Přehled tisku
Výběr článků z denního tisku s datem 16. ledna připravila Milena Štráfeldová.
Jak napsaly Lidové noviny ve svém komentáři, premiér Miloš Zeman má geniální schopnost dělat ty nejméně vhodné věci v tu nejméně vhodnou dobu. Jeho poznámka o postfašistovi Haiderovi a straně Svobodných, jichž by se Rakušané měli zbavit, to znovu potvrzuje. Premiér svým výrokem samozřejmě vystihl jádro věci. Jenom se jaksi dopředu dalo tušit, že to během probíhající petiční akce proti Temelínu přileje vodu na protičeská mlýnská kola. Zeman si za svého postfašistu vysloužil pořádný diplomatický skandál. Zemanova slova jsou totiž přesně tím, co Svobodní potřebují: řádně vybudit národní vášně, a potom vyhrát volby. Nechtěná prohaiderovská kampaň premiéra Zemana dnes vyvolává úsměv, za rok nás ale může přijít hodně draho: skutečné referendum proti vstupu Česka do EU za podpory rakouského kancléře by nebyla zrovna legrace k popukání, uvedly Lidové noviny.
Podle Mladé fronty Dnes vzniká na přísně utajeném místě poblíž Hradce Králové špičková nemocnice, v níž bude možné léčit smrtící ebolu, mor či antrax. Tedy nákazy, jimiž hrozí teroristé. Vojenský objekt za několik set milionů korun má být hotov ještě letos. Pak se Česká republika ocitne na špičce boje proti biologickým zbraním. Východočeské zařízení bude teprve třetí svého druhu na světě - podobné mají jen USA a Velká Británie. Půjde o systém dokonale střežených, klimatizovaných a hermeticky uzavřených budov či sálů, v nichž lékaři pracují v ochranných skafandrech. Součástí budou i výzkumné laboratoře, část lékařů bude také připravena k okamžitému nasazení v terénu, například v Afghánistánu či Kuvajtu. Naopak v míru se experti biocentra zaměří na výzkum - například na testy filtrů do nových ochranných masek či na vývoj a výrobu nových diagnostických přístrojů. Místo, kde Centrum na ochranu proti biologickým zbraním vzniká, armáda podle deníku z pochopitelných důvodů tají.
Lidové noviny se vracejí k dopisu, který předsedovi Poslanecké sněmovny Václavu Klausovi zaslala skupina českých umělců a intelektuálů. Dopis, v němž kritizují Klausovo setkání s ředitelem Novy Vladimírem Železným v době jeho trestního stíhání, podepsali mj. scenárista Ladislav Smoljak, filozof Václav Bělohradský, herečka Věra Galatíková, režiséři Jan Hřebejk, Jiří Menzel a Jan Svěrák, spisovatelé Ludvík Vaculík, Michal Viewegh a další. Na stranu Klause se vzápětí postavila jiná skupina umělců: pražské divadlo Ta Fantastika. Vedení tohoto divadla signatáře dopisu tvrdě kritizuje a nazývá je ˝štamgasty revolučních salonů či prominenty všech bývalých i budoucích režimů˝. Ta Fantastika je ovšem tradičním stoupencem předsedy ODS. V minulosti se za něj opakovaně formou novinové inzerce postavila, když se Klaus dostal do konfliktu s intelektuály či prezidentem. Naposledy Ta Fantastika organizovala loni v lednu petici ˝opozičních˝ umělců, kteří kritizovali vzpouru zaměstnanců České televize.
Jak uvádějí Lidové noviny, ministr obrany Jaroslav Tvrdík ve výzkumech popularity předstihl prezidenta Václava Havla. Věří mu 52 procent lidí, což je o 24 procent více než vloni. Havel má přitom důvěru 51 procent dotázaných. Nejoblíbenějšími politiky nadále jsou sociální demokraté Stanislav Gross se 74 procenty a Petra Buzková s 68 procenty preferencí. Pátým nejdůvěryhodnějším politikem je podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, jemuž věří polovina dotázaných. Následují předseda Senátu Petr Pithart a ministr kultury Pavel Dostál, oba s dvaačtyřicetiprocentní podporou. Mezi politiky s nejnižší důvěryhodností naopak veřejnost řadí šéfa sněmovny a ODS Václava Klause. Nevěří mu 58 procent lidí, důvěru mu vyjádřilo 30 procent respondentů.
