Přehled tisku
Z českých deníků s datem pondělí 23.října 2000 vybírala Evelina Himalová.
Nejpozději do května příštího roku slíbil premiér Miloš Zeman při své nynější návštěvě Vatikánu uzavření mezistátní smlouvy. Jak řekl deníku Právo ministr kultury Pavel Dostál, smlouva nebude řešit vnitrostátní vztahy s katolickou církví. V tomto smyslu premiér přislíbil, že udělá vše proto, aby do konce příštího roku byly přijaty všechny zákony, které řeší vztahy s katolickou církví, tedy včetně zákona o majetkovém vyrovnání či o daňových asignacích. K vyřešení problému církevního majetku by měl být podle vlády vytvořen zvláštní církevní fond, do kterého bude vložen majetek, který nyní vlastní stát, ale na který si církev činí nárok.
Podle Zemských novin a Českého slova je pozitivum návštěvy českého premiéra Miloše Zemana u papeže Jana Pavla II. v tom, že Česká republika spolu se Slovenskem jako jediné z postkomunistických zemí střední Evropy nemají uspořádány vztahy s Vatikánem. Proto je prospěšné, když se český premiér s papežem setkají. Horší je, že s řešením zapeklité otázky navracení komunisty kdysi zkonfiskovaného církevního majetku v tuto chvíli Zeman stěží pohne z místa více než jeho předchůdci. A to přesto, že si nemyslí jako například předseda sněmovny Václav Klaus, že před zákonem se církev neliší od třeba turistického spolku, poznamenávají Zemské noviny a České slovo.
Hospodářské noviny považují za historickou ironii, že právě sociálně demokratický předseda čistě sociálně demokratické vlády Miloš Zeman veze do Vatikánu preambuli mezistátní smlouvy upravující právní vztahy mezi oběma státy. "Jsme ve střední Evropě snad jediným státem, který ji nemá. I do svatých věcí se ale leckdy přízemně motají peníze - v našem případě stále neexistující dohody o majetkovém vyrovnání s církvemi, a také o budoucí finanční spolupráci státu a církví," píše deník. Podotýká, že vláda bude muset v tomto případě najít shodu nejen s církvemi, ale také s parlamentními stranami.
O návratu soukromých exekutorů uvažuje předseda Vrchního soudu v Praze a kandidát na ministra spravedlnosti Jaroslav Bureš. Jak řekl Zemským novinám a Českému slovu, za prioritu považuje reformu správního soudnictví a zlepšení vymahatelnosti práva. V případě, že by usedl do ministerského křesla, nechtěl by prý jít cestou razantních změn, které by znamenaly velkou zátěž pro soudce i právnickou veřejnost. Pokud jde o reformu trestního řízení, je Bureš pro dokazování viny před soudem, ale myslí si, že by se tento přesun měl uskutečňovat postupně.
Mladá fronta Dnes si všímá toho, jak ČSSD i ODS změnily předvolební taktiku. Přiměl je k tomu neúspěch v minulých senátních volbách. Nyní už tedy žádné megaboardy s Klausovým portrétem na Letné, už žádná Lucie Bílá, už žádný autobus Zemák. ODS letos připravila podle vlastních prohlášení nejstřídmější kampaň založenou hlavně na mítincích Václava Klause. Jak uvádí v této souvislosti šéf Asociace reklamních agentur Jiří Mikeš, v době, kdy lidé mají pocit, že společnost je rozhádaná, vystupuje Klaus v roli dominantního vůdce. Dokonce se kvůli tomu nechal ostříhat na ježka. To, co ODS opustila, chce naopak letos vyzkoušet ČSSD. K lepšímu volebnímu výsledku jí mají pomoci zpěváci Leona Machálková nebo Pavel Vítek. Sociální demokraté namísto ježdění Zemákem budou volat telefonem lidem domů a přesvědčovat je, aby šli volit právě jejich kandidáty. Mikeš si myslí, že ani to není bez šance. Lidé jsou přece vždy rádi, když jim někdo zavolá, a potěší je, když s nimi někdo mluví.
Stejný list - Mladá fronta Dnes - informuje o nevydařeném sobotním setkání senátora Petra Pitharta s voliči v Trhové Kamenici na Chrudimsku. V restauraci, kam přijel v rámci své volební kampaně do Senátu a přivezl s sebou i soubor mladých hudebníků, seděl prý po koncertě, po němž měla následovat beseda s lidmi, za hospodským stolem zády k hostům a uvažoval, co dál, aby se posléze zvedl a společně se svým asistentem odešel. Ačkoliv měl ujednáno s místním starostou-unionistou, že ho uvede, všechno bylo jinak. Ten se někam ztratil a bez něho Pithart, jak řekl Mladé frontě Dnes na svoji obhajobu, nemohl nic dělat. Všude kolem se lidé bavili u piva a nevěnovali mu pozornost. Za bezmála dvě hodiny nebyl schopen s nimi navázat jakýkoliv kontakt. Něco podobného jako v Trhové Kamenici během volební kampaně Pithart nezažil. Lituje, že místo besedy v patnácti lidech na zastupitelstvu, kde se mohly probírat odborné věci komunální politiky, přistoupil na variantu "hospoda", i když se naopak stává, že někdy právě v hospodě debata nebere konce.
