Nathan Steiner
Opět po týdnu vás vítá Milena Štráfeldová u naší pravidelné rubriky. Dnes bych se ráda ještě jednou vrátila k udělování cen Gratias agit, které proběhlo v polovině června v Praze. Ministr zahraničí Jan Kavan tímto vyznamenáním ocenil několik našich krajanů i cizinců do šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Jedním z vyznamenaných byl i pan Nathan Karol Steiner, bývalý Čechoslovák, který se v roce 1949 vystěhoval do Izraele.
V ocenění stojí, že pan Steiner má osobní zásluhy na rozvoji vztahů mezi Českou republikou a Izraelem i mezi židovskými komunitami na obou stranách. Velmi aktivně napomáhal při přípravě návštěvy prezidenta Václava Havla v Izraeli v roce 1990. V Jeruzalémě tehdy zorganizoval celosvětové setkání československých Židů. O rok později doprovázel zase izraelského prezidenta Chaima Herzoga při návštěvě Prahy a stejně tak prezidenta Weizmana o čtyři roky později.
Dnes je pan Steiner předsedou Sdružení přistěhovalců z Československa Hitachdut. Při našem setkání v Praze jsem se ho zeptala, kolik bývalých Čechoslováků v Izraeli dosud žije a jak se na činnosti sdružení podílejí. Pan Steiner mi k tomu řekl: K programům sdružení patří například slavnostní večery při židovském svátku chanuka. Setkání probíhají v největších izraelských městech a provází je kulturní program, který si připravují často i sami členové. Podobný večer sdružení pořádá i na jarní svátky purim. Výtěžek z těchto slavností je věnován na sociální účely. Zásluhou pana Steinera si v Izraeli každoročně v květnu připomínají památku 180 tisíc občanů židovského vyznání z Československa, kteří byli během 2. světové války zavražděni. Na tuto tryznu pravidelně přicházejí stovky lidí z celé země a účastní se jí i oba velvyslanci České i Slovenské republiky, Těm, kteří holocaust přežili, pomáhá sdružení Hitachdut se žádostmi o odškodnění za věznění v koncentračních táborech a za nucené práce.
Sdružení přistěhovalců z Československa se ale podle pana Steinera věnuje i radostnějším věcem. Vedle toho, že vydává časopis s informacemi o České a Slovenské republice, podílí se na výstavách, kulturních akcích, výměně sportovců a studentů také uděluje každoročně řadě mladých lidí stipendia. Mezi stipendisty jsou například i lékaři, kteří studují v Jeruzalémě. Jen v letošním roce tak stipendium obdrželo 17 studentů. Stipendisty sdružení současně spojí s rodinou, která má kořeny a vztah k jejich kraji nebo přímo městu, odkud studující pocházejí. V takové rodině má stipendista zázemí, tráví s ní volný čas i židovské svátky. A v poslední době se pan Steiner se svými krajany věnují i tomu, že pomocí internetu spojují rodiny, které byly dlouho rozptýleny doslova po celém světě: Na cestu "za svými kořeny", jak pan Steiner zdůraznil, vzal tentokrát s sebou do Čech a na Slovensko i svoje dvě dcery. Kromě míst, odkud rodina pochází, navštívil znovu i Žatec.Tam se totiž krátce po 2. světové válce cvičili první izraelští piloti v leteckém umění. Jejich české učitele vyznamenal při své návštěvě v Praze prezident Weizman. Dnes si židovská komunita chce výcvik izraelských pilotů připomenout vybudováním muzea v bývalého žatecké synagóze. Z nejbližších akcí Sdružení přistěhovalců z Československa, které pan Steiner pomáhá organizovat a pro kterou již nyní při své zdejší návštěvě získával odborníky mezi historiky, bude ovšem připomínka jednoho velmi smutného výročí. Osobní zástuhou pana Steinera, původem rodáka z Bratislavy, byl na Slovensku rekonstruován památník Slovenského národního povstání, hromadný hrob v Kremniče a památník holocaustu v Bratislavě.
