Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 19. března připravila Kateřina Brezovská.
Komentáře deníků se mimo jiné věnují postoji české diplomacie k americkým ekonomickým sankcím vůči Kubě a dalším nedemokratickým zemím.
Lidové noviny píší, že někdo by mohl říci, že česká vláda chce prostě jen dále rozčilovat Američany. Po konfliktu kvůli sankcím proti Kubě zpochybňuje nyní premiér Miloš Zeman i sankce proti jinému nedemokratickému režimu - tuhé diktatuře v Severní Koreji, píše list. Připomíná ale, že tvůrci současné české zahraniční politiky začali kritizovat tyto sankce mnohem dříve, než vznikla současná roztržka s USA. A odmítavý postoj vůči blokádě Severní Koreje je pouze součástí tohoto celkového postoje. List píše, že demokratický svět nemá v otázce sankcí jasný názor. A právě to je dost možná hlavní pohnutka, proč česká diplomacie sankce kritizuje. Tato vláda si jako svůj hlavní cíl vytkla vstup do EU. A mnohé státy EU nyní razí 'politiku otevírání' diktátorských režimů. Český postoj proti sankcím tak může být vlastně velkou hrou, jak pomoci našemu vstupu do unie, uzavírají Lidové noviny.
Mladá fronta Dnes s odvoláním na nejnovější podrobnou studii Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu píše o šokujících faktech z historie komunistické státní tajné bezpečnosti. Podle listu komunističtí tajní policisté rozlepili a přečetli desítky miliónů dopisů ročně a odposlouchávali tisíce telefonických hovorů. S trochou nadsázky se dá říci, že špiclování obyvatel bylo samostatným průmyslovým odvětvím, které zaměstnávalo stovky a nepřímo tisíce lidí, píše Mladá fronta Dnes. Tehdejší režim také tímto způsobem pořádal svérázné průzkumy veřejného mínění: otevíraly se namátkově dopisy a jejich čtením se zjišťovala nálada ve společnosti. Cenzura korespondence začala ve velkém poprvé v roce 1949. V roce 1966 už prošlo rukama tajné bezpečnosti neuvěřitelných devětadevadesát milionů zásilek. V roce 1968 se však veřejnost dozvěděla o řadě pracovišť tajné bezpečnosti na poštách, a tak v období normalizace je musela StB znovu pokoutně vybudovat, píše Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny připomínají, že dluh státu, který se loni vyšplhal na téměř 290 miliard korun, značně zvyšuje výši veřejného dluhu, podle kterého nás posuzuje Evropská unie. Ten má letos přesáhnout až 413 minusových miliard. I když podle maastrichtských kritérií smí veřejný dluh dosáhnout šedesáti procent hrubého domácího produktu, k čemuž má republika s dvaceti procenty ještě daleko, není se nad čím radovat, píší noviny a upozorňují, že stejně daleko jako k limitu EU je i možnost uhrazení dlužné částky. Komentář připomíná, že dluh je možné splácet buď z přebytků státního rozpočtu, což pokládá za téměř vyloučené, nebo z příjmů privatizace. Kolik se smí z privatizačních peněz utratit na splátky, je ale limitováno politickou dohodou vládní ČSSD a ODS, připomíná list a s odkazem na tuto dohodu, která říká, že z plánovaných 180 miliard privatizačních příjmů lze na umoření státního dluhu použít jen 20 miliard, upozorňuje, že splátka podstatné většiny dlužných prostředků se tak odkládá. Navíc státní dluh se každoročně zvyšuje zejména o dluhopisy vydané na úhradu schodku státního rozpočtu a státní Konsolidační banky. Zadlužení země se tak podle HN se tak bude po nějakou dobu spíše ještě zvyšovat.
Vážné spory způsobily mezi ministry sociálně demokratické vlády v minulých dnech některé body vládní agendy. Píší to Lidové noviny a jmenují například "velký třesk" ministra průmyslu Miroslava Grégra, odtajnění smluv o prodeji Investiční a Poštovní banky, či otázku deblokace ruského dluhu. Hlavními aktéry těchto sporů bývají podle listu především místopředseda vlády a ministr financí Pavel Mertlík a právě Grégr. Oba se hádali už dřív, ale dnes je to mnohem vážnější. Zatímco dřív ale vítězil Mertlík, dnes se většina ministrů v hlasování přiklání spíše ke Grégrovi, citují LN bývalého ministra zdravotnictví a poslance Ivana Davida. Těžkou pozici ministra financí Lidové noviny dokazují nedávnou Mertlíkovou snahou odtajnit smlouvy o převodu IPB na Československou obchodní banku, které obsahují podmínky, za jakých stát IPB předal. Vláda ale o této ministrově iniciativě odmítla hlasovat s tím, že takové usnesení nikdy netajila. "Dokonce tam zaznělo, že je má ministr Mertlík tedy ukázat novinářům. Mertlík pak na tiskové konferenci řekl, že vláda smlouvy odmítla odtajnit," řekl listu zdroj z okolí vlády. Podle bývalého ministra Davida hraje ve sporech Mertlíka s Grégrem velkou roli generační rozdíl. "Stávalo se, že se Grégr uprostřed dlouhé řeči otočil na Merlíka a řekl: Pane vicepremiére, přestaňte při mé řeči dělat ty grimasy," citují Lidové noviny bývalého ministra zdravotnictví.
