Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 25. května připravil Josef Kubeczka.
Přední místo na stránkách českých deníků zaujímají informace o tom, že ve výběrovém řízení na nadzvukové letouny rezignovali američtí výrobci strojů F-16 i F/A-18, ale i evropské konsorcium EADS, vyrábějící Eurofighter, a francouzská Mirage. Vláda je však přesto rozhodnuta do konce září vyhodnotit jedinou nabídku konsorcia BAE-Systems na Gripeny.
Vinu za odstoupení amerických a poté i francouzského výrobce stíhaček od tendru dává většina komentátorů české politické reprezentaci. O sporném obchodu za sto miliard korun by podle Hospodářských novin rozhodně neměli rozhodnout sociální demokraté sami. Zrušit výběrové řízení a rozhodnutí ponechat na příštím kabinetu - tak by se vláda měla zachovat, míní list. Není to podle něj jediné možné řešení, je to však to jediné, při němž nebude Česká republika vystavena podezření, že zakázka je zmanipulována ve prospěch jednoho z pěti uchazečů. Tím, že kabinet zrušení tendru nechystá, se podle autora komentáře dopouští hrubé politické chyby a zahrává si se zbytky své pověsti. Není pochyb o tom, že v rámci NATO je možné vytvořit model, v němž bude český vzdušný prostor zabezpečen stroji startujícími z letišť mimo území republiky. Stačilo by vzdát se falešné hrdosti, část z těch sta miliard využít jako výraznou injekci jiným armádním složkám a "zbytek" investovat v civilním sektoru. I o tom by se mělo diskutovat, poznamenává komentář Hospodářských novin.
Neprůhlednost je podle Lidových novin oním důvodem, proč zahraniční zbrojovky oželely obchod za několik miliard dolarů. Nákup letadel se náhle stal lákavou možností, jak do konkrétních podniků v Česku dostat slušné zahraniční investice, jak za to získat vděčnost českých podnikatelů a zároveň zvednout důležité ekonomické ukazatele. Snaha dobře, systematicky a co nejlevněji obnovit český letecký park šla samozřejmě stranou, míní deník. Nejslabším článkem ve výběrovém řetězci nebyla podle listu neprůhledná struktura offsetů. Tím se stalo evidentní nadbíhání vlády jedinému projektu - stíhačce Gripen. Tedy firmám SAAB a British Aerospace, které Miloši Zemanovi v dopise nabídly, že pomohou při záchraně rodinného stříbra v Tatře Kopřivnice, poznamenává komentátor. Tím se podle něj standardní tendr proměnil v pouhou frašku, v níž se dalo předem tušit, kdo se má stát vítězem. Vládě podle Lidových novin nezbývá, než zrušit tendr. Bude tak alespoň dost času, aby se znovu zamyslela nad tím, zda ty problematické stíhačky skutečně potřebujeme, uzavírá deník.
Podle Mladé fronty Dnes nemají politici jasno, zda stíhačky chtějí nebo nechtějí: sociální demokracie je pro, Občanská demokratická strana proti. Politické strany musí podle komentátora listu dojít ke shodě, zda chtějí pro armádu "superzbraň", nebo věnují sto miliard na výcvik profesionálního vojska. Toto rozhodnutí musí být kvalifikované a naprosto pevné. Potom řekněme sebevědomě spojencům: Chceme to a to, chceme to proto a proto. A pak vypišme soutěž, za jejíž fair play neručí jen jedna vláda, ale celá země, tvrdí komentátor Mladé fronty Dnes.
