Přehled tisku
Výběr z českého tisku s datem 15. listopadu 2000 připravila Kateřina Brezovská.
Nedělním volbám do nových krajských zastupitelstev a do uvolněných míst v Senátu se věnují komentáře českých deníků. Kromě hodnocení volebního úspěchu ODS, čtyřkoalice a komunistů a propadu sociální demokracie komentátoři uvažují o možných koaličních uskupeních v krajských samosprávách.
Nad příčinou nízké účasti voličů se zamýšlejí Lidové noviny. Lidé, kteří se k volebním urnám nedostavili, by neměli mít výčitky svědomí, neboť na jejich neúčasti při volbách nesou vinu politici, konstatuje list. Jestliže podle něj lidé nestojí politikům za to, aby s nimi komunikovali, nesmějí se divit, že pak voliči nechodí k volbám. Kdybychom měli všichni sledovat veškeré politické dění, náročně zjišťovat, co si která strana vymyslela a prosadila, na co bychom pak potřebovali politické strany a jejich členy? Pokud chtějí, aby nás bylo u volebních uren víc, ať nás víc zapojí do své hry. Ať nám pečlivě vysvětlují, co znamená ten a ten zákon, proč musíme do Evropské unie, co znamenají jejich skandály," píše autor. Hlasitá úvaha premiéra a předsedy ČSSD Miloše Zemana o tom, že by volby měly být snad povinné, je podle Lidových novin N skandální. "Právě tenhle člověk nám občanům nevysvětluje ze zásady snad vůbec nic," dodává komentátor.
Bezmála pětiletou marnou snahu komunistů v Poslanecké sněmovně usednout alespoň na jeden viditelný parlamentní post přenesl předseda KSČM Miroslav Grebeníček po úspěchu své strany ve volbách na krajskou úroveň, konstatuje Právo. Očekává však, že boj o poměrné zastoupení ve většině krajů komunisté, na rozdíl od voleb, prohrají. Úspěšné subjekty ODS a čtyřkoalice nabídku šéfa KSČM, že se jeho strana nebude vymezovat vůči žádné jiné, jednoznačně odmítli píše autor, podle něhož je legitimní snaha ostatních stran zamezit komunistům v zúročení jejich volebního úspěchu. Někde se to však nemusí podařit.
Podle komentáře Mladé fronty Dnes by pravice měla vážně uvažovat o tom, že po volebním vítězství převezme vládu. "Za půldruhého roku se totiž nestane zázrak. Sociální demokraté nepovedou zemi k blahobytu a voličů jim nepřibude. Po vyhraných všeobecných volbách pak budou stát ODS a čtyřkoalice před stejným problémem jako teď: jak spravovat zemi, když máme sice takřka totožný program, ale nemůžeme si přijít na jméno? Problém bude těžší o intriky spředené za rok a půl," míní list. Podotýká, že je třeba jasně říci, že rozpory mezi pravicovými vůdci jsou většinou ryze osobní. "Strany, které vyhrály krajské volby, by tedy měly začít vážně debatovat o převzetí vlády. Osobní nenávist by měly dát do závorek a začít od toho jednoduššího: od společného programu," uzavírá komentář.
Podle Lidových novin se rakouští odpůrci Temelína radují marně. Prohra vládních sociálních demokratů v Českobudějovickém kraji, kde elektrárna stojí, nebude mít na její osud nejmenší vliv. Předně není v moci hejtmana rozhodovat o osudu jaderné energetiky. Něco takového není možné ani v samotném Rakousku, kde musela o jádru jednat vláda a následně celostátní referendum. A to jsou tamní zemské vlády mocnější, než budou ty krajské u nás. Kromě toho rakouští aktivisté zjevně nedoceňují, že Temelín u nás není vážným vnitropolitickým problémem. Sociální demokraté rozhodně neprohráli krajské volby kvůli jaderné energetice. A ani krajskou vládu v Budějovickém kraji nebude tlačit místní veřejné mínění k ústupkům Rakousku. Jiná země, jiný přístup k jádru. Krajské volby tedy s temelínskými věžemi nepohnou ani o píď. Přesto by mohly napomoci ke zlepšení vztahů s naším sousedem. Je tu totiž naděje, že budějovický a hornorakouský hejtman spolu budou schopni o Temelínu mluvit více a vstřícněji než poněkud zablokovaní premiéři obou zemí. Tolik Lidové noviny.
Celonárodní diskusi o morálce a stavu společnosti po listopadu 1989 chce vyvolat list České biskupské konference nazvaný Pokoj a dobro. Jak píší Zemské noviny, list představil v úterý biskup Václav Malý. Prezident České křesťanské konference Tomáš Halík uvedl, že církev chápe své právo a povinnost v určitém momentě vystoupit a vyjádřit se ke stavu společnosti. "Myslím si, že nazrál čas," uvedl Halík s odvoláním na nešvary, s nimiž se česká společnost potýká. "Je to mimo jiné nevynutitelnost práva, tunelování podniků, velká nezaměstnanost, ale i neskromnost lidí a nedostatek pokory." Námět k diskusi přichází v předvečer státního svátku 17. listopadu, podobně jako loňská iniciativa Děkujeme, odejděte. Ta se však zaměřila jen na kritiku Václava Klause a Miloše Zemana. Diskusi o mravních problémech ale nevyvolala, píší Zemské noviny.
