Kultura
V dnešních "Kulturních zajímavostech", kterými začínáme další část vysílání, vás mj. pozveme do Divadla pod Palmovkou a do pražského Roxy klubu. V rubrice "Zadáno pro krajany" se vrátíme ke konferenci zahraničních Čechů a budeme se věnovat vašim dopisům. Připravila Evelina Himalová.
"ruskou Maryšu" charakterizovat. Příběh člověka, který brutálně zabije své dítě a potom se z krutého činu veřejně vyznává, vzbuzoval vzrušené emoce už před stoletím. Autor se inspiroval skutečným soudním případem. Hru dokončil už v roce 1886, avšak cenzura ji zakázala. V Čechách byla poprvé hrána v roce 1899. O inscenaci podle vůbec prvního překladu Viléma Mrštíka, která se nyní po dlouhé době opět objevuje na české scéně, hovoří její režisér a umělecký šéf Divadla pod Palmovkou Petr Kracik... Tolik Petr Kracik, který Tolstého vesnický příběh ukazující cesty od pohodlnosti a lhostejnosti k odpovědnosti, od lásky a vášně k hříchu a nakonec i k pokání, v Divadle pod Palmovkou inscenoval. Hlavní postavu Nikity ztvárnil Jiří Langmajer, v dalších rolích se ve "Vládě tmy" představují například Kateřina Macháčková, René Přibil, Slávka Hozová a Vlastimil Bedrna.
"Konec světa v salonu Gogo" aneb "Příběhy z kabaretu". To je název nového projektu pražského nezávislého souboru, který si říká "Divadlo na voru". Vznikl za podpory společnosti Praha - Evropské město kultury roku 2000, ministerstva kultury, Open Society Fund a hlavního města Prahy. Před premiérou, která se uskuteční 20. listopadu v pražském klubu Roxy v Dlouhé třídě, jsem o projektu hovořila se scenáristou a režisérem Michalem Lázňovským... Michal Lázňovský se zmínil také o nadšencích, kteří se projektu "Konec světa v salonu Gogo" Divadla na voru věnují. Některé našel i mezi cizinci žijícími v Praze. Dodám, že soubor už hostoval s jinými představeními a se svou kapelou Traband v zahraničí, například na festivalech v Nancy, Frankfurtu nad Odrou a Avignonu, který je také evropským městem kultury 2000... Projekt je i součástí programu probíhajícího prvního Festivalu židovské kultury "Devět bran", jehož akce jsou rozvrženy do 25. listopadu. Úvodním programem bylo představení Brechtova "Kavkazského křídového kruhu" v Divadle na Vinohradech, kde mimochodem ve čtvrtek večer Izraelské Národní divadlo Habima uzavřelo Pražský divadelní festival německého jazyka. Programy mezinárodního festivalu Devět bran, jehož název je inspirován stejnojmennou proslulou prózou "pražského chasida" Jiřího Mordechaje Langra, žijícího v letech l894 až 1943, se konají zčásti také v Terezíně, v Plzni a Třebíči. Patří k nim i některé koncerty dalšího pražského festivalu Musica Iudaica.
"Setkání kultur" - tak se jmenuje výstava výtvarníků národnostních menšin žijících v Praze, otevřená před týdnem v hudebním klubu Barberina na Starém Městě. "Setkání kultur" je i název každoroční, letos už v pořadí 3.akce, o jejíž historii i současnosti jsem si povídala s místopředsedou Kongresu Poláků v České republice panem Michalem Chrzastowskim... Pana Michala Chrzastowského jsem se při vernisáži mimo jiné zeptala i na postavení národnostních menšin u nás. Jako člen komise, která je na pražském magistrátu zastupuje, vidí hodně zblízka jejich problémy... řekl mi při "Setkání kultur" v pražském hudebním klubu Barberina pan Michal Chrzastowski, příslušník polské národnostní menšiny žijící v Praze, místopředseda Kongresu Poláků v České republice. V této souvislosti připomenu, že na 23. a 24.listopad je plánována v rezidenci pražského primátora mezinárodní konference s názvem "Etnika v médiích a reklamě", věnovaná obrazu národnostních menšin v tisku, rozhlasu a televizi a v reklamě.