S prodloužením opoziční smlouvy mezi Občanskou demokratickou stranou a Českou stranou sociálně demokratickou po volbách v příštím roce šéf sociální demokracie a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla rozhodně nepočítá. V rozhovoru otištěném v deníku Super uvedl, že tato smlouva "je nástrojem na jedno použití, a to na jedno volební období". Pro uplatnění programových představ sociální demokracie bude podle Špidly rozhodující výsledek voleb. "Základem je, že o povolebních koalicích se jedná až po volbách a že koalice se dá udělat s tím, s kým se dá udělat rozumná koaliční smlouva," řekl na poznámku listu o tom, že již dříve připustil možnost povolební koalice své strany se čtyřkoalicí. V souvislosti s restrikcemi ve státním rozpočtu v tomto volebním období Špidla uvedl, že státní finance nebudou vyrovnávány na úkor důchodců. Důchody jsou podle něj rozhodující částí - tvoří zhruba 190 miliard korun z 220 miliard, které se celkem vyplácejí na sociální dávky. "Nevidím to tak, že by se mělo jít touto cestou," dodal. Návrhy opozice, která žádá povinné kapitálové pojištění důchodů, prohlásil Špidla za nerealistické. "Nevyužily se peníze z privatizace před deseti osmi lety, takže na takovou koncepci nejsou peníze, a tudíž je to jen hra slov," poznamenal Vladimír Špidla v rozhovoru pro deník Super.
Rozpočet na příští rok, jehož schodek politické dohody připouští ve výši deseti miliard korun, se bude sestavovat velmi obtížně, řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes ministr financí Jiří Rusnok. Jeho snahou však bude sestavit rozpočet tak, aby se politické dohody naplnily. Ve vztahu k letošním výdajům se pro příští rok budou muset podle Rusnoka provést určité škrty, které budou v koridoru deseti až 15 miliard korun. Ve vládě očekávám velmi těžkou debatu, ale je to zvládnutelné, doplnil ministr. Dodal zároveň, že by se příští rok mělo podařit naplnit fond bydlení i dopravy. Podle ministra Rusnoka by bylo ideální, kdyby stát mohl z výnosů z privatizace jen snižovat státní dluh, ale v takové situaci Česká republika není. Je proto ospravedlnitelné, že stát použije tyto výnosy na financování infrastruktury, což je trvalé a potřebné. Rusnok v rozhovoru také uvedl, že objem aktiv bývalé Investiční a Poštovní banky k převodu do Konsolidační banky musí být podstatně nižší než 170 miliard korun požadovaných Československou obchodní bankou. "Nedovedu si představit ministra financí, vládu a koneckonců parlament, který by si nechal vnutit takové cifry, jež se mají zaplatit soukromému subjektu, který na té transakci nikdy nemůže prodělat," uvedl Rusnok doslova v rozhovoru proMladou frontu Dnes.
Ze soutěže o koupi 60procentního státního podílu v Komerční bance (KB) odstoupil jeden vážný zájemce. Podle informací Lidových novin jde o francouzskou banku Crédit Agricole. Informaci deníku nepřímo potvrdil i ministr financí Jiří Rusnok. "Je možné, že to tak je. Mám zprávy, že se nakonec účastnili tři zájemci, nicméně oficiálně to není ještě potvrzeno," sdělil listu ministr Rusnok. Ten by měl dostat z Londýna od společnosti Goldman Sachs, která je poradcem české vlády při prodeji KB, zprávu, kteří tři ze čtveřice finalistů své nabídky předali. Vyhodnocení nabídek podle Rusnoka může být dokončeno koncem příštího týdne. Jméno nového majitele KB by mohlo padnout do 14 dnů, píše list. Boj o poslední banku ve státních rukou se tak s největší pravděpodobností odehraje mezi třemi zájemci, tedy německou HypoVereinsbank, francouzskou Société Générale a italskou UniCredito Italiano, píší Lidové noviny. Podle informací ČTK dosáhla Komerční banka v prvním čtvrtletí letošního roku poprvé za poslední tři roky kladného hospodářského výsledku. Čistý zisk činil podle mezinárodních účetních standardů 1,3 miliardy korun, ve stejném období loňského roku banka skončila s miliardovou ztrátou. Podle analytiků jsou čtvrtletní výsledky dobrou zprávou pro strategické zájemce a mohou přispět k vyšší kupní ceně, jejíž odhady se pohybují mezi 25 až 45 miliardami korun. Platba za KB či její část je podle ekonomů jediným letošním jistým příjmem z privatizace, který poplyne Fondu národního majetku.
