jeho analýzy nevyplývá, jak dlouho přesně potrvá. "To pochopitelně nevíme, ale aby krize mohla mít jakési ozdravné účinky, musí dojít k určitému pročištění trhu a taková krize musí trvat minimálně dva roky. A my předpokládáme, že tato krize nebude kratší, než dva roky."