Mizející dělnické kolonie
Staré Střešovice, Buďánka a Rybáře - kolonie drobných domků s křivolakými uličkami, v nichž v hlavním městě na přelomu devatenáctého a dvacátého století žili dělníci. Památkáři si je cení pro jejich jedinečný ráz. Stavby jsou to maličké a ačkoliv nejde o žádné poklady architektury, ve své nepravidelnosti a roztomilosti tvoří jedinečné soubory, které se podobají Zlaté uličce na Pražském hradě. Dále pokračuje Jaromír Marek.
V brněnské Kamenné kolonii, která vznikla v roce 1926 jako nouzové sídliště chudiny na dně vytěženého kamenolomu, nyní bydlí v desítkách domů především kumštýři - výtvarníci, herci či hudebníci. Očima fotografa ji popisuje její obyvatel, fotograf a publicista Ladislav Plch. Na rozdíl od Kamenky jsou pražské kolonie zdevastované a tam, kde domy jakž takž stojí, hrozí nešetrné stavební zásahy. Zaměříme se na Staré Střešovice, kde v posledních letech vzniká řada cizorodých objektů. Když po roce 1995 začalo město parcely rozprodávat podle nejvyšších nabídek, atraktivní lokalita blízko Hradu a městského centra pochopitelně přitáhla zájem. prohlašoval starosta Prahy 6 Pavel Bém přesně před rokem. Martin Skalský je předsedou občanského sdružení Dobročinný spolek medáků, jehož prostřednictvím sqatteři, kteří osídlili některé opuštěné domy, usilují o záchranu koloritu místního urbanistického celku. Změnilo se ale něco od té doby, kdy starosta takto veřejně deklaroval zájem o Staré Střešovice? Hlavní problém Skalský vidí ve výstavbě několika nových domů. Jak to že brněnská kamenná kolonie stojí dodnes v téměř původní podobě? a tento zájem vyšších míst lokalitu uchránil. Starosta Bém se ale brání doslovné aplikaci slova skanzen: tedy uzavřít a rekonstruovat starostřešovické domky. V Brně jsou dnes na svoji Kamenku dokonce pyšní. Hlavní ale je udržet rovnováhu mezi přílišným zájmem snobů a nezájmem. Totéž platí pro Staré Střešovice. Osídlení v této lokalitě je od 10. století spojeno s řemeslníky a dělníky, kterí stavěli pražský Hrad. Jednak zde bydleli a taky tu měli drobné provozovny: povoznictví, dílnu na výrobu rukavic, hospodu a pod. Komunisté v 80. letech chtěli Staré Střešovice vybourat a nahradit luxusními vilami pro funkcionáře. Střešovice přežily. Základní otázka teď zní: Jak zachovat památku v původním stavu a přitom v ní udržet život, který ale vše nutně přetváří? Podle Martina Skalského je nutné prodat domy za určitých podmínek.