Na gripenech do vlády
Vášnivý spor o nákup stíhaček Gripen bude možná tento týden vyřešen. Poté, co nákup schválila těsnou většinou sněmovna, má její rozhodnutí potvrdit nebo zamítnout Senát. Ve hře je ale ještě něco navíc, protože, jak uvádí Zdeněk Vališ, budeme možná svědky dalšího z testů povolební situace v Česku.
Deník Právo si minulý týden zaspekuloval. Podle důvěrných informací prý šéf ODS Václav Klaus ztrácí v poslední době nervy a s obavou vzhlíží k blížícím se volbám. I kdyby totiž ODS volby vyhrála, mohlo by se stát, že dřív, než se Klaus rozkouká, domluví většinovou vládu Koalice se sociálními demokraty a společně pak udělají z Klause řadového poslance.
Právo ale vlastně nepřichází s nějakou žhavou novinkou. Pouze upřesňuje, že Klaus se údajně snaží získávat na svou stranu některé politiky koalice příslibem budoucích funkcí. O námluvách sociálních demokratů s Koalicí se jinak spekuluje už řadu měsíců. Zásluhou vzájemné spolupráce prošlo ve sněmovně několik pozoruhodných vládních návrhů. Poslanci například schválili vládě vydání dluhopisů, z nichž se bude financovat vojenská mise v Afganistánu. Prubířským kamenem spolupráce, která už by věštila něco opravdu velkého, by ovšem mohlo být schválení nákupu stíhaček Gripen.
Proti tomuto vládnímu záměru stojí jednotná fronta občanských demokratů a komunistů. Ještě před několika týdny k nim patřili také koaliční unionisté, vázaní lednovým usnesením strany. Když ale došlo ve sněmovně k hlasování, připojila se k sociálním demokratům a koaličním lidovcům i polovina unionistů. A vládní návrh těsně prošel. Tento týden je na řadě Senát, v němž - jak se zdá - budou jazýčkem na vahách opět unionisté, ačkoli se senátoři ještě před pár dny dušovali, že nebudou následovat příkladu svých stranických kolegů ve sněmovně a postaví se proti gripenům. Nyní jsou ale podle informací deníku Právo ochotni nechat projít letouny i Senátem, pokud je sociální demokracie ujistí, že nestojí po volbách o koalici s Klausovou ODS, ale preferuje povolební spolupráci s Koalicí lidovců a unionistů.
Jinými slovy řečeno, jestliže dostanou gripeny v Senátu zelenou, budou muset unionisté kdykoli čelit sarkastickým připomínkám, že vyměnili stíhačky za vidinu vládnutí. Unii svobody se ale nelze příliš divit. Všichni určitě podvědomě tuší, že další čtyřleté volební období v opozici by už vnitřně rozpolcená strana nepřežila. Na rozdíl od lidovců, kteří jsou tradiční, zavedenou politickou značkou.
Trauma vymazání z politické mapy tíží Unii svobody, nejmladší politickou stranu, od posledních voleb. Nejprve vložili unionisté největší díl energie do projektu čtyřkoalice. Po jejím zániku začátkem letošního roku nenašla strana odvahu jít do voleb samostatně a tím se stala víceméně vazalem lidovců. Pud politické sebezáchovy vůdců je tak silný, že se vytrácejí poslední zábrany. Unie svobody, která se od svého vzniku deklarovala jako pravicově liberální strana, upíná dnes své zraky spíše k sociálním demokratům, než k občanským demokratům, protože věří, že se Vladimírem Špidlou je schopna domluvit se mnohem snáze než s Václavem Klausem. A to není příliš hezká vizitka strany, která vznikla na kritice nešvarů na české politické scéně a slibovala nový politický styl.