Mladá fronta Dnes se ve svém středečním vydání zabývá televizní reklamou. Podle průzkumu agentury Sofres Factum největší počet diváků vloni upoutala reklamní kampaň na Dobrou vodu. Dotázaní si nejčastěji vzpomněli na legrační příběhy rodinky, která má všude doma kartony s Dobrou vodou. "Chtěl jsem něco vtipného, čím bychom zároveň dali najevo, že Dobrá voda je normální součást domácnosti," vzpomíná autor celého seriálu Petr Lepša. Právě jemu se před dvěma lety v hlavně zrodil scénář jednoho z příběhů. Od počáteční myšlenky ke konečnému provedení však byla dlouhá cesta. S režisérem Filipem Renčem vymysleli snad stovky návrhů, z nich pak zbyly čtyři, které se nakonec natočily pro televizi. Nejoblíbenější je jednoznačně spot, kdy otec nachytá svůdníka své dcery ve spíži plné kartonů s propagovaným nápojem. Kampaň měla úspěch, jen prodej ochucených vod vzrostl o sedm procent. K úspěšné reklamě se už připravuje pokračování, to je ovšem podle autorů zatím ještě tajemstvím.
Deník Právo píše o cestě rozhlasových symfoniků do Číny a na Tchaj-wan. Šlo o vůbec první turné tohoto devadesátičlenného tělesa. Během dvou týdnů na přelomu roku symfonikové vystoupili v Pekingu, Nankingu, Šanghaji, Šenženu, Macau a v závěru na Tchaj-wanu. Hned úvod čínského zájezdu však poznamenaly velké komplikace, když do Pekingu nedorazilo deset beden, kde měl orchestr veškeré smokingy, notové materiály, tympány a léky. V prvních chvílích to dokonce vypadalo na krach celého turné. Jen s vypětím všech sil se čínským pořadatelům i našim organizátorům podařilo na poslední chvíli zajistit většinu not z pekingských knihoven. Horší to ale bylo s oblečením. Smokingy nedorazily a čínští organizátoři se osypávali při pomyšlení, že se bude hrát jen v košilích, protože koncerty měla navštívit i řada komunistických vůdců. Nakonec se nedalo nic dělat, hrálo se v bílých košilích s černým motýlkem a tmavých kalhotách. Publikum, které bylo se situací vždycky předem seznámeno, to bralo skvěle a rovněž tak čínské noviny, kde měly koncerty velký ohlas, uvádí Právo.
Deník Právo uvádí, že třicet miliónů kusů papírových dokumentů, které jsou uloženy v ústředním archívu České správy sociálního zabezpečení a které sloužily desetiletí jako podklad pro výpočet penzí našich občanů, je už převedeno do elektronické podoby. Digitalizace těchto podkladů skončila právě tento týden. "Po pětašedesáti letech činnosti odchází archív papírových podkladů důchodového pojištění do důchodu," řekl ředitel správy Jiří Hoidekr. Podle něj jsou digitalizací vytvořeny předpoklady pro vedení individuálních účtů pojištěnců a měla by se také výrazně zkrátit doba vyřízení žádosti o důchod. Nejpozději v roce 2005 podle něj bude žádost vyřízena v řádech několika dní, možná i hodin. Zdůraznil, že digitalizace, která stála 212 miliónů korun, zajistí především absolutní bezpečnost těchto jinak "zranitelných a unikátních důchodových podkladů", neboť celý archív je zálohován na třech dalších místech. Česká republika je teprve třetím státem v Evropě, která má tyto dokumenty v digitální formě a prvním státem, který tento proces zvládl v rekordně krátké době 75 dnů. Mezi posledními, komu byly papírové podklady pro výpočet důchodu převedeny do digitální podoby, byl premiér Miloš Zeman, kterého Hoidekr pozval, aby se podíval, jak takový proces probíhá.
