Martina Navrátilová Američankou

Martina Navrátilová

Právě před dvaceti roky, 20.července 1981, se stala občankou Spojených států amerických patrně nejznámější žena na světě, co se v Čechách narodila - Martina Navrátilová. Už její žádost o politický azyl způsobila u nás poprask. Sotva osmnáctiletá tenistka musela snášet výhrůžky komunistických pohlavárů už měsíce předešlé. To stoupala po tenisovém žebříčku mezi světovou elitu. Cestovala se svým sportem po tehdy "kapitalistickém západě" a přátelila se s "kapitalistickými hráčkami". Hrůza největší, se samotným symbolem takového "kapitalismu" - s Amerikou a Američany. Martina se ocitla hned od prvních týdnů pobytu v Novém světě pod ochranou agentů FBI a rozhodla se pro život v jiné zemi.

Naše rozhlasové stanice o faktu udělení amerického občanství mlčely. Sportovní příznivec ale "přeladil vlny" na Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu, BBC či Deutsche Welle a měl to tak říkajíc z první ruky. V tu dobu už tenisové suverénce bylo 25 let a o jejích největších triumfech bylo možné se u nás dovědět právě jen ze zpravodajství těchto rozhlasových stanic. Tady doma bylo možné pouze "čerpat" ze zdrojů ČTK a ty Martinu vytrvale ignorovaly. Ve čtvrtfinale turnajů uvedly sedm hráček - bez Martiny, v semifinale tři hráčky - bez Martiny, a pokud Martina vyhrála, výsledek neuvedly. Když ve finale přemožitelku našla, uvedly naše zdroje jméno vítězky. S kým a jakým výsledkem vyhrála, však uvedeno nikdy nebylo. Ale fanoušek už to stejně věděl. Že rozhlas a tekevize lže, jako když Rudé právo tiskne, zdomácnělo v našich ochozech právě v této době.

Často si člověk klade otázku, proč právě udělení amerického občanství této hráčce neslo domácí stranické a vládní vedení tak nesmiřitelně těžce, vždyť v minulosti docela nedávné muselo překousnout právě tento fakt u krasobruslařské hvězdy Áji Vrzáňové,hokejisty Josefa Malečka, šachisty Lubomíra Kaválka nebo legendární sokolské náčelnice Marie Provazníkové. A přitom nemuselo stahovat z produkce filmy, jako v případě jiných nových Američanů. Herců. Jen namátkou. Jiří Voskovec, Jára Kohout, Jan Tříska, Karla Chadimová. Amerického občanství užívala i další skvělá jména z české kolébky. Hudební skladatelé Rudolf Friml a Jan Hammer, klavírní virtuóz Rudolf Firkušný, filmový režisér Miloš Forman, ale i řada vědců a postav společenského dění. Špičkový vědec v oboru numerické mechaniky Ivo Babuška, Ladislav Dolanský uznávaný všude po světě v oboru aplikované fyziky,architekt a duchovní Miloš Štrupl, orientalista Ladislav Zgusta, politici a diplomaté Maxmilián Lobkowicz, Růžena Pelantová, Josef Korbel, či jeho dcera Madelleine Allbrightová.

Tu otázku zodpověděl nadmíru jasně Pohár federace hraný na pražské Štvanici v roce 1986. Martina přijela do své staré vlasti jako opora amerického týmu. Svým barvám v míře rozhodující pomohla ten na výsost prestižní turnaj vyhrát. Štvanice jí upřímně fandila. I proti své vlastní reprezentantce Haně Mandlíkové. Přes přítomnost řady špiclů a udavačů se její zápasy měnily v politický protest proti režimu. A ten režim to cítil už ve chvíli, kdy ho odmítla reprezentovat a propagovat.

Snad jen krátce na závěr dnešní vzpomínky ta jedinečná bilance Martiny na tenisových kurtech. Vyhrála 167 turnajů ve dvouhře a jen o jeden méně ve čtyřhře.Světovou jedničkou byla ve svých nejlepších sezonách nepřetržitě 332 týdnů a ve světové elitní desítce se udržela nepředstavitelných dvacet let. Často užívaný titul nejznámější Češka planety jí patří rozhodně právem.