Ministr obrany seznámí vládu s návrhem vojenských misí příští rok

Odcházející kabinet Vladimíra Špidly projedná ve středu působení českých vojáků v zahraničních operacích v příštím roce. Materiál, který předkládá ministr obrany Miroslav Kostelka, počítá s rozšířením české vojenské účasti na Balkáně a v Afghánistánu.

Například v Iráku má být kontingent jen do deseti lidí. V dokumentu je ale zmíněn i pobyt stovky iráckých vojáků v České republice. ČR totiž slíbila pomoci s výcvikem irácké armády.

Na Balkáně se ministerstvo obrany chystá posílit účast v misi KFOR v jihosrbské provincii Kosovo až na 600 lidí. Dosud tam je ve společném česko-slovenském praporu 400 českých a 100 slovenských vojáků. "1. srpna 2005 by měla ČR převzít po Finsku vedoucí roli v rámci kosovského Mnohonárodního uskupení Střed," uvedl Andrej Čírtek z tiskové služby ministerstva obrany. Proto se zvýší počet českých vojáků v Kosovu, vzniknout by měla velitelská rota a Češi převezmou více funkcí na velitelstvích KFOR a uskupení Střed.

Do vznikajících sil Evropské unie EUFOR, které nahradí v Bosně a Hercegovině vojáky Severoatlantické aliance z mise SFOR, přispějí čeští vojáci jednotkou v počtu 50 lidí, dvěma vrtulníky Mi-17 s osádkami - do 25 lidí - a šesti příslušníky vyslanými do štábu velitelství EUFOR. Další čtyři lidé by měli být vysláni do nově vytvořeného velitelství NATO v Sarajevu.

Z Iráku odejdou vojenští policisté, kteří tam tento rok cvičí místní policii. V britské vojenské nemocnici nedaleko Basry ale zůstane pracovat jen armádní chirurgický tým, celkem ne více než deset lidí.

V Afghánistánu bude až 90 českých vojáků na dvou místech. Prodloužena má být podle ministerstva obrany účast v misi ISAF v Kábulu. Tam bude nadále působit skupina pro likvidaci min a nevybuchlé munice a meteorologové. Odjet ale mohou i jiní odborníci.

Nově zvažovanou lokalitou, kde by Češi mohli pracovat, je severní Afghánistán. Tam se na základě nynějších jednání mezi ministerstvy obrany ČR a Německa připravuje účast v rámci Provinčního rekonstrukčního týmu, který zde Němci chtějí zřídit ještě letos. Navrhovaný český příspěvek by měl být v počtu do 40 lidí z lehké pěchoty, průzkumníků, ale i kuchaři a zdravotníci.

Do sil rychlé reakce NATO Češi příští rok budou moci zapojit až 35 lidí v druhé polovině roku 2005 - četu radiační, chemického a biologického průzkumu a vojáky pro Společné operační středisko letectva. Síly rychlé reakce jsou založeny na principu šestiměsíčních rotací. Čírtek připomněl, že vzhledem k současnému významnému zapojení české armády do sil rychlé reakce NRF-3, kde je mnoho českých vojáků v libereckém mnohonárodním praporu radiační, chemické a biologické ochrany, nebude Česko do NRF-4 v první polovině roku vysílat žádnou jednotku.