Padesát miliard korun bude stát vybudování hlubinného úložiště pro radioaktivní odpad, píší Lidové noviny. Podle záměrů státu by stavba v jedné z pěti navrhovaných oblastí měla být dokončena v roce 2050. Její přípravou se zabývá Správa úložišť radioaktivních odpadů, která spadá pod ministerstvo průmyslu. Správa nyní dokončuje výběr firem, které se na stavbě budou podílet. Kde bude skladiště nebezpečného odpadu za padesát let, se však zatím neví. Správa úložišť radioaktivních odpadů již vypsala výběrové řízení na dodavatele, kteří začnou příští rok připravovat průzkum vybraných oblastí. Průzkum má trvat deset let a náklady na něj se odhadují na padesát milionů korun ročně. Úložiště radioaktivních odpadů bude umístěno 500 metrů pod zemí a bude zabírat rozlohu třiceti hektarů. V uměle vybudovaných vrtech by podle připravované koncepce mělo být umístěno až 1,3 milionu metrů krychlových odpadu v bezpečnostních kontejnerech. Tolik Lidové noviny.
Jak píše Mladá fronta Dnes, nekončící polemiku mezi některými nezávislými ekology a vedením Národního parku Šumava opět oživilo poslední prohlášení Hnutí Duha. To upozorňuje, že správa národního parku nechává ilegálně odvážet dřevo z citlivých ekosystémů. Vedení šumavského parku toto obvinění důrazně popírá a tvrdí, že žádný zákon neporušilo. Celým případem se přesto na podnět inspektorů bude zabývat ministerstvo životního prostředí. Vedoucí programu Lesy Hnutí Duha Jaromír Bláha uvedl, že Správa parku více než dva roky protiprávně odváží a prodává dřevo z mimořádně citlivých ekosystémů podmáčených lesů. Bláha zdůraznil, že odvážení dřevní hmoty z těchto míst je zakázáno, neboť připravuje horský les o živiny důležité pro jeho obnovu. Rozsáhlé a systematické porušování předpisů, zejména v oblasti Modravy, která je největším komplexem unikátních rašelinišť, potvrdila říjnová zpráva České inspekce životního prostředí. "V méně citlivých místech platí povinnost ponechávat alespoň dvacet procent pokáceného dřeva," upozorňuje Bláha. Správa parku podle něho nechala kmeny smrků ze zakázaných míst odvážet také vrtulníkem. "Provoz vrtulníků byl přitom paradoxně hrazen z dotace Státního fondu životního prostředí," uvedl Bláha. S tímto nařčením však nesouhlasí mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Zdůraznil, že žádný zákon ani legislativní norma nepřikazuje povinné ponechávání dřevní hmoty na určitých stanovištích, a proto v tomto případě nelze hovořit o trestném činu. Mluvčí České inspekce životního prostředí Eva Rolečková však trvá na tom, že správa šumavského parku skutečně porušila vlastní předpis z roku 1998. Ten určuje, kolik dřeva má po kácení v druhých zónách zůstávat na místě asanace. "Proto výsledky našeho šetření předáváme ministerstvu životního prostředí," sdělila Mladé frontě Dnes Rolečková.
A na závěr tisku jedna zajímavost ze Zemských novin: Červené i žluté maliny dozrávají v těchto dnech ve zlínské Lesní čtvrti zahrádkáři Aloisi Řezáčovi. "Za padesát let, co zahradničím, jsem takovou anomálii, navíc na severním svahu, nezažil," říká dvaaosmdesátiletý důchodce. Uvádí, že maliny měly dozrát až příští rok. Teploty v úterý ve Zlíně přesáhly 14 stupňů Celsia a bývalému strojařskému konstruktérovi kvetou na záhoncích i jahody a petrklíče. "Když jsem v roce 1948 musel skončit s politikou, dal jsem se do zahradničení. Doporučil bych to všem, protože příroda, když se jí člověk věnuje, málokdy zklame," tvrdí zahrádkář. Moravským zahrádkářům ale teplé počasí dělá také starosti. "Letos nebude ledové víno, vrchol vinařského umění, protože k tomu potřebujeme plody, které zmrzly při více než minus šesti stupních Celsia," tvrdí Josef Menšík z Polešovic na Uherskohradišťsku. Hrozny jsou podle něj sice menší a jakoby seschlé a ani moštu mnoho nevyteče, ale konečný produkt patří k vrcholu vinařského umění.
