Nacionalizmus není ještě přežitek, konstatovali mladí vědci ze střední Evropy
Jak ukazují četné sociologické průzkumy, v české společnosti převažují výrazně etnocentrické postoje. Příslušníci jiných etnik jsou českou veřejností obvykle posuzováni podle toho, jak se přizpůsobují českým kulturním normám. U nemalé části populace přerůstá tento etnocentrismus přímo v nacionalismus a xenofobii. Středoevropská doktorandská konference pozvala do Prahy desítky vědců a dalších odborníků, aby se společně tématem nacionalizmu ve střední Evropě zabývali.
Už od roku 1990 se na území ČR rozvíjí činnost více či méně organizovaných skupin krajně nacionalistického až neofašistického charakteru, jejich členové jsou obvykle označováni popisně jako skinheads. Přestože se oficiální ideologie jednotlivých skupin lidí - některé vyznávají český nacionalismus, jiné jsou příslušníky nadnárodních neonacistických sdružení - jsou jejich rasistické projevy v zásadě podobné. Formou pouličních shromáždění, koncertů, vydávání nahrávek a neregistrovaných časopisů, ale i formou verbálních a fyzických útoků pogromistického charakteru projevují nenávist k odlišným skupinám, a to zejména k Romům. Píše se vládní zprávě z roku 1999. Podle organizátorů ze Středoevropské doktorandské konference je nutné se tímto tématem zabývat i na vědecké úrovni. Proto uspořádali v Praze seminář o nacionalizmu ve střední Evropě. Koordinátora Zora Hlavičková si myslí, že Češi by se měli v mnohém učit od svých sousedů.
"Téma nacionalizmu je sice staršího data, ale domnívám se, že v praxi zvláště ve střední Evropě, středovýchodní Evropě, tento termín ráda používám, se ukazuje, že přežitek rozhodně není. Je stále nutné pracovat na změně některých stereotypů. Český středoevropský seminář koordinuje spolupráci univerzit z Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Doktorandi jsou zvaní ale i z jiných zemí, pokud se střední Evropu zabývají. Chceme tímto střední Evropu rozšířit jinými směry."
Česká společnost má v sobě bohužel tradičně velmi silně zakořeněný nacionalizmus. Pokud se například někteří cizinci nebo příslušníci menšiny dopustí trestných činů, je negativní hodnocení běžně přenášeno na celou skupinu, k níž patří, ne-li přímo na všechny cizince a menšiny - což se samozřejmě při posuzování nežádoucích činů uvnitř vlastní české komunity neděje. Čeští doktorandi, kteří se tímto tématem zabývají hledají kolegy a odborníky i v zahraničí.
"Je důležité, aby se mladí badatelé z tohoto regionu začali znát. Jednotlivé země střední Evropy po revolucích znají lépe Francii, Spojené státy než své sousedy. Badatelé by se měli znát navzájem, aby vytvořili novou elitu, která bude rozumět tomuto regionu. Bude snadnější se zkontaktovat na semináře a konzultace na různá témata - politologická, filosofická, demografická, historická a podobně. Jde nám o to, že mladí vědci se mezi sebou neznají a málo si vyměňují své poznatky v různých oborech. Je to i boj proti uzavírání jednotlivých zemí vůči svým sousedům."
Říká Nicolas Maslowski, polský účastník konference. Na semináři se setkali doktorandi z Česka, Slovenska, Maďarska, Polska a Ukrajiny. Komunikace mezi nimi probíhala v národních jazycích s tlumočníky.
