Přehled tisku

Z českých deníků s datem 8. srpna 2000 vybírala Kateřina Brezovská.

Oběti holocaustu, které přišly podle arizačních zákonů o životní či jiné pojistky, už od některých pojišťoven dostávají peníze. Jak informuje Mladá fronta Dnes, několik lidí v Česku už je má na kontě a další žádosti se vyřizují. Pojišťovny přislíbily proplatit částky v reálné hodnotě. Majitel pojistky na třináct tisíc prvorepublikových korun, což byla nejobvyklejší částka, dostane necelé čtyři tisíce amerických dolarů, tedy přibližně dnešních 150 tisíc korun. "Ve srovnání s tím, co dostanou například nuceně nasazení, je to asi mnohem spravedlivější kompenzace," poznamenal Tomáš Jelínek z prezidentské kanceláře. Za nucené práce čeká většinu obětí jen pět tisíc marek, tedy 85 tisíc korun. Lidé, kteří mohou mít na pojistky nárok, nebo jejich příbuzní mají ještě rok a půl na to, aby se se svou žádostí přihlásili komisi. Ozvat by se měli i lidé, kteří před nacisty emigrovali a nyní žijí v jiné zemi. Celková hodnota pojistek, které nacisté zkonfiskovali za války českým obětem židovského i nežidovského původu, je téměř 11 miliard prvorepublikových korun.

Mladá fronta Dnes tvrdí, že na obchodním soudu v Praze berou úplatky! Podle listu to ale není žádná novina, každý přece ví, že nejen v Praze a nejen na obchodním. Skeptik má tentokrát pravdu. Úplatky jsou tržní záležitost. Zvláštnosti určitých oblastí lidské činnosti vyvolávají poptávku a ta už si svou nabídku najde. Mechanismus úplatkového trhu si můžeme ukázat právě u obchodního soudu: Podniky se slučují a rozpadají, expandují a stahují, mění jména, transformují se tak, jak velí konkurenční boj. Rozhodnutí o miliardách bývá podepsáno během minut. Ovšem učinit je právoplatným může až soud, ale tomu to trvá šest měsíců! Pokud dáte úplatek, zkrátí se čekací doba neuvěřitelně stoosmdesátkrát, na pouhý jediný den. Čekání může způsobit mnoha lidem mnohem větší ztráty, dodává Mladá fornta Dnes.

Deník České slovo informuje o zajímavé formě protestu některých starostů proti novému zákonu o daních. Strakoničtí radní navrhli vytvořit velkoměsto Prácheň. To by vzniklo z většiny měst a obcí okresů Strakonice, Písek a Prachatice, a tím by se dostalo do vyšší kategorie měst nad 100 tisíc obyvatel. Tento recesistický návrh počítá s tím, že jednotlivá města a obce by tvořily městské části s vlastní samosprávou a v čestné funkci primátora by stál některý z jejích představitelů vždy jeden rok. Starostové touto recesí chtějí upozornit na to, že zákon toto vše připouští a že nová pravidla na rozdělování daňových výnosů podle počtu obyvatel nejsou tedy dobře vymyšlena.

Dohoda o novém způsobu financování církví je v nejbližší době nemožná, píše Mladá fronta Dnes. Církve i stát si shodně přejí, aby církevní činnost už nebyla hrazena ze státní pokladny. Předmětem sporu je však způsob, jakým by církve samy sebe financovaly. Ministr kultury Pavel Dostál proto přemýšlí o dočasném řešení, pravděpodobně novele nynějšího zákona. "Je naprostá neshoda a to by znamenalo válku. A tu já si nepřeji. Tak jsme si řekli, že nutno postupovat obráceně, počkat, než se podaří najít kompromis," řekl Dostál. Proti sobě stojí názory dvou komisí, které mají za úkol společně vymyslet teze nového zákona o vztahu církví a státu. Vládní komise (její členové sledují politické rozložení v parlamentu) se přiklání k církevnímu příspěvku. To znamená, že by si věřící sami povinně platili svoji církev. To se ovšem nelíbí církevním představitelům, a tedy i komisi druhé - expertní. Ta by dala přednost sponzorským darům, které by bylo možné odepsat z daní. Touto verzí však nejsou zase příliš nadšeni politici. A tak ministr Dostál zvažuje nejprve novelizovat zákon z roku 1949, který zavazuje stát k finanční podpoře církví. Ročně tak do církví ze státní pokladny plynou tři miliardy korun včetně charity a péče o památky. Z toho na platy duchovních a provoz církví jde šest milionů. Ředitelka odboru církví na ministerstvu kultury Jana Řepová tvrdí, že bude třeba novelou změnit tu část zákona týkající se právě výplat duchovních. "Nám vadí, že narůstá počet duchovních. Nechceme schvalovat jejich počet, to v žádném případě. Ale chtěli bychom zastavit růst objemu peněz," uvedla Řepová. Podle Dostála by novela platila jen do doby, než by byl schválen zákon nový. Ten by Dostál rád stihl ještě do konce volebního období.

