Zahraniční turisté se vrátili do Česka, země má ale na víc
Vládní agentura CzechTourism zatím odhaduje, že v roce 2004 k nám přicestovalo téměř osm miliónů zahraničních turistů. To je nárůst o 15 procent oproti roku 2003. Zvýšily se samozřejmě také devizové příjmy z cestovního ruchu. Je zřejmé, že Česku se podařilo překonat propad v turistice, způsobený katastrofálními povodněmi v létě 2002.
"Podíl devizových příjmů na HDP v loňském roce skutečně bude něco přes čtyři procenta, ale to mluvíme pouze o průmyslu cestovního ruchu. Tam se počítají odvětví, která jsou takříkajíc face to face, to znamená cestovní kanceláře, hotely, stravovací zařízení apod.. V celé ekonomice cestovního ruchu, kam řadíme celou infrastrukturu, ale bude podíl dvojnásobný, tedy asi osm procent. Domnívám se, že tento podíl cestovního ruchu rozhodně není malý."
Kdyby se měl sestavit žebříček o podílu jednotlivých odvětví na tvorbě hrubého domácího produktu, kde by asi tak byl cestovní ruch?
"Cestovní ruch by zaujímal klasický střed. Musíme ale přiznat, že je to velmi rozvojové odvětví, které je velmi závislé na bezpečnosti, ceně a kvalitě poskytovaných služeb. V současném období Česká republika tyto aspekty naplňuje."
A máme na víc?
"Určitě máme na víc. Hotelové kapacity a infrastruktura jsou u nás v současné době na velmi dobré úrovni. Myslím si, že bychom mohli bez problémů dál zvyšovat podíl cestovního ruchu na HDP a že v samotném průmyslu cestovního ruchu bychom mohli dosahovat pět až šest procent."
Zůstaňme ještě u srovnání. Jak bychom dopadli například vedle Rakouska?
"Rakousko a Švýcarsko jsou velmi klasické země cestovního ruchu a u nich je ten podíl na HDP díky Alpám daleko větší. My se musíme srovnávat s jinými státy, které nemají Alpy. Velmi srovnatelná je například pro nás Belgie nebo Nizozemsko. V současné době u nás zhruba každý desátý občan se podílí na ekonomice cestovního ruchu a v Praze je to dokonce každý pátý až šestý občan, což je velmi dobré."Na Rakousko v cestovním ruchu nemáme, na větší počet zahraničních návštěvníků ano. K tomu, aby země přilákala další turisty mají sloužit mimo jiné reklamní kampaně, které v zahraničí organizuje centrála cestovního ruchu, vládní agentura CzechTourism. První taková velká celoevropská kampaň proběhla loni těsně před vstupem Česka do Evropské unie. Lidem v zahraničí se Česko připomnělo na televizních stanicích EuroSport, CNN, BBC, Discovery a National Geographic. Názory na tuto kampaň se různí. Používal se při ní spot s názvem Come to slow down - Přijeďte zvolnit. A právě to se některým odborníkům nezdálo. Spot prý prezentoval Česko jako zemi, kam je sice příjemné si zajet něco užít, kde se ale na rozdíl od zbytku dynamického světa zastavil čas. O účinnosti této kampaně není zcela přesvědčen ani ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek.
"Já si nejsem tak úplně jistý. V té době jsem nebyl na ministerstvu, takže nechci kritizovat. Pokud by ale záleželo na mě, zaměřil bych tu kampaň trochu jinak. To je věc dalšího vývoje, další etapy."
Jaromír Beránek naproti tomu odmítá výtku, že by Česko působilo v reklamním spotu jako země šneků.
"Domnívám se, že ta kampaň byla velmi dobře načasovaná a ten šnek byl určitý symbol klidu a hlavně bezpečnosti. V posledních letech právě ta bezpečnost nám jednoznačně postoupila do popředí. Ostatně i poslední dny nám názorně ukázaly, že cestovní ruch je hodně záležitostí bezpečnosti. Musím se za tu loňskou reklamní kampaň, kterou posuzovaly před jejím spuštěním desítky odborníků z cestovního ruchu, plně postavit. Byla velmi zdařilá."
Ministr Jiří Paroubek připouští, že i díky loňské jarní kampani přijelo do Česka více turistů.
"Chtěl bych říci, že k nám jezdí více turistů. Nevím, zda je to v souvislosti s onou kampaní. Řekněme, že také se o to do určité míry pozitivně zasloužila."
Druhá reklamní kampaň CzechTourismu se má uskutečnit letos a opět před hlavní turistickou sezónou. Na rozdíl od té loňské budou nakoupeny vysílací časy v národních televizích v kombinaci s reklamou v časopisech a denním tisku. Národní televize by podle někdejšího ředitele CzechTourismu Davida Gladiše měly být efektivnější než satelitní. A jak by si představoval například propagaci Prahy ministr Paroubek?"Pokud jde o to zahraniční návštěvnost, byl bych rád kdybychom propagovali Prahu ne jako město, kde se zastavil čas, ale spíše třeba jako oblast, která je z hlediska úrovně restauračního stravování špičkou v Evropě, minimálně na úrovni Londýna a Paříže. Umím si tedy představit kampaň typu: Praha perla pohostinství, Praha perla kulinářství."
Nejde ale jen o propagaci Prahy, Českého Krumlova či Karlových Varů. Ministr Paroubek si je vědom toho, že ...
"..je řada míst, která by si to jistě zasloužila, a my je zatím v tom dobrém slova smyslu neumíme prodat."Na cestě aktuálního rozvoje cestovního ruchu lze ale nelézt ještě jiné překážky. Například pro turisty z dolarových oblastí jsme už kvůli sílící koruně stále dražší. Ředitel analytické firmy Mag Consulting Jaromír Beránek připouští, že jde o určitou brzdu, ale dramaticky to nevidí.
"U těch dolarových turistů, ať jsou z těch oblastí, které říkáte, Japonsko, Čína, nebo přímo ze Spojených států, tam opravdu dochází k určité stagnaci. Z celkového počtu turistů ale ti dolaroví činí necelou čtvrtinu. Musíme se tedy dál angažovat hlavně v těch státech, odkud k nám směřuje hlavní příliv. Na druhé straně, pravda, když k nám přijede takový japonský či čínský turista, musíme si ho samozřejmě velmi vážit, musíme ho hýčkat a on jistě v mnoha případech u nás utratí mnohem více než klasický německý důchodce, který přijede třeba do lázní."
Za jinou překážku označují odborníci na cestovní ruch zdlouhavé vyřizování českých víz pro turisty z Ruska. Po zavedení vízové povinnosti v roce 2000 prudce poklesl příliv ruských turistů do Česka. Ti přitom podle odborníků patří k těm zahraničním návštěvníkům, kteří v Česku nejvíce utrácejí. Jak říká Jaromír Beránek, Česká republika kvůli snížení počtu ruských turistů přišla za poslední čtyři roky o úžasnou částku 19 miliard korun.
"Velmi podrobně sledujeme veškeré dění kolem mezinárodního cestovního ruchu. Nenašli jsme ve světě jediný stát ze zhruba 130 sledovaných, jediný obdobný případ, kde by byly takto - pokud nejde o klasické bezpečnostní bariéry - kladeny takové bariéry."