Mezi Čechy a Slováky prý může vzniknout jazyková bariéra

S generační obměnou vznikne mezi Čechy a Slováky jistá jazyková bariéra a naturalizovaní slovenští Češi prý přestanou užívat češtinu. Varoval před tím zmocněnec českého ministerstva zahraničí pro krajanské záležitosti Vladimír Eisenbruk. Uvedl to na semináři Česko-slovenské vztahy a krajané, který v Senátu uspořádala jeho komise pro krajany. Děti Čechů na Slovensku se podle zmocněnce za 17 let od rozdělení společného federálního státu naturalizovaly a z praktických důvodů mluví slovensky a Češi v krajanských spolcích jsou většinou starší generace. "Reálným předpokladem je, že se čeština v krajanské komunitě na Slovensku přestane vzhledem k demografickému vývoji postupně používat," dodal. Jana Bratinková z Klubu občanů ČR na Slovensku i zástupci dalších spolků se ve svých vystoupeních soustředili na výčet krajanských aktivit hlavně v oblasti kultury. Někteří si ale stěžovali na to, že jsou v obou zemích vnímáni jako cizinci. Část krajanů by také ráda do slovenského zákona o státním jazyku vrátila pasáž, podle níž je čeština srozumitelným jazykem, aby to nebylo upraveno jen v poznámkách či vyhlášce.

Eisenbruk připomenul, že po rozdělení ČR zůstalo na Slovensku 60.000 Čechů, třetina tohoto počtu přijala slovenské občanství. Zbývající jako cizinci čelili hlavně byrokratickým potížím. V roce 2002 bylo na Slovensku už jen 12.000 českých občanů. Podle posledního sčítání lidu se k české národnosti na Slovensku přihlásilo 46.620 lidí, češtinu jako svůj mateřský jazyk zvolilo 48.200 lidí. Česká menšina na Slovensku je třetí nejpočetnější po Maďarech a Romech. Část jejích členů je sdružena ve 13 fungujících z celkového počtu 15 krajanských spolků. ČR na jejich projekty letos poskytla přes 470.000 korun, další desítky tisíc korun dostal na kulturní projekty Slovensko-český klub v Košicích a další sdružení.

Autor: Peter Gabaľ