Na krajanském festivalu v Praze vystupuje i soubor z Oděsy

Druhým dnem pokračuje v Praze mezinárodní krajanský folklorní festival. Až z Oděsy přijel soubor tamního krajanského spolku Česká rodina. Více už se dozvíte od Mileny Štráfeldové:

Slavnostní zahájení v Rytířském sále Senátu

V samotné Oděse žije dnes kolem pěti set Čechů. Jejich předkové sem přicházeli v několika migračních vlnách, z náboženských důvodů i za obživou:

"Moji předkové přijeli na Ukrajinu v roce 1861,"

říká například vedoucí souboru Ludmila Kyselová. Valentina Fendik ze spolku Česká rodina k tomu dodává:

"Můj dědeček přijel v roce 1915 do Oděsy. Dostal povolení k pobytu jen na jeden rok, do roku 1916. Cizinci neměli žádné pasy a bez povolení nesměli nikam jezdit. Tak přijel do Oděsy a už tu zůstal. Naše rodina tu žije od roku 1915. A tady se narodil můj otec, já sama i moje děti."

Za komunistického režimu v Sovětském svazu Češi svůj původ raději příliš nezdůrazňovali. V éře stalinismu jim za to hrozilo uvěznění v gulagu. Krajanský spolek Česká rodina vznikl až za samostatné Ukrajiny. Dnes se v něm krajané podle Anny Paršenkové scházejí pravidelně:

"Učíme se český jazyk, zvyky a tradice, jak připravovat jídlo, co se chystá na Velikonoce, na svátky."

Při krajanském spolku vznikl i pěvecký soubor Česká rapsodie. Ludmila Kyselová ho vede už pět let.

"Zpíváme hlavně české lidové písně, prakticky všechny. Je tu ale snaha trošku přitom improvizovat a dát jim modernější podobu. Zůstává tam ale ten lidový základ."

Mezi 14 členy souboru jsou totiž i mladí lidé. Jednotlivé písně vybírají ze zpěvníků, sbírají i písně, které se uchovaly v českých vesnicích v okolí Oděsy, například ve Veselynivce nebo v Čechohradě. Na zkoušce souboru však nechyběla ani Hašlerova Česká písnička:

Poslech v RealAudio

Při vystoupeních používá soubor České rodiny dokonce i české kroje. Jedna z jeho členek, Anna Paršenková, je totiž oděvní výtvarnice a s lidovými kroji se setkala na krajanských kurzech v Česku:

"Já jsem studovala v Dobrušce a koupila jsem v Praze knížky. I v Oděse jsem kupovala další fotky i knížky, já je pořád kupuju. Mám tuze hezké, krásné knížky a podle těch knížek to všechno dělám."

Za čtyři roky tak ušila už dvanáct kompletních lidových krojů. Sama je i vyšívá:

"Jeden lidový kroj, i zástěra a všechno, trvá i několik měsíců."

Kroje i své pěvecké umění předvedli Češi z Oděsy toto úterý v pražském Salesiánském divadle. Spolu s nimi tu vystoupili i krajané z ukrajinského Melitopolu, Žitomyru a také z Rumunska a ze Slovenska.

Foto: Martina Stejskalová