Loni armáda nabrala jen 600 vojáků. Lidem vadí dojíždění i zastaralá technika

Česká armáda je podle odborníků podfinancovaná. Nikdy nedostala vše, co jí bylo slíbeno, upozorňuje Daniel Koštoval, analytik pražského Centra transatlantických vztahů. Situace se však mění.

Dnes jsou investice do obrany ve výši 2 procenta hrubého domácího produktu. Politici hovoří o rozšiřování armády a moderních zbraní.

Koštoval upozorňuje, že v době studené války vydávaly země NATO na obranu 3 % HDP, přičemž USA v průměru dvakrát tolik. Tím, že Česko dvě desetiletí neplnilo dvouprocentní požadavek NATO, nahromadil se "investiční" deficit 800 miliard korun (31,6 miliardy eur).

Daniel Koštoval|Foto: Ministerstvo obrany ČR

"Dluh armádní pokladně bude muset být splacen v příštích 5-7 letech, protože po uplynutí této doby se může skutečně ukázat, že se Rusko stane hrozbou pro země NATO," domnívá se bezpečnostní expert.

Za správný plán považuje rozšířit armádu ČR do roku 2030 na 30 tisíc profesionálních vojáků. Nyní jich je kolem 28 tisíc. Zvýšit je třeba i složení záložníků. Podle Koštovala by armáda měla mít v záloze alespoň 40 tisíc mužů. To je čtyřikrát více, než se původně plánovalo. Podle údajů z října loňského roku je jich zhruba 4300.

Kromě toho, upřesňuje Daniel Koštoval, by pomyslná "třetí linie" obrany měla zahrnovat dalších 50 000 až 100 000 záložníků odpovídajícího věku a kondice.

"Jedná se o lidi, kteří běžně chodí do práce a občas se účastní cvičení, ale jsou předem velmi dobře připraveni na případnou válečnou službu," vysvětluje zástupce pražského Centra transatlantických vztahů.

Česko potřebuje mnohem víc houfnic i stíhaček

Podle Daniela Koštovala, měl svět dojem, že od roku 2005 nastal mír, a země NATO bohužel nevěnovaly dostatečnou pozornost signálům, jako byla ruská agrese proti Gruzii v roce 2008 a okupace ukrajinského Krymu v roce 2014. Obranné rozpočty byly nízké. Klesly kapacity vojensko-průmyslového komplexu.

Zkušenosti z konfliktu na Ukrajině ukazují, že Česká republika potřebuje mnohem více než 40 houfnic, které má armáda dnes, a také minimálně 48 stíhaček, a ne jen 14 pronajatých Gripenů.

Houfnice DANA|Foto: The Joint Multinational Training Command Public Affairs Office from Grafenwoehr, Germany, CC BY 2.0

"Došlo k výraznému poklesu logistiky, protože kvůli nedostatku financí byly v první řadě omezeny nebojové jednotky. To je jeden z klíčových aspektů. Nemáme dostatek stíhaček a máme minimální protivzdušnou obranu, která by měla chránit města a velké skupiny vojáků," shrnuje analytik.

Zakázky na nákup zbraňových systémů v České republice často provázejí skandály a podezření z předražování. Daniel Koštoval však zároveň upozorňuje, že je obtížné dělat srovnávací analýzy cen v armádní sféře, protože zakázky se často týkají nejen nákupu určitých typů vojenské techniky, ale také peněz na údržbu a výcvik vojáků.

JAS-39 Gripen|Foto: Petr Bušta, Český rozhlas

"Není dobré to vykřikovat do celého světa a říkat přesné částky, protože pak se k potenciálnímu agresorovi také dostanou důležité informace. Musíte zachovat určitou míru utajení, ale právě v tomto případě vznikají pochybnosti a mnoho lidí si začne myslet, že cena mohla být nadsazená," říká Daniel Koštoval s tím, že v minulosti byla kontrolní opatření někdy přehnaná a výrazně zpomalovala pořizování nové vojenské techniky.

Vojáky nelákají benefity, ani naprůměrné výdělky

Za loňský rok armáda nabrala jen šest set nováčků. Lidé se kvůli válce na Ukrajině bojí možného střetu s Ruskem, vadí jim dojíždění i zastaralá technika. Vyplývá to z dokumentu vojenských náborářů, který získala MF DNES.

Zdroj: Česká armáda

Jak napsala, ukazuje se tak, že do armády neláká budoucí vojáky ani řada benefitů nebo nadprůměrné výdělky. Zároveň dokument ukazuje, že řada nováčků odchází ještě ve zkušební době i kvůli chybám ve výcviku.

V souvislosti novou technikou rozjíždí Univerzita obrany od září nový studijní program. Jeho absolventi budou mít možnost usednout do stíhaček F-35 nebo amerických vrtulníků. Registrují více než pětinásobný zájem počtu přijímaných.