Návrh ústavní žaloby na prezidenta prošel v Senátu o tři hlasy. Na řadě je nyní Sněmovna

Senátoři schválili návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana, o které se mluví už od dubna. Prezidentovi v něm vytýkají osm případů jednání, které jsou hrubým porušením Ústavy. Od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky. Návrh se týká i kauzy výměny ministra kultury Antonína Staňka za Michala Šmardu (oba ČSSD), kterého hlava státu odmítá už delší dobu jmenovat. Ve středu Zeman slíbil Staňkovo odvolání do konce července, rozhodnutí o jmenování jeho nástupce ale odložil podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na polovinu srpna.

Miloš Zeman, foto: Michaela Danelová, ČRo

Ke schválení ústavní žaloby na prezidenta bylo třeba 45 hlasů. Pro návrh nakonec hlasovalo 48 senátorů a senátorek, 20 bylo proti a 7 se zdrželo hlasování. Návrh žaloby podpořila hlavně opozice.

„Senát dokázal splnit svoji povinnost, svoji možnost, kterou má danou Ústavou, a dal prostor Poslanecké sněmovně pro to, aby se obyvatelé České republiky mohli dozvědět, zda prezident hrubě porušuje ústavu,"řekl po jednání šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil.

Proti přijetí návrhu ústavní žaloby na prezidenta hlasovala většina senátorů ČSSD a jednotně senátoři hnutí ANO. "Dlouhodobě jsme avizovali, že se neztotožňujeme s argumentací, která v žalobě na prezidenta je pojmenována a popsána," vysvětlila předsedkyně klubu ANO Zdeňka Hamousová.

K Ústavnímu soudu však návrh žaloby doputuje jen v případě, že jej podpoří minimálně 120 poslanců. Vzhledem k tomu, že většinu v Poslanecké sněmovně tvoří ANO, ČSSD, KSČM a SPD, není jisté, zda návrh dolní komorou parlamentu projde.

Prezident veškerá tvrzení o tom, že jsou jeho kroky v rozporu s Ústavou, odmítá. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček Českému rozhlasu řekl, že hlava státu ústavu v žádném případě neporušuje. Rozhodnutí horní komory ale očekával.

"Z faktického hlediska to neznamená vůbec nic. Protože šance na to, aby tato záležitost byla schválena i Poslaneckou sněmovnou, se blíží nule. Pokud jde o samotný obsah, nemá s Ústavou ČR vůbec nic společného. Je to politický pamflet."

Pokud se ústavní žaloba na prezidenta dostane až před soud, existují dvě možnosti. Ústavní soud ji buď vyhoví, nebo ji odmítne. V případě, že Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.

Dva týdny bez ministra

Michal Šmarda, foto: ČTK/Michal Kamaryt

Ve stejný den, kdy senátoři projednávali ústavní žalobu na prezidenta, řešil kauzu výměny ministra kultury s hlavou státu premiér Andrej Babiš. Zeman podle něj potvrdil, že současného šéfa resortu Antonína Staňka odvolá k 31. červenci. Jestli ale jmenuje Michala Šmardu ministrem kultury, jak chce ČSSD, rozhodne až v polovině srpna.

Lidové noviny citovaly premiéra s tím, že poté, co prezident odvolá Staňka, nebude v čele ministerstva stát nikdo. „Pokud nebude ministr cca po dobu dvou týdnů, chod ministerstva to neohrozí. Stejně v tu dobu budou vládní prázdniny, takže vláda ani nebude zasedat,"řekl deníku Babiš.

Předseda ČSSD Jan Hamáček pak ve čtvrtek zopakoval, že strana trvá na jmenování Michala Šmardy novým ministrem kultury. Sociální demokraté dříve opakovaně uvedli, že pokud by nemohli rozhodovat o svých zástupcích v kabinetu, ztratila by jejich účast v kabinetu smysl.