Počítačovou hru od českého studia chce zakázat ruská prokuratura. Last Train Home popisuje cestu legionářů
Ruská prokuratura požaduje zákaz distribuce počítačové hry Last Train Home, kterou vyvinulo brněnské studio Ashborne Games. Hra o československých legionářích podle ruských úřadů podněcuje nenávist vůči ruské vládě a vojákům Rudé armády.
"My jsme se to v podstatě ještě nedozvěděli žádnou oficiální cestou. Jeden z kolegů má část rodiny, která pochází z Ruska, tak sledují ruské zprávy. Na serveru Meduza zahlédli zprávu, že by se petrohradská prokuratura měla snažit o to, aby hra Last Train Home nebyla v Rusku k dispozici. Převzalo to více zpravodajských serverů, primárně ruských, a potom se to šířilo do zbytku světa, takže předpokládáme, že je to pravda," říká vývojář Petr Kolář. Hra vypráví příběh legionářů, kteří se po první světové válce snažili dostat domů.
"Oni uvázli v Rusku, protože kvůli Brestlitevskému míru neměli možnost jít zpět na západ do nově vznikající Československé republiky, a tak museli putovat na východ přes 9 tisíc kilometrů Transsibiřské magistrály, a dostat se do Vladivostoku, kde nasedli na lodě a potom putovali přes Ameriku a Itálii zpátky do nově vznikající Československé republiky. Tyhle útrapy byly o to náročnější, že tou dobou v Rusku probíhala občanská válka, kdy proti sobě bojovali Rudá a Bílá armáda."
Hráči zažijí historické okamžiky i cestu legionářů
Tuto čtyřletou anabázi legionářů hra zhustila přibližně do půl roku herního času. Hráči tak mohou prožít důležité historické okamžiky, i cestu legionářů.
"Tyhle věci hráči mohou zažít přímo ve hře, kde se starají o fiktivní poslední vlak legionářů, který se snaží dostat včas do Vladivostoku, aby se mohli lodí dostat domů. Hráči se starají jak o ten vlak, tak o tu posádku, aby měla dostatek jídla, pohodlí i paliva na cestu. Stejně tak tam dochází k různým potyčkám primárně s Rudou armádou a nejen s ní, které musí hráč vyřešit v nějakém strategickém režimu."
Ruská prokuratura tvrdí, že hra obsahuje nepravdivé informace o činnosti tehdejších státních orgánů" a "popírá historická fakta a glorifikuje představitele československých legií". To podle ní může poškodit "duševní a sociální zdraví dětí". Nad tím, co mohlo pobouřit ruské úřady, se zamýšlí vývojář Petr Kolář.
"Primárně jsme všechno konzultovali s Československou obcí legionářskou, která má bohatou dokumentaci toho, jak legie v Rusku působily. Vycházeli jsme také z toho, že válka jako taková není černobílá. Každá strana toho konfliktu dělá nějaké věci dobré a nějaké věci špatné. Takže ve hře člověk může předpokládat, že Rudá armáda bude vůči legionářům vyhraněná, na druhou stranu tam mohou hráči potkat třeba vojáka Rudé armády, který se snaží jenom ochránit svoji rodinu, a prosí hráče, aby dopravil rodinu do blízkého města za doktorem, a je jen na hráčích, jak toto morální rozhodnutí budou řešit.
Bohužel na začátku hry pro uvedení do děje, jsme museli dát nějaké zjednodušení. Hned na začátku se hráči potkají s fiktivním generálem Morozovem, který je, řekl bych, až komiksový záporák. Tohle je podle mě jedna z věcí, která mohla ať už petrohradské prokuratuře, nebo petrohradské univerzitě, která k tomu prý dělala nějaký výzkum, vadit, protože to vykresluje rudoarmějce v nelichotivém světle. Na druhou stranu, i v průběhu hry, pokud se dostali dál, tak hráči ví, že v různě nelichotivém světle jsou vykresleny všechny strany toho konfliktu."
