Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Britské kontroly na pražském ruzyňském letišti byly od čtvrtka pozastaveny. S britskou stranou se na tom dohodl ministr zahraničí Jan Kavan. Britští úředníci kontrolovali v Praze cestující přibližně tři týdny. Za tu dobu nevpustili na ostrovy asi 120 lidí, převážně Romů. Reagovali tak na vzrůstající počet žádostí o azyl. V posledních letech totiž do Británie emigrovalo několik set českých Romů a hrozilo zavedení vízové povinnosti. Ministr Jan Kavan po jednání s Brity uvedl:
"Zavedení tohoto systému vyslalo jasný signál, že zneužívání azylových a imigračních procedur ve Velké Británii je nepřijatelné. Doufáme, že to bude mít dlouhodobé účinky."
...řekl Jan Kavan. Obě strany shodně tvrdí, že kontroly splnily svůj účel.
K poslednímu vývoji se vyjádřil i předseda Grémia romských představitelů Ondřej Giňa.
"Zrušení britských kontrol na pražském letišti vítám jako akt, který pomůže stabilizovat situaci tady u nás v České republice. Věřím tomu, že napříště už nebudou muset být takovéto kontroly zaváděny, u nás, ani nikde jinde."
Dohodě o pozastavení britských kontrol předcházela jejich stupňující se kritika ze strany samotných Romů, nevládních organizací i některých politiků. Například předsedové obou komor parlamentu Václav Klaus a Petr Pithart uvedli, že opatření narušuje státní suverenitu České republiky.
Rakousko začalo vyplácet odškodnění lidem, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni na jeho území. Výplata kompenzací z fondu Smíření, mír a spolupráce mohla začít poté, co v červenci americký soud definitivně zamítl poslední žaloby nuceně nasazených proti rakouským podnikům. Fond disponuje šesti miliardami šilinků, z čehož je pro české žadatele vyčleněno přes 500 miliónů šilinků, tedy přibližně 1,2 miliardy korun. Více ministr zahraničních věcí Jan Kavan.
"Z rakouským fondem smíření už byla překontrolována naprostá většina žadatelů a k výplatám jsou připraveny asi dvě třetiny všech žádostí. V současné době je podáno asi 10 000 žádostí, ze zbývajících asi 2000 žadatelů se řada dnešního dne bohužel nedožila anebo jejich doklady nejsou dostačující. U každého, kdo nemá doklady kompletní, pátrá kancelář pro oběti nacismu cíleně v rakouských archivech a musím říci, že dosud velmi úspěšně. Stovkám žadatelů jejich doklady v archivech nalezla."
Uzavření vleklého sporu o odškodnění uvítal i Oldřich Stránský z České rady pro odškodnění obětí nacismu. I když způsob vyplácení odškodnění nemůže, podle něj, postihnout individuální rozdíly mezi jednotlivými životními osudy, je toto řešení jediné možné:
"I když se nedá mluvit o odškodnění, každopádně se jedná o satisfakci. Je nám jen líto, že přichází pozdě a že řada našich lidí se toho nedožilo. Když jsme dávali dohromady přihlášky a začetli se do osudů postižených, zjistili jsme, že každý z nich by mohl být podkladem ke knize nebo filmu. Žádný autor si totiž nedokáže vymyslet dramatičtější příběhy než jsou ty, které psal tehdejší život."
Nejhorší situace byla ze soboty na neděli na Kroměřížsku, kde padající strom usmrtil starší ženu. Následky vichřice, při níž padaly kroupy jako holubí vejce, pomáhali likvidovat i vojáci. Na Holešovsku dosáhla vichřice rychlosti 126 kilometrů za hodinu. Největší hmotné škody napáchala přímo v Holešově, což potvrdili tamní obyvatelé:
"Během deseti minut možná se to odehrálo. Velké kusy ledu padaly, to bylo něco mimořádného. Každý, kdo byl na pokoji a mohl, tak si to vytíral, sbíral tu vodu, která vnikala dovnitř dveřma. Manželka nemohla udržet okno, tlak větru jí to otvíral, tak jsem jí pomohl. Pak to začalo bušit, krupobití, rozbilo nám to okno, voda nám damozřejmě crčela dovnitř, tak jsme to museli sušit fénem. Z letiště říkali, že tady šel vír, jako tornádo."
Zda to skutečně tornádo bylo, jsme se zeptali meteorologa Petra Podvaly z holešovské stanice Českého hydrometeorologického ústavu:
"Byla to bouřka spojená s vichřicí. To způsobilo škody. Ono by to nejlíp bylo vidět na leteckých snímcích. Je skutečně možné, že to bylo i slabé tornádo, ale já si myslím, že to byla jenom vichřice."
Naštěstí se naplnily předpovědi meteorologů a ničivé bouře se v dalších dnech neopakovaly.
V Uherském Hradišti skončila v neděli Letní filmová škola, která je po Karlovarském festivalu druhou největší přehlídkou filmů v České republice. Podle organizátorů navštívilo letošní ročník 2 800 lidí. Během týdne promítli pořadatelé na 170 celovečerních a 250 krátkometrážních filmů. Jako hlavní filmové cykly letos ředitel školy Jiří Králík vybral Film a erotiku a Film a tanec. Mezi další významná témata školy patřily jugoslávský a holandský film, experimentální film, ozvěny filmových festivalů, výročí slavných osobností, nová filmová tvorba a krátkometrážní tvorba. Letošní ročník festivalu zhodnotil jeho ředitel Jiří Králík:
"Byl bezesporu rekordní po všech stránkách, myslím si, že program byl kvalitní, měli jsme dost věcí, které překvapily nejen laiky, ale i odborníky. Uvedli jsme filmy, které se tady nikdy předtím nepromítaly. Doslova nás zaskočil i zájem návštěvníků. Do poslední chvíle to vypadalo, že návštěvnost bude stejná jako loni, ale nakonec jsme vydali 2800 akreditací, loni to bylo 2200."
Letní filmová škola nabízí vždy i poutavý doprovodný program a navštíví ji řada zajímavých osobností. Ředitele Letní filmové školy Jiřího Králíka těší nejen to:
"Já kupodivu mám největší radost z nefilmových návštěv. Ty jsou totiž důkazem, že se škola neuzavírá sama do sebe, že tady nevaří jen ten "kotlík guláše", jako třeba ve Varech, kam přijíždějí jen lidí z branže a jedou tam vlastně kvůli... já nevím ani čemu."
Jak nám prozradil Jiří Králík, hlavními tématy příštího ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti budou Film a opera a Film a mytologie.
