Na dně (vltavském)

Potápěči se minulý víkend už podruhé zanořili do Vltavy poblíž Karlova mostu, aby se ve spolupráci s odborníky, věnovali výzkumu dna řeky, nebo spíše předmětů, které se na něm nacházejí. V centru zájmu jsou především pozůstatky středověkých mostů, ale nepomíjejí se i věci zcela současné. Do hlubin i mělčin se spolu s nimi ponoříme v dnešních Historických obzorech.

Předměty z vltavského dna, foto: ČTK

Našimi průvodci po vltavském dně budou odborníci z Muzea hlavního města Prahy Jana Bělová a Petr Starec, který popisuje, co všechno bylo už z vody při minulém průzkumu vytaženo.

"Je to více, než 1 000 nálezů, které byly rozděleny do skupin, aby k sobě podle druhu, materiálu a zaměření patřily. Vybrali jsme reprezentanty několika staletí od druhé poloviny 12.století až do současnosti."

Bylo něco, co vás překvapilo, co jste nečekali, že by se mohlo na dně Vltavy najít?

Zbytky Juditina mostu, foto: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha

"Očekávali jsme samozřejmě, že v blízkosti někdejšího Juditina mostu najdeme jeho pozůstatky, což se skutečně stalo, zde jsou vidět. Jde o stavební materiál z obložení Juditina mostu, což je červený pískovec. To jsou jen fragmenty, ty skutečné kvádry a další stavební články byly samozřejmě několikanásobně větší. Je zde také stavební spona ještě se zbytky zdiva..."

To je tady to rezavé?

"Ano, přesně tak."

Ondřej Šefců, foto: ČTK

"Z mého pohledu je to velmi zajímavý exponát," vkládá se do rozhovoru architekt Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu, "dokazuje to, že železo může ve vltavské vodě přežít mnoho set let. Já jsem si před chvílí troufnul říct, že ji můžeme podle mě datovat i do toho 14.století. Považuji to za velmi originální a velmi zajímavou věc."

A co tady toto předměty, které vypadají jako eternitové tašky?

"To nejsou eternitové tašky," usmívá se Jana Bělová, "to jsou tašky z břidlice. Našly se tady dva druhy. Jeden ze šedivé břidlice, druhý z břidlice zelené. Domníváme se, že jsou to stržené tašky vlivem buď povětrnostních podmínek, nebo nějakých válečných událostí. Ty černé by měly být ze Staroměstské mostecké věže a ta zelená pravděpodobně tady od sousedů křižovníků."

Své „poklady“ přináší i současnost

Peněženka nalezená na dně Vltavy, foto: ČTK

Vy jste se ale neomezili jen na středověk nebo raný novověk, ale ukazujete i věci, které jsou velmi novověké. Můžete popsat některé z nich?

PS: "Moderní doba přináší své nálezy a pozůstatky. Nejtypičtější jsou zámky lásky a klíčky. Některé jsou dokonce speciálně vyrobené pro tuto příležitost a obsahují různé nápisy. Obvyklým zvykem turistů všude ve světě, našich i zahraničních, je vhazování mincí přes rameno do vody. Takže máme tady velký rejstřík mincí většinou z evropských států."

Průzkum dna probíhá v zimě kvůli větší průzračnosti vody, foto: ČT24

JB: "Máme tady i jednu exotiku, byla tady nalezena i arménská mince."

Jak potápěč hledá na dně Vltavy tak malý předmět, jako je mince? Je to těžké?

OŠ: "Je to těžké. Jednak v tom, že vltavská voda není tak čistá, jak bychom si přáli. Proto se potápíme s nimi v zimě, protože v zimě je voda přece jen o něco čistější. Před tou vlastní akcí dostanou potápěči instrukce, které předměty mají přednostně hledat. Potom je při průzkumu na dně řeky vytyčen takový rastr, aby bylo možné identifikovat, ze které části dna se to sbírá, protože v řece se špatně orientuje. Něco vyndáte a už nevíte, kde to přesně bylo. Na břehu pak stojí skupina odborníků, kteří dělají první vyhodnocování. Je ale pravda, že ty předměty dostávají úplně jinou hodnotu, když jsou takto pěkně zakonzervované, datované a popsané, jak je tady vidíme. Další stupeň pak bude, až budou vystavené v nějaké muzejní vitríně, budou osvětlené a za sklem a bude jasné, že je to vzorek velké historie Prahy, který se v řece zachoval."

Petr Starec, foto: ČT24

Bavili jsme se tady o tom, jak se dostal do vody tento vojenský odznáček. Zabývají se odborníci také někdy tím, jak se nějaký předmět ve vodě ocitl?

PS: "Za každým předmětem je nějaký příběh. Konkrétně s tím vojenským odznakem...Jako absolvent vojenské katedry vím, že vojáci, kteří končili službu, tak zahazovali výstroj, strhávali si výložky a i ty odznáčky. Někdy to i s despektem odhazovali jako v tomto případě, kdy odznak někdo hodil k nám do Vltavy."

říká archeolog Petr Starec a připomíná, že Vltava i její dno vypadalo před několika sty lety úplně jinak, než dnes.

Foto: ČT24

"Musíte si odmyslit všechna ta nábřeží, která byla postupně postavena. Ty břehy zhruba vypadaly jako na Klárově, kde je volný sjezd terénu k řece. Hladina řeky byla až o 3,5 metru, možná i více, nižší než dnes. Řeka byla bez jezů. Uvnitř pod vodou je dnes zhruba dvoumetrová vrstva bahna a různých sedimentů, to tak také nebylo. Na dně byly štěrky, bylo to takové štěrkoviště. Nevíme přesně, jak byla Vltava v některých místech hluboká, ale každopádně na mnoha místech byly brody, které byly bez problémů chůzí překonatelné a používaly se už v pravěku."

Staroměstská mostecká věž, foto: Štěpánka Budková

Při nedávném průzkumu se potápěčům podařilo identifikovat základy druhého pilíře Juditina mostu. Nad pozůstatky vůbec prvního mostu v Praze, který byl podle pramenů ze dřeva, ale ještě zůstává otazník. Předměty, o kterých byla řeč i ty, na které se v naší rubrice nedostalo, si už za několik týdnů můžete prohlédnout v prostorách Staroměstské mostecké věže.