Lidové noviny připomínají, že silné krupobití zažili v neděli v noci obyvatelé severomoravské metropole a okolních měst a vesnic. Proudy vody, kusy ledu a bouřka způsobily značné škody. Od osmé hodiny večerní přestaly jezdit trolejbusy a tramvaje, část Ostravy byla přitom ještě v pondělí bez elektrického proudu. Snad největší škody bouřka působila v Petřvaldě na Karvinsku. V malé obci to místy vypadá jako ve válečné zóně po kulometném útoku. Kroupy tam doslova rozstřílely v několika tamních základních i mateřských školách téměř všechny okna. "Něco podobného tady nepamatujeme. Lidé chodí na úřad celí zoufalí, postižený je snad každý dům. Zničená je i veškerá úroda, skleníky, pařeniště," řekla jedna z úřednic petřvaldské radnice. Meteorologové přesto považují noční běs za "běžnou letní bouřku". Jak uvedla Miroslava Mrázková z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, největší změřená kroupa nedělní noci měla v průměru něco přes čtyři centimetry. Jinak to ale podle ní byla běžná letní bouřka, obdobné lze očekávat ještě ve středu a ve čtvrtek. Podobná situace jako na Moravě, byl i v Jižních Čechách. Zřejmě nejhorší situace byla v Ledenicích, kde hrozilo protržení sypané hráze rybníka, a náměstím se valily proudy vody.

Lidové noviny také připomínají, že pondělí, kdy jsou muzea a galerie pro veřejnost zpravidla uzavřeny, bylo na Karlštejně - našem nejnavštěvovanějším hradě - ve znamení zcela výjimečné události. Po bezmála devatenáctileté rekonstrukci posvětil kardinál Miloslav Vlk tamní kapli sv. Kříže. Ta je, jak zdůraznil sám český katolický primas, nejen "nejposvátnějším místem Karlštejna", ale také nejcennějším původním prostorem tohoto hradu. Kaple vznikla podle projektu římského císaře a českého krále Karla IV. pro uchování říšských korunovačních klenotů a ostatků svatých. Výzdoba měla evokovat Boží Jeruzalém. V kapli je umístěno mimo jiné unikátních 129 deskových obrazů Mistra Theodorika. Koncem letošního června se stala součástí druhého prohlídkového okruhu hradu. Vlk kapli znovuvysvětil jako výzvu k lásce, pokoře a oběti jednoho člověka pro druhého. Hovořil o ní také proto, že v době, kdy se neustále hovoří o reformách a transformaci, podle něj "zapomínáme na transformaci srdce". Podle kardinála symbolizuje kaple, která byla poprvé vysvěcena v roce 1357, velký kus duchovních dějin naší země. "Je to památka vzácná především umělecky, pak je to unikát po stránce památkářské a má také význam duchovní, protože tady stále přežívá duch Karla IV., který my udržujeme několikerými bohoslužbami během roku," řekl novinářům děkan karlštejnské kapituly Pavel Grimmig. Mše se ovšem konají v kapitulním kostele Panny Marie o patro níž, kam také docházejí věřící. Tolik Lidové noviny

Jak píše Mladá fronta Dnes, Státní památkový ústav v Praze nezařadí Braunův Betlém na letošní seznam tuzemských kulturních památek aspirujících na zápis do Listiny světového dědictví vydávané každý rok mezinárodní organizací UNESCO. Zamítavé stanovisko památkářů způsobil zoufalý stav, v němž se soubor unikátních kamenných plastik v lesích nedaleko barokního areálu v Kuksu u Dvora Králové nad Labem ve východních Čechách už řadu let nachází. Výbor pro světové dědictví, jenž vzácná díla na listinu zařazuje, podle ředitele Státního ústavu památkové péče v Praze Josefa Štulce, aby navrhovaná památka byla ve vynikajícím stavu a měla bezpečně zajištěnou budoucnost. To se prý zatím o Braunově Betlému v žádném případě říci nedá. "Betlém je ve svízelné terénní situaci a jeho konzervace představuje tak komplexní řešení, že tuzemská památková péče ještě nenašla optimální metodu, jak jej zachránit. Problém není ani tak v penězích, jako spíš v určité bezradnosti, jakým způsobem při záchraně Braunových plastik vlastně postupovat. Nevhodný zásah může vzácné památce uškodit víc, než když se s ní neděje nic," vysvětlil Štulc. Stanovisko památkářů chápou i členové nedávno založeného občanského sdružení Nový les, kteří si záchranu Braunova Betléma vytkli za svůj hlavní cíl. "Zařazení na Listinu světového dědictví přispívá pouze k větší propagaci památky, ale nepřináší žádné peníze na její záchranu. Je tedy otázka, zda by zvýšený příliv turistů vyvolaný zařazením na seznam UNESCO Betlému v jeho současném stavu spíše neublížil," konstatovala předsedkyně sdružení Jolana Šopovová. Podle ní je mnohem důležitější, aby se v dohledné době stanovil nejvhodnější způsob záchrany vzácných soch a podařilo se sehnat peníze na jeho provedení.