Meziresortní komise pro Čechy v zahraničí má vytvořit databázi informací

Předseda Stálé komise Senátu ČR pro krajany žijící v zahraničí Tomáš Grulich

V Česku vznikne Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí. Bude koordinačním a poradním orgánem ministra zahraničí ke krajanské problematice. Cílem komise bude postupně vytvořit jednotnou databázi informací pro krajany, která by jim pomohla v běžném životě, i v případě návratu do Česka. Databáze usnadní i činnost zastupitelských úřadů.

Loni v září proběhla konference Diaspora jako partner mateřského státu. Jedním z jejich závěrů byl právě požadavek na ustavení Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí. Jaké budou její hlavní úkoly, to je otázka pro senátora za ODS Tomáše Grulicha:

„Bude se jednat hlavně o koordinaci mezi jednotlivými ministerstvy. Když se řekne krajan, nebo Čech v zahraničí, tak si většina lidí představí Čechy v Rumunsku nebo Čechy na Ukrajině. Málokdo si uvědomí, že odcházejí lidé i dneska. Spolupráce s Čechy žijícími v zahraničí není jen na bázi kulturního dědictví. Oni mají všední starosti od oblasti sociální, přes nemocenské pojištění až po oblast školství. U nás je jediný resort, který se zabývá Čechy v zahraničí, a to je ministerstvo zahraničních věcí. Konference ukázala, že řada ministerstev ví o tom, že Češi v zahraničí potřebují nějakou spolupráci, ale bylo to roztříštěné. Jsem rád, že vláda vyslyšela náš požadavek, a zřídila tuto meziresortní komisi. Věřím, že se podaří, aby informace od nás šly k Čechům v zahraničí a jejich požadavky a potřeby k meziresortní komisi, která je může řešit“.

Cílem komise by měla být také jednotná databáze. Co všechno by v ní mělo být?

„Ukáže se, co lidi venku potřebují, a co Česká republika může nabídnout. Dneska tam například může být, co mám udělat, když se vrátím do Česka, jaké problémy můžu mít. Kam mám jít, když potřebuji převést zdravotní pojištění, když se mi narodí dítě, jak ho zapsat, do jaké matriky, jaké občanství dítě může mít, jaké vzdělání, pomůže ČR, aby se dítě vzdělávalo i v češtině, aby přechod lidí, kteří se třeba vrátí do ČR, nebyl tak komplikovaný. A takových otázek můžu jmenovat celou řadu. Jsou to i záležitosti justice. Teď dám extrémní příklad. Češka si vezme Fina a odstěhují se do Francie. Budou se rozvádět, ale podle jakého zákona. Podle francouzského, finského nebo českého? To jsou všechno problematické věci. Patří sem i problémy dědictví, nemovitosti nejdou převážet. Česká republika musí myslet na to, aby s Čechy v zahraničí vycházela. Ještě se vrátím k názvu naší konference, která se jmenovala Česká diaspora - partner mateřského státu. Udělalo se několik výzkumů, že Češi žijící v zahraničí mají zájem o spolupráci s Českou republikou. A na nás je, abychom řekli, máme vás rádi a pomůžeme vám. Máme síť lidí po celém světě, a tak, jak my se k nim budeme chovat, tak budou mluvit o ČR. Řekl bych, že je to ta nejpřirozenější a nejlepší propagace České republiky, jaká může být“.

Kdo v meziresortní komisi bude?

„Členy budou jmenovat jednotlivá ministerstva. A povede ji, jak jsem to pochopil, současný zmocněnec pro krajany, který je zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí“.

Budou se moci do práce komise zapojit třeba organizace, které se zabývají krajanskou problematikou?

„Já si myslím, že ano. Zatím jsme udělali politické zadání. Trvalo to osm let. Snažili jsme se vytvořit nějakou instituci. V zahraničí existují samostatné instituce zabývající se diasporami. V Rumunsku mají ministerstvo, v Maďarsku taky, na Slovensku je úřad. Jenom my jsme měli poměrně malý referát na ministerstvu zahraničních věcí. Tohle je zárodek k tomu, aby se vše rozběhlo. Důležité je, že se to dostalo z politické sféry do sféry výkonné. To znamená, že to není jednoduché zrušit. Myslím, že je dobré, že se to podařilo“.