Kultura

r_2100x1400_radio_praha.png

Připravila Evelina Himalová

Jediná tuzemská soutěž o nejlepší kompaktní disky z oblasti vážné hudby, kterou pořádá každoročně časopis Harmonie, udělovala už posedmé ceny vydavatelům a interpretům. Českým umělcem roku 2000 se stala mezzosopranistka Dagmar Pecková. Oceněno bylo její album s písněmi Richarda Wagnera, Arnolda Schönberga, Alexandra Zemlinského a Johannesa Brahmse, které nahrála s Pražskou komorní filharmonií řízenou Jiřím Bělohlávkem. Za CD s písněmi Richarda Strausse, Othmara Schoecka a Albana Berga, natočené s americkým pianistou Irwinem Gagem, získala pěvkyně výroční cenu za nejlepší nahrávku. Osobně přítomna v Míčovně Pražského hradu, kde byly předány i ceny nejlepším snímkům z oboru jazz a world music, cena čtenářů Harmonie, kterou získal mladý houslista Pavel Šporcl za CD s Vivaldiho a Piazzollovými "Čtyřmi ročními obdobími" a vyhlášen český label roku, jímž se stal Supraphon, Dagmar Pecková nebyla, neboť zpívala na jevišti Národního divadla, paradoxně na scéně, která ji na začátku její kariéry odmítla, "Carmen". Pro svou pracovní zaneprázdněnost - nedávné koncertování v Řecku a nadcházející v Kanadě, ve Španělsku, v Itálii, v Belgii, další "Carmen" v Národním divadle a písňový recitál s klavíristou Jaroslavem Šarounem tuto středu v pražském Rudolfinu - dosud pořádně neoslavila ani svoje čtyřicáté narozeniny, které měla 4.dubna. Přesto jsme se mohli s populární a špičkovou operní divou, držitelkou ceny Thálie za rok 1999, krátce setkat alespoň při křtu jejího nejnovějšího alba s Dvořákovými písněmi v pražském divadelním klubu Na Dobešce, kam ji přišla pozdravit a popřát jí další úspěchy i první dáma České republiky Dagmar Havlová. K nové desce, nazvané prostě "Dvořák/Songs", kterou natočila rovněž za doprovodu klavíristy Gage, a o další spolupráci s ním na dvořákovském repertoáru, mi v rozhovoru paní Pecková řekla... Tolik Dagmar Pecková. Z nového cé-dé-čka exkluzivní umělkyně firmy Supraphon vám nabízíme ukázku...

Do 31. října bude současně probíhat velkolepý výstavní projekt "Deset století architektury", který vznikl ve spolupráci Správy Pražského hradu s týmem předních architektů, grafiků a společnost DaDa, jež připravila i stejnojmenný televizní seriál. Šestidílný cyklus světově ojedinělých výstav o architektuře uplynulého tisíciletí od doby románské až po poslední dny 20. století, o kterém budete podrobněji informováni v některé z příštích víkendových relací, byl zahájen 6. dubna a koná se rovněž pod patronací prezidenta republiky Václava Havla. Stejně jako dvě velké předchozí, věnované Josipu Plečnikovi a Rudolfu II., i "Deset století architektury", a také nadcházející výstava "Sláva barokní Čechie", využívají jedinečného génia loci Pražského hradu. V tom se pravděpodobně oba současné projekty - jak barokní část výstavy "Deset století architektury" tak "Sláva barokní Čechie" - budou prolínat. Souhlasí s tím i docent doktor Vít Vlnas... Celkem čtyři expozice výstavy "Sláva barokní Čechie" budou k vidění až do 28. října v Obrazárně Pražského hradu, Klášteře sv. Jiří, Valdštejnské jízdárně a v Paláci Kinských. U mikrofonu Radia Praha byl kurátor výstavy "Sláva barokní Čechie" Vít Vlnas. Přednáškami, koncerty, ale především výstavami věnovanými význačným českým muzikantům spjatým s jazzem si připomene svoje letošní 30. narozeniny připadající na měsíc říjen Jazzová sekce. První ze série výstav, zasvěcená Jaroslavu Ježkovi, byla zahájena v úterý 3. dubna za přítomnosti pražského primátora Jana Kasla a ministra kultury Pavla Dostála v galerii Jazzové sekce - Artfóra ve Valdštejnské ulici na Malé Straně přímo u vstupu do zahrad pod Pražským hradem. O vymyšlení nápadu slavit třicetiletí právě tímto způsobem mi při slavnostní vernisáži předseda Jazzové sekce Karel Srp řekl... To bylo k Jaroslavu Ježkovi a současné výstavě o něm a o jeho díle. O tom, jak vypadalo v souhrnu oněch třicet let nekomerční činnosti Jazzové sekce, která si letos připomíná toto významné jubileum, si budeme s jejím předsedou Karlem Srpem povídat za týden.

Teď ještě k jedné významné události:

Retrospektivní film "Rebelové", připomínající atmosféru šedesátých let, vidělo od jeho premiérového uvedení 7. února do 5. dubna téměř 150 tisíc diváků. Během těchto osmi týdnů bylo prodáno bezmála 28 tisíc zvukových nosičů se soundtrackem k tomuto filmu, který stihl už také získat hlavní cenu za nejlepší hraný film a cenu ekumenické poroty na mezinárodním filmovém festivalu "Filmák 2001" pro děti a mládež v Plzni. Písničky ze soundtracku, který se tak dobře prodává, se drží několik týdnů na prvních místech žebříčku hitparády. To byl důvod, proč byla režisérovi filmu Filipu Renčovi i jeho spolupracovníkům udělena Zlatá deska Supraphonu. A co na to on..? řekl mi 5. dubna v Legends-Sports and Music Baru v Týnském dvoře v pražském Ungeltu na Starém Městě režisér Filip Renč po slavnostním převzetí Zlaté desky Supraphonu za téměř 28 tisíc do té doby prodaných zvukových nosičů - cé-dé-ček a kazet s písničkami z filmu "Rebelové". Jednu z písniček na závěr dnešního "kulturního magazínu" přinášíme v ukázce i vám...