Pořádně rozmrzelí jsou podle Zemských novin někteří lidé, kteří v těchto dnech přijíždějí z ciziny do Česka. Kvůli výskytu slintavky a kulhavky v západní Evropě totiž každého čeká očista, která prodlužuje odbavení. Na některých přechodech čekali v sobotu motoristé pět až šest hodin. "Většina lidí brala čekání sportovně. Opatření proti slintavce a kulhavce považují za nezbytná a důležitá. Jen někteří Češi si od plic zanadávali. "Ale na to už jsme zvyklí," řekl listu pracovník cizinecké policie na mikulovském přechodu. Čechům je prý také víc líto vyhazovat potraviny do přistavených kontejnerů. Raději je hned na místě snědí. Tolik Zemské noviny.
Stovky žádostí a proseb o pomoc zasílají podle Mladé fronty Dnes příbuzní lidí postižených rakovinou na čtyři kliniky, které začaly testovat novou metodu léčby této zhoubné nemoci. Při takzvané devitalizaci lékaři podvazují zhoubný nádor, který v těle pacienta sám odumře. První legální operace se uskutečnila v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Devitalizaci podstoupili dva muži - jeden s kožním nádorem, druhý trpící rakovinou tlustého střeva. Stále se ale vedou spory o to, zda je nová metoda nebezpečná nebo prospěšná. Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že zatímco chirurgové a onkologové se k devitalizaci staví skepticky a bojí se hnisání podvázaného nádoru, pacienti jsou většinou ochotní toto riziko podstoupit.
Zmapovat všechny židovské hřbitovy u nás, přečíst náhrobky, přeložit je z hebrejštiny a vytvořit ucelenou databázi pohřebišť na internetu - to je cíl projektu Achaba Haidlera. Ten je podle Mladé fronty Dnes jediným člověkem v Čechách, který umí přečíst hebrejské texty na náhrobních kamenech. V neděli přijel Haidler na téměř zapomenutý hřbitov zaniklé obce Krásná Lípa u Rovné na Sokolovsku. Práci mu ulehčili lidé z Klubu přátel Slavkovského lesa, kteří zalesněnou stráň posetou desítkami náhrobních kamenů vyčistili. Achabu Haidlerovi se zatím podařilo zdokumentovat 20 pohřebišť, mimo jiné v Drmouli a v Mariánských Lázních. Neúplná databáze pohřebišť by se na internetu měla objevit už letos v létě. "Bude záležet na penězích a dobrých lidech," řekl Haidler listu. V Čechách existuje podle něj přes 300 židovských hřbitovů. "Je to jedna neuvěřitelná perla vedle druhé. Ani Izraelci nebo američtí Židé o tom neví. Měli bychom být zatraceně pyšní na bohatství, které v židovských hřbitovech máme," řekl Haidler Mladé frontě Dnes. Se svým projektem chce také upozornit na vzácnost několik století starých epigrafů a estetickou kvalitu náhrobních kamenů dříve než se rozpadnou. Sebrané informace by měly pomoci hledačům a vědcům uzavřít archivy. "V průběhu let byly všechny židovské matriky zničeny. Hřbitovy pomáhají dohledat to, co se nedochovalo," řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes Achab Haidler.
Nejslavnější hokejová soutěž na světě - kanadskoamerická NHL - by mohla v blízké budoucnosti zahájit sezónu v České republice. V rozhovoru pro Lidové noviny to řekl majitel a legendární útočník Pittsburghu Mario Lemieux. Prozradil, že už tuto možnost navrhl vedení NHL. Podle něj byl to byla odměna pro spousty příznivců, které Pittsburgh, kde působí pod vedením Ivana Hlinky sedm českých hokejistů, v Česku má. Lemieux dodal, že v příští sezóně se to sice kvůli olympijským hrám asi nepodaří, ale v hodně blízké budoucnosti ta naděje existuje. Pittsburgh by minimálně mohl v Čechách mít předsezónní tréninkový kemp a sehrát přitom přípravná utkání, řekl hokejový velikán Mario Lemieux v rozhovoru pro Lidové noviny.
