Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 11. října připravila Kateřina Brezovská.
Události ovlivněné atentáty v USA i následnými odvetnými útoky proti muslimskému Afghánistánu jsou tématem většiny českých deníků. Komentují hlavně bezpečnostní opatření proti teroristickým útokům, vliv náboženství a případné rozšíření americké vojenské operace na další země.
Jak mimo jiné uvádí deník Právo, česká civilní rozvědka podle svého ředitele Františka Bublana nezjistila, že by v Afghánistánu pracovali Češi. "Dokonce jsme se dotazovali ruské strany, neboť zpráva se objevila poprvé tam, ale nenašli jsme jedinou stopu," reagoval Bublan na informace o afghánských základnách teroristy Usámy bin Ládina, podezřelého ze zářijových atentátů v USA. V médiích se nedávno objevily zprávy o tom, že Rusko v březnu poskytlo Radě bezpečnosti OSN informace o údajných základnách bin Ládina v Afghánistánu včetně zmínky, že na jedné z nich působí mimo jiné Češi. "Ruská zpravodajská služba tuto informaci dokonce popřela," uvedla Bublan. Podle něj jsou zcestné i zprávy o tom, že by v zahraničí působili čeští agenti z předlistopadové doby. Ministr vnitra Stanislav Gross i ministr zahraničí Jan Kavan v minulých dnech ale oznámili, že české bezpečnostní složky vědí zatím o jednom Čechovi, který v minulosti měl kontakty na podezřelé afghánské kruhy, ale v posledních týdnech se v prostředí afghánských výcvikových táborů nepohyboval, uvádí deník Právo.
Za povel rovný trestu smrti označují Hospodářské noviny možnost sestřelit civilní letoun v případě podezření z jeho únosu. Je děsivé, že jediná debata, a ještě velmi cudná, se v tomto přípaě vedla jen kolem toho, kdo by měl dát osudný pokyn - zda voják nebo politik. Přitom tu máme co dělat s osudovostí rovnou trestu smrti. Buď zemřou lidé v letadle nebo ti na zemi. Možnost omylu - a tedy potenciální vraždy - je přitom obrovská, zdůrazňuje list. Nakolik lze například v těch minutách, které budou k dispozici, ověřit, že podivně se chovající letadlo je vskutku v rukou sebevražedného komanda, a že jej nepotkaly nejrůznější technicé komplikace? Často se argumentuje kvantitativně - pár set životů v letadle proti tisícům na zemi. Je ale tento argument přijatelný v demokracii 21- tého století? klade si otázku autor článku v Hospodářských novinách.
Bývalý bezpečnostní ředitel Národního bezpečnostního úřadu Martin Hejl se může podle Hospodářských novin nadále seznamovat s přísně tajnými materiály, protože mu stále platí bezpečnostní prověrka. Hejl na svou funkci rezignoval a z úřadu odešel tento měsíc. "To je neuvěřitelné, protože ředitel NBÚ Tomáš Kadlec nás informoval o tom, že pan Hejl nepřichází do styku s utajovanými skutečnostmi," řekl deníku poslanec František Ondruš. Hejl se rozhodl rezignoval v červnu. V písemném prohlášení uvedl, že funkci opouští proto, aby "eliminoval útoky těch, kteří si dosud neuvědomili význam NBÚ nejen v souvislosti s členstvím ČR v NATO". Informace o svých podivných aktivitách označil za nesmysl. V polovině června některá média informovala o tom, že Bezpečnostní informační služba měla do NBÚ nasadit svého agenta, který Hejla údajně sledoval. Podle médií BIS Hejla podezřívá ze styků s podnikateli napojenými na organizovaný zločin, čímž se stává bezpečnostním rizikem pro stát, píší Hospodářské noviny.
Listy hodnotí i finanční situaci vysokých škol, kterým ministr školství slíbil dvě miliardy korun. Ve středu na to poukázala olomoucká univerzita, kde na 13 tisíc vysokoškoláků na protest proti neplnění ministrových slibů přerušilo výuku. Lidové noviny jsou přesvědčeny, že po hrozbě několika rektorů a petiční akci vysokoškolských odborů to byla hlasitá, jednotná a jednoznačná akce. Olomouc dala příklad, míní list a připomíná, že v tomto sporu nejde jen o jednorázovou dotaci. "Sociální demokracie léta alibisticky odmítá školné, ale nenabízí žádnou dlouhodobou koncepci financování a rozvoje vysokých škol. Ve volbách bychom měli takovou koncepci od politiků žádat," dodávají Lidové noviny.
Dvě miliardy korun, které ministr školství Eduard Zeman slíbil vysokým školám, jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva na příští rok. Jsou ale určeny na rozvoj regionálního školství, uvádí Hospodářské noviny s odvoláním na zdroj blízký ministerstvu. "Kapitola ministerstva školství byla pro příští rok navýšena o 3,5 miliardy korun. Zda z této částky mají dostat dvě miliardy vysoké školy, bylo předmětem dlouhých a vleklých vnitřních sporů na ministerstvu," řekl listu zdroj s tím, že ve sporech zvítězili zastánci regionálního školství. To potvrdila i mluvčí ministerstva Vladimíra Al Malikiová. "Ministr nemá na starosti jen vysoké školy. Je i ministrem regionálního školství," řekla mluvčí. Ministerstvo na jaře slíbilo, že v rozpočtu na rok 2002 bude pro vysoké školy o dvě miliardy víc, většina vysokých škol proto přijala pro letošní školní rok o deset procent studentů více. V návrhu státního rozpočtu, který vláda projednala v září, ale dojednané zvýšení není. Rektoři vysokých škol se v polovině září shodli na tom, že pokud ony dvě miliardy nedostanou, budou požadovat demisi ministra Zemana, uvádějí Hospodářské noviny.
Mluvčí ministra pro místní rozvoj Dagmar Plachá na hodinu skončila ve své funkci poté, co tisku potvrdila, jak ministr Petr Lachnit vyplácí z peněz úřadu soukromé agentury na vylepšení vlastního mediálního obrazu. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "O mé výpovědi rozhodli minulý týden a zdůvodnili to hrubým porušením pracovní kázně. Prý jsem neměla poskytovat novinářům informace, když jsem na nemocenské," řekla listu Plachá. Jak deník připomíná, Plachá si "uškodila" nejprve tím, že potvrdila informaci, podle níž ministr Lachnit absolvoval před televizním vystoupením mediální školení od spřátelené soukromé firmy. Za mediální trénink ministerstvo zaplatilo 150 tisíc korun. Podruhé přiznala, že resort platí soukromým firmám za mediální služby, které ve skutečnosti odvádí tiskové oddělení. Ministerstvo odmítá k případu Plaché cokoli říkat, dodává Mladá fronta Dnes.
