Kultura
Opět po týdnu vás vítá u Kulturního magazínu Evelina Himalová.
V minulých dnech představil baletní soubor pražského Národního divadla jako první premiéru sezóny čtyři choreografie, složené z tvorby tří nejvýznamnějších amerických choreografů 20. století - Aileyho, Tetleyho a Balanchina. Vystoupení pod společným názvem "Amerikana II", navazují na baletní sérii "Amerikana I.", uváděnou před šesti lety. Tím, čím končila, začíná druhá - choreografií "Řeka" černošského umělce Alvina Aileyho, kterou vytvořil pro bílý soubor na hudbu Duka Ellingtona. Chcete-li si poslechnout celý níže uvedený příspěvěk, klikněte zde:
Tolik Daria Klimentová. Ale abych se ještě vrátila k projektu "Amerikana II", jenž je kombinací klasického baletu, moderního tance a jazzu a patří do stylu současného tance zvaného americký neoklasicismus. Jeho třetí částí je Balanchinova choreografie "Tarantella", šestiminutové taneční vystoupení za doprovodu melodie napodobující italskou lidovou píseň. Balanchin je i autorem čtvrté choreografie - variace nazvané "Co na tom záleží?" na známé melodie George Gershwina. Ta večer nezapomenutelných uměleckých zážitků v podání tanečníků baletního souboru pražského Národního divadla uzavírá.
V režii Jiřího Gogely a pod dirigentskou taktovkou Jana Chalupeckého uvedla Státní opera Praha světovou premiéru "Božské komedie - Poslední hostiny bohů" jako druhou část projektu "Bušení do železné opony", jenž je platformou pro prověřování životnosti soudobých děl mladých skladatelů v podobě scénických skic. Jedním z interpretů v náznacích inscenovaného, spíše koncertního uvedení "Božské komedie", která si od Danta vypůjčila pouze název, byl populární zpěvák Daniel Hůlka. Jeho přítomnost přilákala na představení do Státní opery řadu muzikálových příznivců, i když v tomto případě, ačkoli vedle interpretů s operním školením vystoupili i zpěváci z takzvaně "druhého břehu" hudební scény, například Dasha, sklízející v současnosti úspěchy v Německu, či Tomáš Trapl, Lukáš Hynek a další, žánrově o muzikál nešlo. Nekonvenční hudebně-scénický útvar je symbiózou různých žánrů, které se pokusil propojit ve spolupráci s autorem tématu, původního námětu, syžetu, libreta a textů Lubomírem Holzerem, který má mimochodem v inscenaci také roli - šamana-bubeníka, hudební skladatel Martin Kumžák... Uvedl k dvouapůlhodinovému experimentu "Božská komedie - Poslední hostina bohů" jeho spoluautor Lubomír Holzer. Dodejme, že v rámci "Bušení do železné opony" do konce sezóny ve Státní opeře Praha ještě zazní 17. března "Nenávistná láska" skladatele Otmara Máchy, přestože věkem 79 let přesahuje původní záměr projektu představujícího díla mladých umělců, a 26. května "Wir spielen Frieden" od Jörna Arneckého.