Obyvatele pražské Malé Strany vyděsila ve čtvrtek ve čtyři hodiny ráno střelba ze samopalů, která se ozvala doslova pár metrů od Poslanecké sněmovny, píše deník Právo. Při pohledu z oken mohli v ranním šeru spatřit agenty, kryjící se v podloubích a za nárožími. Policejnímu operátorovi na tísňové lince 158 proto začaly okamžitě zvonit na pracovním pultě telefony. Vystrašené volající však mohl muž zákona uklidnit. Krátká přestřelka v historické části metropole za sebou nezanechala ani mrtvé, ani zraněné, dokonce ani průčelí barokních paláců nenesou stopy po projektilech. Neobvyklé probuzení malostranských spáčů měli totiž na svědomí filmaři. "Už patnáct minut po třetí hodině ranní telefonoval producent vznikající celovečerní špionážní komedie Černá ovce Petr Škvor, že se v prvém pražském obvodu bude střílet. Pokud se tedy někdo z občanů Prahy 1 zalekl, může být bez obav, nikomu se nic zlého nepřihodilo," ujistila Právo Gabriela Škoulová z tiskového oddělení pražské policie. Ve filmu má ztělesnit hlavní roli známá herecká hvězda Anthony Hopkins. "Ten si ale v pražských uličkách nezastřílel," povzdechl si podle deníku PrávoŠkvor.
Jen málo Čechů to dotáhlo tak daleko jako Norbert Auerbach, píší Zemské noviny a České slovo. Z obyčejného poslíčka se vypracoval na jednoho z nejvlivnějších mužů filmového průmyslu. Objevil Bardotovou i Stalloneho, jeho zásluhou se na stříbrném plátnu objevil James Bond. V Hollywoodu už sice nepracuje, brány největších studií jsou ale pro něj pořád otevřené. Auerbachovi bylo čtrnáct, psal se rok 1936, když se jeho otec - majitel společnosti Elektafilm, největší produkční a distribuční firmy v předválečném Československu - rozhodl s rodinou přestěhovat do Ameriky. Dvacet let se Norbert prokousával na hollywoodský vrchol. Byl výkonným producentem společnosti Columbia Pictures, později prezidentem United Artists. "Být prezidentem filmového kolosu nebyla legrace. Nesl jsem zodpovědnost nejen za všechny filmy, které se točily, ale i za ostatní aktivity společnosti. Ručil jsem i za to, zda jezdil výtah," říká věhlasný producent, který pomohl ke hvězdné kariéře například Brigitte Bardotové či Sylvesteru Stallonemu. "Tenkrát za mnou přišel producent, že chce dělat film o boxu, který napsal nějaký mladý začínající herec. Nejdřív jsem ho odmítl. Potom jsem mu navrhl, že když se vejde do 2,5 milionu dolarů, budeme ho financovat," popisuje Auerbach vznik veleúspěšného filmu Rocky se Stallonem v hlavní roli. Stál u zrodu i dalších hollywoodských trháků, jako byly Růžový panter, Hair či filmy s Jamesem Bondem. "Diskutovali jsme o tom, jaké filmy by mohly mít úspěch. Zrovna jsem četl knížku o Jamesi Bondovi, byla hezky napsaná. Koupili jsme práva a začali točit bondovky," vzpomíná Auerbach na první snímky s agentem 007. Zná snad všechny hvězdy stříbrného plátna, za opravdového přítele ale považuje jen herce Klause Maria Brandauera, s nímž se seznámil před třiceti lety. "Mnoho herců, s nimiž jsem pracoval, považuji za dobré známé. Například Jean-Paula Belmonda či Seana Conneryho," vypočítává. V roce 1989 se Norbert Auerbach vrátil zpátky do Čech. Nyní pracuje ve filmových ateliérech Barrandov jako výkonný poradce. "Mám na starosti styk s americkými produkcemi," řekl Zemským novinám a Českému slovu muž, jenž působil i jako poradce prezidenta Ronalda Reagana.
