Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 28. května připravil Josef Kubeczka.

Víkendový sjezd Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové (KDU-ČSL) a především volba nového předsedy lidové strany přitáhla pozornost komentářů českého tisku. Novým šéfem KDU-ČSL zvolili delegáti jihlavského sjezdu bývalého lídra čtyřkoalice Cyrila Svobodu. V čele lidovců tak vystřídal Jana Kasala, jenž se společně se senátorkou Zuzanou Roithovou a poslanci Miloslavem Výborným a Tomášem Kvapilem stal místopředsedou strany. Jako prvního místopředsedu strany delegáti sjezdu zvolili senátora Milana Šimonovského.

Podle autora komentáře Mladé fronty Dnes si lidovci vybrali dobře. Svoboda totiž podle něj nad protikandidátem na post šéfa strany Kasalem vyčníval jako politik. Dosavadní předseda KDU-ČSL nedokázal na sjezdu přijít s náznakem originality, zatímco ve Svobodovi získali lidovci velmi ambiciózního předsedu, který má naději je přivést do vlády, míní autor.

Komentátor Lidových novin si od Svobodova nástupu do křesla předsedy KDU-ČSL slibuje posun v politickém stylu. Programově se podle něj lidovci příliš nezmění. "Ve srovnání s opatrnickým kursem Kasalovým to bude zřejmě vedení ofenzivnější a výraznější," poznamenává autor komentáře. Předpovídá také návrat lavírování KDU-ČSL, které si veřejnost pamatuje z dob někdejšího předsedy Josefa Luxe. Volba Svobody do čela křesťanských demokratů poznamená podle autora komentáře i situaci ve čtyřkoalici. Jen stěží se Svoboda spokojí s rolí "dvojky" a bude čekat, zda se pro něj po volbách vůbec najde místo ve vládě. Buď se tedy podaří Svobodovi čtyřkoalici změnit, nebo ji využije jako nástupní pozici a po volbách ji s dětským úsměvem na tváři odloží do starého harampádí, dodává komentátor Lidových novin.

Autorka komentáře Zemských novin a Českého slova se domnívá, že členové lidové strany dali na sjezdu přednost změně a větší otevřenosti. Kasalovi vyčítali váhavost, nevýrazný projev a neschopnost vysvětlit program strany široké veřejnosti, dodává. Svoboda naopak podle ní slíbil nový styl, komunikaci a otevření občanské společnosti. Jeho úkol však nebude jednoduchý, protože účty bude skládat brzy po vítězných nebo prohraných volbách, poznamenává autorka článku v Zemských novinách a Českém slovu.

O tom, že KDU-ČSL může být po zvolení Svobody do čela strany koaličním partnerem přijatelným pro každého volebního vítěze, je přesvědčen komentátor deníku Právo. Jen si tu pozici nesmí pokazit vlastními vnitrostranickými tahanicemi, upozorňuje. Lidová strana podle něj může aspirovat i na volební vítězství, pokud voličům nabídne cosi trvale hodnotného. Například špetku křesťanské mravnosti, jíž se naší politice nedostává, dodává komentář deníku Právo.


Ještě nikdy nebyly hypoteční úvěry levnější a dostupnější než dnes, píší Lidové noviny s tím, že nyní si mohou hypotéku dovolit i lidé s průměrnými příjmy. Měsíční splátka u obvyklého úvěru je dnes zhruba o tři tisíce levnější než v dobách, kdy banky začaly hypotéky nabízet. Letos se podle listu stala štikou v rybníce Česká spořitelna, která začala nabízet polovinu hypotečního úvěru s výraznou slevou na úrocích. Ostatní banky se nejprve vyděsily, cože je to za nebankovní chování, a udaly spořitelnu antimonopolnímu úřadu. Když jim ale tato "malá domů" nevyšla, zjistily, že musejí něco dělat, nebo na ně nezbudou klienti, poznamenává list. GE Capital už nabízí možnost financovat z hypotéky až 85 procent ceny nemovitosti, což znamená, že pak stačí jen 100-150 tisíc korun a můžeme jít "do toho". A zvedne-li stát podporu hypoték na čtyři procenta, bude to už skoro jako sen, píše autor poznámky a upozorňuje na to, že lepší situace než teď už zřejmě nebude. V souvislosti s blížícím se vstupem do Evropské unie půjdou ceny nemovitostí skoro jistě nahoru, dodávají Lidové noviny.


Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas chce část ruského dluhu vůči České rečpublice umořit dovezením několika desítek ruských armádních vrtulníků. Informuje o tom deník Právo. Přitom poukazuje na to, že Občanská demokratická strana ještě donedávna odmítala nákup ruské vojenské techniky. "Měli bychom velmi výrazným způsobem rozšířit a posílit naše letectvo jak v oblasti bojových, tak transportních vrtulníků," sdělil Právu poslanec Nečas. Kdyby se navíc nákup vrtulníků Mi-24 a Mi-17 spojil s deblokací ruského dluhu, Českou republiku by podle něj jejich pořízení nepřišlo draho. Výše ruského dluhu přesahuje tři miliardy dolarů (přibližně 120 miliard korun). Dluh vznikl koncem 80. a na počátku 90. let. Jeho podstatnou část tvoří úvěr, který v roce 1989 poskytla bývalá Adamcova vláda ve snaze udržet hospodářský chod tehdejšího socialistického tábora. Česká armáda má v současné době ve výzbroji dožívající ruská nadzvuková letadla MiG-21 a Su-22. Ministerstvo obrany již před časem vyloučilo, že by v rámci vyrovnání dluhu mohla česká armáda odebrat stíhačky MiG-29. Resort obrany však bude i nadále v rámci deblokace dluhu odebírat náhradní díly pro vojenskou techniku, píše deník Právo.


Po sedmi měsících zablokovali v neděli odpůrci jihočeské jaderné elektrárny Temelín z Horních Rakous opět jeden z hraničních přechodů. Chtějí si vynutit zastavení procesu ekologického posuzování elektrárny, dohodnutého loni v Melku mezi kancléřem Schüsselem a premiérem Zemanem. Dosavadní způsob prověrky podle nich neodpovídá evropským normám a celý proces musí začít od začátku. Vrací se tak s obnovenými blokádami loňský podzim, poznamenaný dlouhým uzavřením hranic a diplomatickými roztržkami? - ptají se Lidové noviny. Nedělní blokáda podle listu jen potvrdila, že dohoda Zemana se Schüsselem nemohla splnit očekávaný účel. Žádné ekologické hodnocení nepřesvědčí 99 % obyvatel Horních Rakous, že Temelín je bezpečný. Stejně tak ale česká atomová lobby nebude nikdy slyšet na argumenty, dokazující nepotřebnost elektrárny. Kdo tedy spor rozhodne? Místo nekonečných česko-rakouských dohadů o způsobu hodnocení Temelína by obě znesvářené strany určitě měly hledat skutečně nezávislého soudce, kterého budou beze zbytku respektovat a jehož rozhodnutí se podřídí. Takové hledání, byť obtížné, by mělo větší smysl než věčné dohody o prověrce Temelína, které jsou už předem odsouzené k zániku, soudí Lidové noviny.


Ministr dopravy a bývalý učitel autoškoly Jaromír Schling v sobotu nesložil závěrečné teoretické zkoušky pro získání řidičského průkazu. Schling se nemusí bát, že by nemohl řídit. Testy byly jen zpestřením semináře ve Strážku v okrese Žďár nad Sázavou, píše Mladá fronta Dnes. "Ale radost jsem z toho neměl," ohodnotil pro list svůj výkon Schling. Testy, s nimiž si nevěděl rady ani ministr, platí od letoška a mnozí odborníci je kritizují, protože jsou málo zaměřené na řešení konkrétních situací na silnicích a jsou zbytečně složité. Na to doplatil i Schling. "V několika otázkách jsem nezaškrtl více správných odpovědí," řekl. Chyboval například v otázce, která se týkala povinného ručení, nebo si nevěděl rady s různými výklady dopravních značek. Přesto Schling nechce testy upravovat. "Rozhodně nic měnit nebudeme," řekl Mladé frontě Dnes. Dodal, že by je určitě zvládl, kdyby měl čas se připravit.


