Letní nebo zimní? Dokáží se státy dohodnout?

"Mění čas. V neděli budeme spát o hodinu míň. - Mě je to jedno, já spím stejně do jedenácti." Tenhle rozhovor proběhl na autobusové zastávce. Jak je vidět, téma střídání času se teď řeší víc, než kdy jindy. V noci o víkendu se opět změní zimní čas na letní. Ale možná ne na dlouho. Střídání času v Evropské unii by mohlo skončit v roce 2021.

Foto: annca, Pixabay / CC0

Pro hlasovalo 410 poslanců, proti jich bylo 192 a 51 se zdrželo. S nápadem zrušit střídání časů přišla skupina europoslanců v čele s Pavlem Svobodou z KDU-ČSL. Teď musí návrh posoudit členské státy.

"Původně ta úprava byla kvůli úsporám elektrické energie, a to už dnes není relevantní,"říká poslanec z hnutí ANO Jiří Hájek.

Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku. Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců ve prospěch letního času.

Markéta Pekarová Adamová, foto: Vítek Svoboda, archiv ČRo

Evropský parlament chce, aby země svůj postup koordinovaly. Samy by si měly určit, jestli zůstanou u letního nebo zimního času. Podle poslankyně Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 je třeba, aby se Unie shodla na jednom čase.

"Záleží samozřejmě na tom, pro jaký z těch časů se rozhodneme. Musím říct, že zatím nemám příliš silný názor, který z nich je lepší."

A to je hlavní problém. Neshodnou se státy, ani jejich obyvatelé.

Rozhodovat o čase bude složité

Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo v Česku celoročně zachovat letní čas 44 procent dotázaných, pro pásmový, tedy zimní čas bylo 24 procent. A necelá třetina chce zachovat střídání časů. Jak bude složité rozhodovat o čase, ukázala i malá anketa:

Zdroj: Wolfgang Eckert, Pixabay / CC0

"Já jsem pro střídání letního i zimního času, protože mi vyhovuje, když je v létě dlouho světlo. - Mě ty změny času nevadí. Nemám pocit, že by mě změna narušila vnitřní hodiny, že bych kvůli tomu špatně spala nebo vstávala, to rozhodně ne. - Já jsem jednoznačně pro oba časy, pro střídání času, protože si myslím, že to má smysl. Ráda vstávám do světla, zároveň jsem ráda, když je večer dlouho světlo. Proto si myslím, že střídání času je příjemná věc. - Já jsem hlavně pro ten zimní kvůli brzkému rannímu světlu, ale na sto procent rozhodnutý nejsem. - Já jsem určitě pro letní čas. Ráno pro mě není světlo důležité, jako naopak večer, když přijdu z práce, a chci si užít hezký večer. - Rozhodně bych nezachovala střídání času. Já bych byla pro ten původní, to je zimní čas. Je to přirozený čas, který vznikl během let tím, jak lidé byli zvyklí fungovat, je to asi v pořádku, že to odpovídá tomu přirozenému biorytmu."

Foto: Rob Bogaerts / Anefo, Wikimedia Commons, CC0 1.0

Těchto pár odpovědí dokládá, jak složitá věc může být rozhodnutí o tom, jaký čas bude nakonec platit. Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd loni doporučili po zrušení střídání času celoroční zachování takzvaného zimního času. Ten podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost.

Podle europoslanců by měly členské země svůj postup koordinovat. Ty se zatím neshodnou. Proti možnému chaosu mluví to, že navrch mají zastánci letního času. V bruselských kuloárech se dokonce hovoří o „zákoně o letním času". Česká vláda se však už loni v říjnu rozhodla, že bude prosazovat zavedení zimního času.

V Evropě by to mohlo dopadnout i tak, že řidič přejede ve dvě hodiny z Česka do Německa, kde už budou tři. Ve Francii si posune hodinky zpět a ve Španělsku zase dopředu.

Zatím nikdo nepřišel s kompromisním návrhem posunout čas o půl hodiny. Na světě jsou však oblasti, kde se čas posouvá o zlomky hodiny.