Přehled tisku
Deníky s datem 18. ledna listoval Vilém Faltýnek.
Komentář v Lidových novinách se věnuje třináctým a čtrnáctým platům v České televizi. "Stálo by to bratru 'jen' 100 miliónů korun", na což televize nemá, píše list. Odborářský vůdce ČT Dekoj by měl zakročit, protože průměrný plat v ČT - 22 tisíc korun - je prý vyšroubován mzdami managementu. V televizi pracují i lidé, kteří nemají ani průměrný plat. V tak nadprůměrné instituci ale přece nikdo nesmí mít malý plat, s nadsázkou konstatuje komentátor. Restrukturalizace ČT se však odborářům nelíbí, personální politika managementu také ne. Nejlepší by bylo, aby televizi řídily samy odbory, píše list a uzavírá, že kdyby někdo chtěl spojit Českou televizi a České dráhy v jeden obludný neprosperující podnik, ve kterém by vznikaly pořady o naprosté nezbytnosti dotací, "mohli bychom tuto národní raritu alespoň ukazovat turistům".
Páteční Právo doporučuje mávnout rukou nad nešťastnou radou Miloše Zemana, aby se Rakušané zbavili strany Svobodných. Zemana přece každý zná jako provokatéra, libujícího si v neomalenostech, píše list. Také Zemanovo oznámkování Haidra jako postfašisty nemá být podle deníku bráno vážně. "V naší politické kultuře je někdy fašismus nadávkou, a ne věcné označení," píše komentátor v Právu. List dále připomíná, že Zemanova slova a další kroky zvýšily počet Rakušanů, kteří se nyní připojují k petici, aby podmínkou soužití obou zemí ve společné Evropě bylo nespuštění Temelína.
Jeden z nejvzácnějších obrazů v České republice - Parník na Seině od Paula Signaca, který vystavuje pražská Národní galerie, se pravděpodobně vrátí potomkům jejich původního majitele. Píše to páteční Mladá fronta Dnes (MfD). O slavné dílo, patřící pražskému Židovskému muzeu, se totiž nedávno přihlásil Gerald McDonald, občan USA a potomek Emila Freunda, židovského továrníka a sběratele. Dílo francouzského pointilisty je součástí sbírky tří desítek maleb a kreseb židovského továrníka Freunda, který zahynul v roce 1941 v lodžském ghettu. O kolekci, která po válce zůstala v držení českého státu, se přihlásil McDonald a jeho dvě sestřenice, jejichž prababička byla sestrou Emila Freunda. Pracovnice Židovského muzea v Praze Michaela Hájková MfD potvrdila, že muzeum je ochotno sbírku vrátit, pokud se prokáže nárok. Ovšem i v případě, že McDonald obrazy získá, nebude je však moci odvézt do Ameriky, protože například Parník na Seině je národní kulturní památkou a jako takovou ji nelze vyvézt.
Mimořádně důkladná bezpečnostní opatření požaduje Severoatlantická aliance pro svůj letošní summit v Praze, píše páteční Právo. NATO například žádá prověření stovek osob na stupeň tajné, což má být úkol pro Národní bezpečnostní úřad. Prověřeni mají být pracovníci kanceláře pro přípravu akce, lidé z provozu Kongresového centra, techničtí pracovníci či zaměstnanci firem zajišťujících stravování. Do Prahy se od 20. do 22. listopadu sjede asi 2500 oficiálních hostů a až 3000 novinářů na jednání Severoatlantické rady, Euroatlantické rady a Komise NATO-Ukrajina. Opatření při akci, která ČR vyjde na 802,56 miliónu korun, budou přísná i kvůli očekávaným protestům a obavám z teroristických útoků, píše list.
Vládní podmínky prodeje elektrárenské společnosti ČEZ poslouží k další soudní žalobě, kterou podají odpůrci jaderné elektrárny Temelín (JETE). Píší to Lidové noviny (LN). Občanské sdružení nazvané V havarijní zóně JETE se domnívá, že vláda v podmínkách privatizace přiznala naprostou zbytečnost Temelína. Sdružení chce proto žádat zastavení elektrárny jako nezákonné stavby. Vláda totiž zavázala budoucího kupce české elektroenergetiky k dlouhodobě povinnému odběru uhlí a výrobě elektřiny v hnědouhelných elektrárnách, ačkoliv s Temelínem bude mít ČR téměř padesátiprocentní nadbytek energetických kapacit, píše list.
Občanská demokratická aliance (ODA) si dlouhou dobu žila nad poměry, přiznal v rozhovoru pro Lidové noviny předseda této nejmenší čtyřkoaliční strany Michael Žantovský. ODA se nyní snaží zbavit svého téměř 70 miliónového dluhu. Bývalý předseda této strany Jan Kalvoda pak Právuřekl, že za dluh jsou zodpovědni všichni, kdo byli v ODA či byli jejími funkcionáři. On sám tuto stranu vedl od roku 1992 do roku 1997. Na splácení dluhu straně půjčí mj. několik členů a sympatizantů, mezi nimi je i Kalvoda. "Jestli je nějaký motiv, který mne k půjčce vedl, je to ten, že nepovažuji za příliš politicky inteligentní postoj koaličních partnerů ve čtyřkoalici vůči ODA," řekl Kalvoda Právu.
Mladá fronta Dnes hodnotí kriticky Fenclovu novelu zákona o vinohradnictví a vinařství, která umožní vytvoření vinařského fondu, který by získával peníze na obnovu přestárlých vinic a na případné rozšíření jejich ploch, a podle níž mají vinaři mají do fondu přispívat korunou z litru vína a 350 korun z hektaru vinic. "Osud budoucích důchodců prý záleží i na tom, jestli se u nás začne rodit víc dětí. To se dlouho nikomu nepodařilo. Až Janu Fenclovi. Šel na to chytře, oklikou. Vymyslel vinařský fond, do kterého bude povinně přispívat každý vinař, který má přes hektar vinic nebo vyrobí víc než tisíc litrů vína. Pěstitelé také přemýšleli. Přišli na to, jak se placení fondu vyhnout. Své pozemky i naplněné lahve rozepíší na rodinné příslušníky. Čím víc dětí, tím méně daní," konstatuje s tím, že namísto jednoho velkovinaře tu bude najednou třeba pět drobných a nezdaněných pěstitelů.
Cínové nádoby a další věci z archeologické expozice přerovského Muzea Komenského v podzemí zdejšího zámku zničila zima. V opraveném sklepení, kde je výstava již rok, dosud nefunguje topení. Některé předměty zplesnivěly, jiné se začaly rozpadat. Vedení muzea je z výstavních prostor muselo stáhnout, informuje Mladá fronta Dnes. "Jde hlavně o cínové předměty, ty jsme museli dát úplně pryč. Pro ně znamená zima definitivní kolaps. Dostávají totiž v takových podmínkách takzvaný cínový mor, což je urychlená oxidace a posléze rozpad celého předmětu," uvedl archeolog Aleš Drechsler. Za nefungující topení dává muzeum vinu radnici, které zámek patří. Podle pracovníků radnice je topení v podzemí zámku rozvedeno, ale na radiátory již loni nezbyly v městském rozpočtu peníze.
