Cenzura pro politology
O docela zajímavý rozruch se postaraly v uplynulých dnech Lidové noviny. Pod titulkem Neonacista učil na universitě informovaly o semináři na Filosofické fakultě University Karlovy, na kterém vystoupil jeden z předních aktivistů extrémní pravice. Děkan fakulty vzápětí seminář zrušil a pedagoga, který ho organizoval, ostře napomenul. Jak uvádí Zdeněk Vališ, děkanův postoj může být hodnocen i jako porušení principu akademické svobody.
Pedagog fakulty politolog Zdeněk Zbořil, který se specializuje na problematiku politického extremismu, se v očích děkana dopustil něčeho neslýchaného. Představil studentům politologie živý exemplář člověka, který o válečných zločincích hovoří jako o německých politicích a s oblibou cituje Josepha Goebbelse. Současného 23letého tajemníka Národně sociálního bloku Filipa Vávru, který má být údajně nejnebezpečnějším českým neonacistou.
Děkan Filosofické fakulty se zděsil představy, že by takový extremista mohl být považován za partnera pro rovnoprávnou výměnu názorů a tím de facto legitimizován. Zbořilův kurs o extremismu okamžitě zrušil a pedagoga potrestal odebráním osobního finančního ohodnocení. Pro dokreslení celého případu uveďme ještě některá fakta. Cílem semináře bylo shromáždit znalosti o extremistických organizacích. Podle Zbořila neexistuje v tomto ohledu, kromě zprávy ministerstva vnitra, žádná ucelená studie. Společně s představiteli krajní pravice zval Zbořil na přednášky také levicové extremisty. Také semináře, kde vystoupil Vávra, se zúčastnil známý český anarchista Jakub Polák. A kromě studentů byli zároveň přítomni dva policisté z protiextremistického oddělení policejního prezídia. Ani policejní odborníci přece nepohrdnou možností získat zajímavé informace. A jen tak mimochodem, sám pedagog Zdeněk Zbořil byl pravicovými extremisty už několikrát fyzicky napaden a jeho znalecké posudky vedly k odsouzení řady z nich.
Ponechme stranou spekulace, že děkana Filosofické fakulty vyděsilo nejvíce to, že Lidové noviny nejen informovaly o semináři, ale hned také Vávrovu přítomnost na něm napadly. S jeho rozhodnutím souhlasí i někteří jiní akademičtí představitelé University Karlovy. Například ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd, kde se mimo jiné školí budoucí novináři. Rovněž on soudí, že s neonacisty se nemá diskutovat, ale postupovat proti nim všemi zákonnými prostředky. Z mimoakademických činitelů pak zaujal pozoruhodný postoj vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. S neonacisty prý nelze diskutovat, protože se nedají nějak ovlivnit.
Politolog Zdeněk Zbořil i studenti Filosofické fakulty mají ale na celou záležitost jiný názor. Pedagog považuje krok děkana za cenzuru a porušení principu universitní výuky, kterým je svobodné učení a bádání. Studenti proti zákazu semináře protestují. A anarchista Jakub Polák, který vede s pravicovým extremismem nesmiřitelný boj, označil děkana Filosofické fakulty za servilního člověka, který se zaštiťuje tím, že hájí svobodu a přitom svým rozhodnutím akademickou svobodu boří. Kde jinde by se mělo diskutovat než na akademické půdě, ohradil se Polák? Mimochodem, tímto postojem možná řekl známý anarchista zároveň cosi důležitého i o sobě samém. Třeba v tom smyslu, že ne všechny levicové radikály je asi nutné automaticky řadit k extremistům a reprezentantům nedemokratického smýšlení. Mohl ovšem říci i to, co naznačil jeden komentátor, že totiž politický extremismus je ideologický holding, jehož subjekty zprava i zleva se navzájem bratrsky vyživují. Proč by se o tom neměli budoucí politologové přesvědčit na vlastní oči?