Naděje sociálních demokratů, že v příštích volbách do Poslanecké sněmovny nepropadnou, se opět podle průzkumů veřejného mínění poněkud zvýšily, konstatují Hospodářské noviny. Dodávají, že se zvýšila důvěra veřejnosti ve vládu a lepší je i hodnocení práce některých členů kabinetu. Je to dobrá zpráva nejen pro ČSSD a její příznivce, ale snad i pro každého, kdo se v minulosti bál, že by na levé části politického spektra mohli nadále posilovat své pozice komunisté. Nijak se tím však nesnižuje význam dvou urputných zápasů, v nichž sociální demokraté v příštích měsících rozhodnou, s jakou tváří, s jakým programem a především s jakým politickým stylem vstoupí do třetího tisíciletí, uvádějí Hospodářské noviny.
Zemské noviny a České slovo se věnují zářijovému výsledku českého zahraničního obchodu. Připomínají, že v září vykázal manko čtyři miliardy korun. Právě tato suma tvoří rozdíl mezi cenou zboží, které k nám ze zahraničí přibylo, a toho, jež čeští exportéři vyvezli, uvádějí oba listy. "Na první pohled je to číslo vcelku slušné po dvouciferných schodcích v uplynulých měsících. Jenže, a to je nepříjemné, za prvních devět měsíců roku se v zahraničním obchodě nastřádal schodek už za takřka 77 miliard korun, a to je asi o deset miliard víc než za celý rok loňský," vypočítávají Zemské noviny a České slovo, podle kterých se těžko ubráníme nepříjemnému pocitu, vzpomeneme-li si, že vysoký deficit zahraničního obchodu přivedl před třemi lety Česko do měnové krize a poté hospodářské recese. Tuto situaci následovala vysoká inflace, propouštějící a krachující podniky a noví a noví nezaměstnaní. "Podobný otřes však českému hospodářství, které je na úspěchu zahraničního obchodu značně závislé, nehrozí," soudí deníky.
Ve vládě se zřejmě strhne spor o růst nájemného. Ministři financí a pro místní rozvoj se podle Hospodářských novin nedohodli na společném návrhu, který mají kabinetu předložit do konce měsíce, a trvají na svých, vzájemně odlišných představách. Rozděluje je především názor na to, co je místně obvyklé nájemné. Zatímco ministr financí Pavel Mertlík chce, aby se do něj promítla existující úroveň činží, ministr Petr Lachnit navrhuje, aby se v něm pracovalo jen s neregulovanými cenami. Nově zaváděný pojem místně obvyklé nájemné má přitom hrát zásadní roli u soudu. Pokud se majitel s nájemníkem nedohodnou, ze zákona by zvýšení nemělo tento limit překročit. Mertlík navrhuje, aby se při nedohodě vlastníka s nájemníkem činže zvýšila maximálně o 10 procent, naopak Lachnit chce, aby růst činil nejvíce 15 procent ročně a za první tři léta nepřevýšil 30 procent. Nový zákon o nájemném má platit od roku 2002.
Na milión rodin bydlících v panelácích má jen mizivou naději, že se v dohledné době dočká lepšího bydlení, konstatuje Mladá fronta Dnes. Většina paneláků už totiž dovršila svou životnost a na opravy nejsou peníze. Co se ale stane za deset dvacet let? Dnes je sice třípokojový byt v kdysi opovrhovaném paneláku ve větším městě slušným majetkem. Takový je dosud hlad po bytech. Ale očekávaný hospodářský růst, ke kterému jsme svou polohou a blízkým členstvím v unii takřka odsouzeni, však povzbudí novou výstavbu. Není vyloučeno, že pak se ze sídlišť stanou laciná ghetta pro nejchudší a přistěhovalce. Vlády i místní samosprávy se vzdaly jakéholiv koncepčního řešení: nejsou peníze, neudělá se tedy nic. Přitom podle Mladé fronty Dnes existují dvě možná principiální řešení, která jsou ovšem neslučitelná. V prvním případě lze pobízet obyvatele zchátralých předměstí k tomu, aby si vystavěli nová bydlení a opuštěné králíkárny postupně zbořit. V druhém případě by bylo nutné investovat. Nejen domy opravit, ale upravit životní prostor sídliště tak, aby odpovídal ekonomickým i estetickým potřebám moderního člověka. Které z nich je lepší, nechť řeknou politici. Každé z nich je ale lepší než nečinnost.
V kauze nacistického válečného zločince, osmaosmdesátiletého Antona Mallotha, který je jako bývalý velitel strážního oddílu terezínské věznice odpovědný za smrt stovek lidí, žádá mnichovské státní zastupitelství české úřady o totožnost osmi svědků vraždy v koncentračním táboře v Malé pevnosti. Píše to Právo s odvoláním na vyjádření prvního náměstka nejvyšší státní zástupkyně Jaroslava Fenyka. "Pokoušíme se je najít. Jsou to starší osoby, většinou muži," upřesnil Fenyk. Podle něj kromě vypátrání svědků, kteří by mohli uvést důležité skutečnosti k vraždě nuceně nasazeného Žida, ze které je Malloth podezřelý, požadují spolkové úřady ještě další pomoc. "Chtějí, abychom jim zaslali kopie rozsudku z procesu s Mallothem, umožnili návštěvu Památníku Terezín a specifikovali místo, kde mělo k násilí dojít," řekl Fenyk Právu. List připomíná, že Malloth byl v roce 1946 odsouzen v tehdejším Československu v nepřítomnosti k trestu smrti za válečné zločiny. V roce 1968 soud rozsudek zrušil, aby Malloth mohl být stíhán německými orgány. Od té doby bylo v Německu několikrát zahájeno vyšetřování, které však pokaždé ztroskotalo na nedostatku důkazů. Na základě nové výpovědi českého svědka, který se přihlásil teprve loni, byl Malloth letos v květnu opět zatčen.
