Nastává „další fáze“ povodní, lidé se vracejí do zatopených domů

Hladiny vodních toků pomalu klesají, do zatopených oblastí se vrací život, začínají se odstraňovat a sčítat škody. Mluví se také o stávajících či chybějících protipovodňových opatřeních a jejich efektivitě.

Na severovýchodě republiky se situace už od středy uklidňuje, přestože stále dochází k sesuvům půdy. Energetici také odvolali kalamitní stav. Lidé se mohou začít vracet do svých domovů, potvrdila to i ministryně pro životní prostředí a předsedkyně Ústřední povodňové komise Rut Bízková.

Rut Bízková, foto: ČTK

"Vždycky je dobré obrátit se na svou obec případně obec s rozšířenou působností pro informace, protože z centra na ty jednotlivé konkrétní případy nevidíme, nemůžeme vidět. Obce zvládají situaci velmi dobře a znají své podmínky."

Jednou z nejvíce postižených oblastí je Bohumín. Starosta města Petr Vícha ale upozorňuje, že když voda opadne, začíná horší část, kdy lidé zjistí, oč během povodně přišli.

"Naši sociální pracovníci budou obcházet zatopené rodiny a poskytovat pomoc, budeme muset koordinovat rozdělování humanitární pomoci, desinfekčních prostředků. Víme z roku 97, že teď je před námi horší část."

Foto: ČTK

Velké problémy bývají v zaplavených oblastech s pitnou vodou, v Moravskoslezském kraji by být neměly. Voda prý zatopila jen minimum studní u rodinných domů.

Horkým tématem jsou nejen v zaplavených oblastech protipovodňová opatření. Nebo spíše to, že mnohde chybějí. Právě to je podle Bízkové největším dluhem obce i vodohospodáři vstoupili do letošní povodně.

Na protipovodňová opatření vydal stát v minulých letech miliardy korun a hodlá v tom pokračovat. Podle Ruth Bízkové by obce měly o stavbu usilovat. Právě na ně je totiž v operačním programu životní prostředí vyhrazena poměrně značná částka.

Jaromír Bláha

Protipovodňová opatření spadají i pod resort ministerstva zemědělství, podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha jsou ale neefektivní.

"V těch protipovodňových opatřeních se nepočítá s celou škálou opatření, která je možné provést přímo v krajině. Budování nádrží je podle našeho názoru mrháním peněz. V politice ministerstva zemědělství se neuvažuje např. s přirozenými rozlivy řek, taková opatření v programech ministerstva zemědělství nefungují, přitom taková opatření, přirozené rozlivy řek, mají mnohem větší kapacitu a efektivitu."

Náměstek ministerstva Karel Tureček s kritikou nesouhlasí. Podle něj zemědělství nezodpovídá za protipovodňové projekty blízké přírodě.

"Ministerstvo je gestorem za technická opatření a ministerstvo životního prostředí realizuje přírodě blízká opatření. Já mohu za ta technická opatření říci, že ten projekt běží, proběhla první etapa, byly vyčerpány čtyři miliardy korun. Teď je nastartovaná druhá, která by měla vyčlenit 10,5 miliardy korun, jedná se zhruba o tisíc akcí."