Ruší vás někdo svým mobilním telefonem? Žádný problém. Vytrhněte mu ho z ruky, mrštěte s ním o zem, a máte klid, píše České slovo a pokračuje: Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny, to tak udělal. Nepřející státní zástupkyně mu sice chtěla dělat potíže, když navrhovala potrestat ho za přestupek, ale imunitní výbor sněmovny, který řeší přestupky pánů a dam z Poslanecké sněmovny, dospěl k závěru, že všechno bylo v pořádku. Že se nic nestalo. Tak vidíte - bum bác, a je to. Jenom žádné strachy. Říkáte, že to je hloupá rada? Říkáte, že to, co prošlo Klausovi, nemusí projít vám? Máte pravdu! Vám to zřejmě neprojde. A to je smutná pravda, která jen potvrzuje český politický skepticismus - všichni jsme si rovni, někteří jsou rovnější. Někteří opravdu mohou lidem rozbíjet mobilní telefony, nemusí jim nahradit škodu, a nemusí se ani omluvit. Dokonce si mohou dovolit luxus nechápat, proč by měli nahradit škodu, proč by se měli omluvit. Mají záštitu v poslanecké imunitě. Pokud se kdy zdálo, že imunita českých poslanců je příliš široká, teď je zřejmé, že je. Že více než politickou ochranou zástupů lidu záchranou brzdou pro jakýkoli jejich průšvih. Opravdu, paní poslankyně a pánové poslanci, v této zemí platí: Co je dovoleno pánu, není dovoleno kmánu? - píše České slovo.


Do kabiny výtahu nastupuje Irena Virtová vždy s pocitem, že bude muset zdolávat jednu z nespočetných prekérních situací, kterou jí život přichystal. Na tlačítka ve výši prsou normálního člověka totiž nedosáhne. "Musím si vypomáhat propiskou," líčila Mladé frontě Dnes třicetiletá Virtová, jež měří jeden metr. Třebaže se jí podaří stisknout knoflík, nemá vyhráno. Mnohé výtahy jsou nastaveny tak, že se rozjedou až v okamžiku, kdy v kabině stojí člověk s váhou nad padesát kilogramů. A Virtová váží pouhých třiatřicet kilogramů. Irenea Virtová je - jak sama vtipkuje - "nejvyšší mezi nejmenšími". Stojí totiž v čele občanského sdružení Paleček - společnosti stovky lidí malého vzrůstu, která se podobně postiženým lidem snaží pomáhat. Odhaduje se, že na celém světě jich žije asi tři sta tisíc. "Zkuste chodit po kolenou a ihned zjistíte, s jakými problémy musíme bojovat," napovídá lidem s běžnou výškou Virtová předtím, než začne vypočítávat dlouhý seznam potíží, které jim svět "obrů" přichystal. Často neřešitelnou nesnází je pro ni například vybírání peněz z bankovního automatu, telefonování z budky nebo i běžné nakupování. Některé pulty se zbožím jsou příliš vysoko. "Příšerným vynálezem jsou i tramvaje, jejichž dveře se otvírají tlačítkem. Cestovat hromadnou dopravou je pro nás zápas také kvůli automatům na jízdenky, které jsou příliš vysoko," řekla Virtová Mladé frontě Dnes.


Český vícebojař Roman Šebrle vstoupil do historie, píše deník Právo a pokračuje: V neděli v podvečer překonal na desetibojařském mítinku v rakouském Götzisu jako první v historii magickou hranici 9000 bodů fantastickým výkonem 9026 bodů, který je zároveň novým světovým rekordem. Ten dosud držel jeho partner a další člen skupiny trenéra Zdeňka Váni v pražské Dukle Tomáš Dvořák, který při Superlize Evropského poháru vícebojařských družstev v Praze 4. července 1999 dosáhl výkonu 8994 bodů. Váňa tak přivedl ke světovému rekordu již svého druhého svěřence. "Samozřejmě že pro mě tenhle výkon zůstane do smrti tím největším, ale motivace je pořád velká, protože medailí mám stále hodně málo," přiznal po závodě Šebrle. Po přijatých gratulacích od Dvořáka, svého otce a mnoha dalších se na jeho tvářích objevily slzy. "Až mi to úplně dojde, asi budu bulit pořádně. Nikdy jsem po závodě nebrečel, jen v Lisabonu na halovém mistrovství světa jsem měl namále," přiznal. "Rekord neberu, jako že jsem ho vzal Tomášovi, ale jako že jsem si ho dal sobě. Má na něm podíl spousta dalších lidí a samozřejmě i Tomáš," pravil Šebrle. Rodák z Lanškrouna se tak nesmazatelně zapsal do historie světové atletiky, zdůrazňuje deník Právo.