Jihočeské „moře" jako na dlani
První pozoruhodnou oblastí u Vltavy na její pouti ze Šumavy do Polabí, ve které se lze kochat výhledy na řeku a vrcholky hor, je okolí vodní nádrže Lipno. Největší české přehradě se někdy přezdívá jihočeské „moře”. Není to jen kvůli jeho ploše a lodím, které brázdí vodní hladinu a vyvolávají vlny, ale také kvůli marinám s plachetnicemi a písečným plážím, které tady vyrostly v posledních desítkách let.
Největší sídlo u Lipna, město Horní Planá, potěší návštěvníky mimo období prázdnin až překvapivým klidem. Z centrálního náměstí, které připomíná spíše park, je to zhruba kilometr k malé dřevěné Jezerní vyhlídce a ještě o něco blíže k rozhledně na vrchu Dobrá voda (862 m n. m.), která byla otevřena v roce 2021.
Horní Planá je největší obcí v oblasti nejen počtem obyvatel, ale i rozlohou, která ji řadí na 6. místo v republice. Svými 127 km² překonává krajská města jako Liberec, Hradec Králové, Olomouc nebo České Budějovice.
Horní Planá má rozhlednu v podobě karafy na vodu
K 36 metrů vysoké kovové rozhledně vede modře značená cesta, která stoupá náměstím kolem kostela sv. Markéty do malého lesoparku s velkolepým pomníkem spisovatele a místního rodáka Adalberta Stiftera. Hned za ním se přes hřiště otevírá první pohled na přehradu a Trojmezenskou hornatinu. Po dalších desítkách kroků zpoza hřbitovní zdi vykukuje kostel Panny Marie Bolestné a za ním už se mezi stromy rýsuje konstrukce rozhledny. Má tři ochozy a z horního je vidět na pohraniční pás Šumavy a Novohradských hor. Při mimořádně dobrých podmínkách se na jihozápadě mohou objevit siluety alpských štítů. Ale tím nejvýraznějším krajinným prvkem je samozřejmě Lipno.
Rozhledna není první turistickou stavbou na Dobré vodě, v minulosti tu stával altán. Před deseti lety připravil návrh dřevěné rozhledny známý architekt Martin Rajniš, ale nakonec dostala vzhledem ke klimatickým poměrům přednost kovová konstrukce, která má připomínat karafu na vodu jako odkaz na pramen a sklářskou minulost.
Za křížovou cestou a vyhlídkou na Martu
Městys Frymburk leží necelých dvacet kilometrů jihovýchodně od Horní Plané. Hned za ním, tedy za mostem přes lipenskou zátoku, začíná křížová cesta na návrší Na Martě. Název nesouvisí se svatou Martou, sestrou biblického Lazara, ale s kaplí Panny Marie Bolestné za posledním zastavením, kterou místní nazývají také Vysoká muka (německy Hohe Marter). Žulové kříže s vyobrazeními Ježíšovy cesty s křížem pocházejí z konce 19. století a před více než dvaceti lety byly zrestaurovány. Kousek pod kaplí je posezení s vyhlídkou na přehradu a Frymburk, který s věží kostela sv. Bartoloměje na poloostrově obklopeném vodou připomíná scenérii z podhůří Alp.
Pod návrším začíná naučná stezka Lipno vedoucí přes lyžařské středisko Kramolín do Lipna nad Vltavou. A právě obec u hráze je místem s další upravenou vyhlídkou na vodní nádrž.
Molo na širém jezeru
Obec, která dala přehradě název, je oblíbeným letoviskem a východiskem pro výlety na severní i jižní pobřeží. Při procházce po hrázi je vidět krásný kontrast mezi obří nádrží a říčkou, která teče pod ní kolem elektrárny. Ještě hezčí pohled než od hráze se nabízí z dřevěné vyhlídkové plošiny o pár set metrů dále na severním břehu.
Vodní elektrárna Lipno I je v provozu už přes šedesát let a její Francisovy turbíny se nacházejí 200 metrů hluboko pod povrchem země. Fungovaly přes půl století než byly nahrazeny novými. Jedna z vyměněných turbín stojí jako pomník na parkovišti u hráze.
Za dobrého počasí se vyplatí udělat malý výlet k dva kilometry vzdáleným Medvědím stěnám, odkud se mezi skalami otevírá pohled na hladinu Lipna.
Vzhůru na nejvýše položený český hrad
Působivý až dechberoucí zážitek, zvláště po zdolání desítek dřevěných schodů, přinášejí výhledy z horního ochozu zříceniny Vítkův hrádek na území, které bylo po léta ve střeženém pásmu u železné opony. Blízkost hranice lze pocítit i dnes, v mobilu se objeví zpráva „Vítejte v Rakousku”. Za vstup se zde platí, ale byla by škoda sem nezajít, zvláště když okolní lesy nabízejí jen sporadické průhledy směrem k přehradě.
Gotický hrad postavený Vítkovci stojí v nadmořské výšce 1036 m n. m. a je tak nejvýše položenou stavbou svého druhu v České republice. I po sedmi stoletích vypadá monumentálně. Však také sloužil jako pohraniční pevnost. A stejnou funkci, i když v trochu jiném kontextu, zastával v době socialismu, kdy tu sídlila vojenská posádka.
Uvnitř hradu je malá komůrka s figurínou krále, která připomíná pobyt Václava IV. na Vítkově kameni. Byl tu vězněný Rožmberky. Hradu věnoval velkou pozornost i spisovatel Adalbert Stifter, který sem zasadil část děje svého historického románu Vítek.
Města v meandrech Vltavy
Od Lipna je to jen skok do Rožmberka nad Vltavou. Jedno z nejmenších českých měst s necelými 400 obyvateli leží z velké části v meandru řeky, což vynikne při pohledu shora. Ať už z prostoru před branami Dolního hradu nebo z věže Jakobínky v areálu Horního hradu či z cesty mezi torzem viaduktu a hradem. Podobnou polohu má Vnitřní Město v Českém Krumlově dále na sever.
Výlet za lipenskými vyhlídkami není úplně vhodný pro pěší, ale určitě si ho mohou užít cyklisté, kterým nevadí padesátikilometrová trasa v kopcovitém terénu. Ten, kdo se rozhodne pro auto, může využít parkování zdarma maximálně několik set metrů od každého ze zastavení. A po cestě domů se nabízejí zastávky v malebném Rožmberku nad Vltavou nebo Českém Krumlově.
Parkovací místa:
- Horní Planá - parkoviště před supermarketem COOP v dolní části Náměstí
- Frymburk - parkoviště u restaurace Leyla a Lyžařského areálu Frymburk
- Lipno nad Vltavou - parkoviště u jižního konce hráze přehrady
- Vítkův hrádek - parkoviště před kaplí Božího těla v osadě Svatý Tomáš
Související
-
Vltavské vyhlídky od Lipna až po Mělník
Radio Prague International přináší v pěti dílech tipy na nejhezčí vltavské vyhlídky, které jsou volně přístupné a mohou být inspirací pro půldenní nebo celodenní výlety.
-
