Kultura

Připravila Evelina Himalová.

"Hradčany hudební"- to je název cyklu koncertů, na nichž se Josef Suk, houslista světového formátu, každoročně kolem Velikonoc setkává ve Španělském sále Pražského hradu se svými přáteli. Krédem a posláním projektu, u jehož zrodu před šesti lety stál, je od samého počátku podporovat potřebné věci a potřebné lidi. Proto i letos polovina výtěžku z tohoto tradičního minifestivalu, který se uskuteční od 11. do 13. dubna, a o němž si budeme s mistrem Sukem za okamžik povídat, je určena charitativním organizacím - Fondu ohrožených dětí, Sdružení Život 90 a Sdružení přátel dětských domovů se sídlem v Novém Strašecí na Rakovnicku. A ještě něco: Záznam jako vždy mimořádně krásných koncertů, které se uskuteční za sponzorského přispění IPB Pojišťovny, natočí a vydá na CD firma LOTOS... Moderátorem všech tří koncertních večerů bude - stejně jako u minulých ročníků - muzikolog Jiří Vejvoda. Ten nám o interpretech, hostech Josefa Suka na festivalu "Hradčany hudební", i o jejich repertoáru, poví podrobněji... Tolik Jiří Vejvoda v pozvánce na dva koncertní večery. Já upřesním, jak bude vypadat třetí, vlastně prostřední, který se uskuteční 12. dubna. Eva Urbanová, v posledních týdnech hodně vytížená prací v Deutsche Oper v Berlíně, repertoár sestavila z osvědčeného trojhvězdí Dvořák - Smetana - Janáček. Na slavnostním galakoncertu uslyšíme v jejím podání a podání jejích hostů árie z "Prodané nevěsty", "Dalibora", "Jakobína", "Hubičky", "Lišky Bystroušky", "Pastorkyně" i další, v první řadě však z "Rusalky", její oblíbené opery od Antonína Dvořáka, která minulou sobotu 31.března oslavila dokonce už sté narozeniny.

Slavnostní premiérové představení v roce 1901 se konalo pod dirigentskou taktovkou tehdejšího šéfa opery Národního divadla Karla Kovařovice a odborná i laická veřejnost nešetřila chválou i co se týče libreta Jaroslava Kvapila. Přeloženo bylo například do němčiny, polštiny, litevštiny a řady dalších jazyků. Na scéně "zlaté kapličky nad Vltavou" byla "Rusalka" nastudována dvanáctkrát, v Brně, kde se hraje častěji, sedmnáctkrát, naposledy v roce 1999. Operu nastudovalo mnoho známých dirigentů a role Rusalky, Vodníka, Cizí kněžny a Prince proslavily řadu českých i zahraničních umělců. Asi nejúspěšnější bylo pražské provedení Zdeňka Chalabaly z roku 1960. Tato "Rusalka" vydržela na repertoáru třináct let a dočkala se šesti set padesáti repríz. Neopakovatelný zůstane Vodník v podání legendárního basu Eduarda Hakena a Princ Bena Blachuta. Jedním ze stěžejních partů byla Cizí kněžna pro Marii Podvalovou. Skvělou Rusalkou byla Milada Šubrtová. Návštěvníci newyorské Metropolitní opery vzpomínají na Rusalku Gabriely Beňačkové. A takto Rusalku, konkrétně árii "o měsíčku", která bude i v programu festivalu "Hradčany hudební", zpívá sopranistka Eva Urbanová...


Eva Urbanova
Tak to byla Rusalka Evy Urbanové. V následujících minutách si ale budeme povídat o "její" Šárce. K nahrávce Janáčkovy operní prvotiny, kterou na cé-dé loni v létě pořídila s dirigentem Charlesem Mackerrasem, a v níž jí pěveckými partnery byli tenorista Peter Straka a barytonista Ivan Kusnjer za doprovodu České filharmonie, Eva Urbanová říká... Křest CD s operou Leoše Janáčka "Šárka" na libreto Julia Zeyera se konal nedávno ve Sloupovém sále pražského Rudolfina, kde se dirigentovi nahrávky, významné světové hudební osobnosti - Siru Charlesi Mackerrasovi - se při té příležitosti dostalo i další pocty: Firma Supraphon mu udělila hned čtyři platinové desky za skvělý ohlas a dobrý prodej jeho předchozích nahrávek - "Mozartových serenád", "Mozartových symphonií", "Dvojkoncertu Bohuslava Martinů" a "Glagolské mše Leoše Janáčka". Pětasedmdesátiletý Angličan australského původu, který hovoří dobře česky, mi k tomu o svém pocitu v krátkém rozhovoru řekl...


Tak to bylo o hudbě vážné. A teď vás ještě pozvu na muzikál, respektive na retromuzikál. Jevištní úprava filmových "Starců na chmelu" měla koncem března premiéru v Divadle Milénium v holešovické tržnici, tedy na stejné scéně, která hostila muázikálovou úpravu "Rusalky". První český muzikál "Starci na chmelu" s hudbou Jiřího Bažanta, Jiřího Maláska a Vlastimila Hály natočil v roce 1964 podle scénáře Vratislava Blažka režisér Ladislav Rychman. V kinech ho zhlédly téměř tři milióny diváků. Zda má šanci oslovit i dnešní generaci a nalézt si místo v záplavě ostatních muzikálových produkcí, na to jsem se zeptala režiséra Petra Kracika... Ohlasy na jeviští verzi legendárního muázikálu "Starci na chmelu" uslyšíte v příští víkendové relaci.