Legionáři odmítají útoky na prezidenta Edvarda Beneše

Legionáři, Foto: ČTK

Dekrety prezidenta Edvarda Beneše se v posledních týdnech dostaly opět do popředí zájmu. Zástupci Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a členové Společností Edvarda Beneše a Masarykovy společnosti znepokojuje nejen kampaň, která v Rakousku a v Německu znovu problém oživuje, ale i mnohdy nejednoznačný přístup českých politiků a médií. Další podrobnosti má Jaromír Marek.

Legionáře zejména pobouřil článek s titulkem "Edvard Beneš před Mezinárodní soud", který nedávno uveřejnily Lidové noviny. Autor v něm označuje poválečný odsun německého obyvatelstva za genocidu spáchanou Československem na německé menšině. Legionáři upozorňují na to, že odsun Němců z Československa nebyl výjimečný. Více předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková.

Legionáři, Foto: ČTK
"Myslím, že by bylo velmi zajímavé zdůraznit to, o čem se velmi málo hovoří a velmi málo ví. Odsun se netýkal pouze Němců z Československa, ale i z Polska, Maďarska, Holandska, Belgie a Francie. Především v zemích, které jsou již členy EU je tato otázka právně zajištěná. O navrácení majetku Němcům v těchto zemích nikdo nikdy neuvažoval."

Bývalí odbojáři považují za velkou chybu to, že hned na počátku roku 1990 směřoval prezident Václav Havel svou vůbec první oficiální návštěvu do Německa a Rakouska, kde se za odsun ihned omluvil. Legionáři dnes litují toho, že tehdy k této otázce mlčeli, což u sudetoněmeckého landsmanšaftu mohlo vyvolat dojem, že jeho nároky jsou oprávněné. Proto jsou dnes mnohem aktivnější. Pokračuje Anděla Dvořáková.

"Za Český svaz bojovníků jsem navštívila během dvou měsíců všechny naše vládní představitele, tzn. předsedu vlády, předsedu parlamentu, předsedu senátu a nedávno pana ministra Jana Kavana. Se všemi jsme tyto otázky projednávali a oni mě všichni ubezpečili, že pro ně je to opravdu pasé. Kampaň, která je vedena, tato vláda nikdy nezpochybní a není se tudíž čeho obávat."

Legionáři a bývalí odbojáři se nyní hodlají obrátit na vládu, parlament, všechny politické strany a prezidenta republiky, aby je vyzvali ke společného jednání. Všechny zúčastněné strany by podle nich měly jasně říci, jak čelit kampani proti prezidentovi Benešovi a jeho dekretům.