Kultura

r_2100x1400_radio_praha.png

Milí posluchači, s okénkem kulturních zajímavostí se vám opět hlásí Evelina Himalová.

Jak už jsme vás informovali, 20. října oslavila první dáma českého a minimálně evropského šansonu Hana Hegerová sedmdesáté narozeniny. Původně jediným koncertem chtěla minulou neděli v pražském Divadle na Vinohradech připomenout i půl století pěvecké kariéry, ale reakce publika v přeplněném hledišti byla natolik silná, že neodolala přání svých příznivců a rozhodla vystoupení o tomto víkendu zopakovat. Česká "Piaf" slovenského původu - narodila se v Bratislavě jako Carmen Farkašová - či "Gréco Východu", jak je také nazývána, se netají tím, že ke zpěvu se dostala "přes uhlí". Potřebovala peníze na otop, zkusila si zpíváním přivydělat, a úspěch se dostavil. Měla také štěstí na textaře, jak potvrdila Radiu Praha. Zvláště když po krátkém působení v žilinském Divadle Petra Jilemnického po studiu na konzervatoři, ale i zaměstnáních úřednice ve Škodových závodech Komárno, učitelky učňovské školy a první zkušenosti i s filmem - vytvořila titulní roli ve snímku Jiřího Krejčíka "Frona" - na základě konkursu získala angažmá v Praze... "Vana plná fialek", "Levandulová" a řada dalších a dalších písniček, které ji proslavily, trvale patří do repertoáru Hany Hegerové. Také například "Píseň o malíři" autorské dvojice Petr Hapka a Petr Rada, která často zněla v době australské emigrace pana Rady i z rádia pro tamní krajanskou komunitu... Během kariéry, zvláště koncem 60. let sklízela Hana Hegerová velké ovace doma i v zahraničí. Byla "hvězdou" pařížské Olympie, získala mnoho domácích i zahraničních ocenění. V 70. letech nejprve nesměla vystupovat vůbec, dokonce byla na čas i vězněna, později jí komunisté povolili jen divadelní prkna. O emigraci ale neuvažovala, nikdo by jí prý nenapsal takové texty jako čeští autoři. Když získala příležitost vystupovat mimo vlast, byla vždy nadšeně vítána svými krajany...


Výběr z Dvořákových "Biblických písní, op. 99" a "Cigánských melodií, op. 55" měla na programu svého vystoupení v Arcibiskupském paláci v Praze na Hradčanech při nedávném udílení Světových cen velikána české hudby Antonína Dvořáka čerstvá laureátka tohoto ocenění mezzosopranistka Virginie Walterová. Absolventka pražské konzervatoře, kde studovala pod vedením profesorky Libuše Domanínské, a Akademie múzických umění, kde byl jejím učitelem profesor Karel Berman, si v polovině osmdesátých let svoje vzdělání ještě rozšířila prostřednictvím pěveckých kursů u profesora Helmutha Rillinga ve Stuttgartu a studijním pobytem u bohužel již zemřelé legendární české pěvkyně Jarmily Novotné ve Spojených státech amerických, který zakončila samostatným recitálem v New Yorku v roce 1989. Sugestivně zabarvený, a přitom stylový, v pozoruhodném rozsahu znějící hlasový projev, umocněný dokonalým vcítěním se do zpívaného textu, Virginii Walterovou proslavil ve velkých vokálně-komorních a písňových cyklech, například v nezapomenutelné kreaci v Dvořákově "Stabat Mater" v remešské katedrále v roce 1990 a "Svaté Ludmile" téhož autora v Saarbrückenu a Wroclavi o rok později, či ve Verdiho "Requiem" na Fermo festivalu v Itálii v roce 1992 a Respighiho "Il tramonto" v roce 1996 v Singapuru. Vynikající je její spolupráce se soubory specializovanými na starou hudbu, jako jsou Ars rediviva, Musica Bohemica, Cantores Pragenses, Barock Collegium a další. Její umění je zachyceno řadou nahrávek včetně na kompaktní disky.

Vraťme se nyní ke Světové ceně Antonína Dvořáka, kterou za svoje pěvecké umění Virginie Walterová dostala, a které přijímá jako velkou poctu... vyznala se ze své lásky a obdivu k Antonínu Dvořákovi šiřitelka slávy české hudby v zahraničí, sólistka Originálního hudebního divadla Praha, profesorka pražské konzervatoře Virginie Walterová.

Světová cena Antonína Dvořáka Evropské unie umění, Masarykovy akademie umění a Televize Praha, společnosti s ručením omezeným byla udělena i hudebnímu skladateli Jindřichu Konířovi, s nímž Walterová začíná úspěšně spolupracovat. Jak vnímá on vysoké ocenění své autorské, jedinečné tvorby, motivované díly Antonína Dvořáka...? sdělil svůj pocit nositel Světové ceny Antonína Dvořáka hudební skladatel Jindřich Koníř, donedávna krajan žijící, tvořící a interpretující vlastní dílo v řadě zemí zejména Evropy. Za všechno, co zkomponoval, prý, jak říká, vděčí světu, který mu umožnil pracovat, když podmínky ve vlasti nebyly pro něj přijatelné...

Konířovo skladatelské dílo není neznámé ani rozhlasovým posluchačům v Austrálii, zvláště skladba, kterou zkomponoval pro Virginii Walterovou, nesoucí název "Proč ty, hvězdo..?" A pokud vás zajímá, kde se s ním a jeho tvorbou budete moci v nejbližší době setkat, ze svých plánů prozradil, že to bude 17. listopadu na "Českém dnu" v německém Ingolstadtu. Od nového roku ho čeká řada turné po dalších zemích západní Evropy.