Národní muzeum zahájilo v estonském Tallinu výstavu o Janovi Palachovi
Osud Jana Palacha teď mohou poznat obyvatelé estonského Tallinu. Ministr kultury Daniel Herman a generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš zde zahájili výstavu s názvem Jan Palach. Představeny tu jsou i návrhy architektonicko-umělecké soutěže o podobu památníku ve Všetatech, jehož otevření je plánováno v roce 2018.
Výstava v estonském Museum of Occupations zachycuje život Jana Palacha, jeho upálení na protest proti komunistickému režimu a následnou odezvu společnosti na tento čin, který nezůstal osamocený. Palacha následovali Sandor Bauer, Jan Zajíc či Evžen Plocek.
V Pobaltí se Palachovým činem inspiroval mladý student Ilja Aronovič Rips, který se pokusil upálit dne 13. dubna 1969 v centru Rigy. Sebeupálení vnímal jako svůj osobní protest proti okupaci Československa. Palachův čin inspiroval i mladého dělníka z Litvy Romase Kalantu, který se 14. května 1972 upálil na protest proti sovětské okupaci Litvy.
Výstava připomíná i Palachův týden v lednu 1989
Další část výstavy s názvem „Druhý život Jana Palacha“ připomíná akci státní bezpečnosti s krycím názvem „Hrob“, kdy bylo zlikvidováno místo posledního Palachova odpočinku na Olšanských hřbitovech nebo Palachův týden v lednu 1989, který předznamenal pád komunistického režimu v Československu.
Výstavu doplňuje i posmrtná maska, kterou vytvořil významný český sochař Olbram Zoubek ihned po smrti Jana Palacha. Její první kopii umístil před Národní muzeum na místo, kde se Palach 19. ledna 1969 upálil. Později byla využita i jako základ pro bronzovou náhrobní desku.
