Zprávy Radia Praha
Dovozci aut a zástupci autoškol pokračují v blokádě ministerstva
V blokádě ministerstva dopravy dnes druhým dnem pokračují zástupci Asociace autoškol ČR a Svazu drobných dovozců, opravářů a prodejců motorových vozidel. Od středy tímto způsobem protestují proti vedení resortu, které je podle nich odpovědné za nedostatky při přihlašování vozů či nejasné podmínky při získávání řidičských průkazů. Požadují odvolání ministra dopravy Jaromíra Schlinga, jeho náměstka Karla Holla a ředitele odboru schvalování vozidel Jiřího Konečného. Do Prahy se na blokádu sjelo asi 800 automobilů dovozců ojetých vozů, asociace autoškol a dalších organizací. Účastníci protestu ve středu na několik hodin ochromili provoz zejména na magistrále a v okolí Letenského tunelu. Dopoledne se účastníci protestu, shromáždění před Úřadem vlády, snažili předat premiéru Miloši Zemanovi písemné vysvětlení svých požadavků. Vládní mluvčí Libor Rouček jim však řekl, že premiér Schlinga neodvolá, jak požadují, ani nepřijme jejich zástupce. Vzhledem k tomu, že nedosáhli splnění žádného svého požadavku, rozhodli se účastníci blokády před sídlem resortu dopravy nocovat.
Ve čtvrtek krátce po 08:00 opět vstoupili na Hlávkův most, a ochromili tak dopravu na magistrále. Po hodině ale dopravu opět uvolnili. Vyhověli tak podmínce předsedy Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL), který byl ochoten zapojit se do jednání o jejich požadavcích pouze za předpokladu, že od blokády ustoupí. Pithartovy podmínky tlumočil protestujícím předseda sdružení dovozců vozidel Jan Slawisch. Dodal, že předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus svolal na 13:30 jednání sněmovního dopravního výboru. Nespokojení dovozci aut, zástupci autoškol a dalších svazů se z magistrály přesunuli před ministerstvo dopravy.
Ráno přijal zástupce demonstrujících v čele s představitelem svazu autoškol Bedřichem Liškou Petr Pithart. Poradce předsedy Senátu Jaroslav Veis telefonicky ke schůzce řekl, že po jejím skončení vydá šéf horní komory písemné prohlášení. Na mimořádném zasedání se ráno v souvislosti s protesty dovozců automobilů a zástupců autoškol sešlo i grémium ODS. Závěry z jednání mají představitelé zveřejnit na tiskové konferenci. K situaci se vyjádřili také lidovci. V prohlášení, které KDU-ČSL poskytla ČTK, konstatují, že "vláda nezvládla situaci". Křesťanští demokraté soudí, že řada požadavků protestujících je oprávněná. Na druhé straně však považují za neúnosné, aby se veřejnost kvůli blokádám stala "rukojmím" při řešení těchto požadavků.
Vláda schválila rozpočet a návrh zákona o referendu
Vláda schválila návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2002, návrh ústavního zákona o referendu, zvýšení životního minima a o měsíc odložila zavedení vízového režimu s Rumunskem. Ministři rovněž vyjádřili souhlas s poslaneckou novelou zákona o pohřebnictví.
Návrh státního rozpočtu počítá s deficitem 52,2 miliardy korun při příjmech 700 miliard a výdajích 752,2 miliardy včetně ztráty České konsolidační agentury. Příjmy i výdaje vzrostly proti předběžnému návrhu podle ministra financí Jiřího Rusnoka o sedm miliard korun. Kabinet zároveň rozhodl, že dodatečné čtyři miliardy korun potřebné na valorizaci důchodů půjdou z příjmů z privatizace. Vláda nyní podle vicepremiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly očekává v Poslanecké sněmovně "velmi odpovědnou a důslednou debatu" o rozpočtu a připravuje jednání s politickými stranami. Jejich cílem bude podle mluvčího kabinetu Libora Roučka docílit schválení zákona o státním rozpočtu.
Návrh ústavního zákona o lidovém hlasování mimo jiné předpokládá referendum o vstupu ČR do Evropské unie. Referendum by měl vyhlašovat prezident, a to na návrh některé z komor parlamentu, vlády nebo na základě petice nejméně 300.000 občanů.
Životní minimum by se mělo od 1. října zvýšit v průměru o 7,6 procenta. Částky na výživu a ostatní základní životní potřeby se zvýší o 5,9 procenta a částky tvořící nezbytné náklady na domácnost o 12,5 procenta. Minimum by tedy mělo vzrůst o 90 až 360 korun. Například pro samostatně žijícího dospělého člověka by se mělo podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí zvýšit ze současných 3770 korun měsíčně na 4100 korun.
Kabinet se rovněž zabýval zavedením vízové povinnosti pro rumunské občany přijíždějící do České republiky. Rozhodl, že vízový režim s Rumunskem obnoví ne od 1. října, jak původně zamýšlel, ale až od 1. listopadu.
EP schválil rezoluci, jež obsahuje scénář odstavení Temelína
Evropský parlament schválil ve středu rezoluci o České republice, která kromě jiného nastoluje možnost odstavení jaderné elektrárny Temelín. S výjimkou dvou odstavců na toto téma jde o standardní dokument, který pro ČR vyznívá převážně příznivě.
Patnáctistránkový dokument o stavu přípravy ČR soudí, že v případě Temelína je třeba nadále počítat s tzv. nulovou variantou, tedy s vyřazením z provozu, pro případ pokračujících nedostatků plynoucích z konstrukce elektrárny. Vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda části Temelína mohou být odepsány jako "uvízlé náklady" v případě odstavení elektrárny, což znamená dočasné zvýšení poplatku za přístup do sítě, z něhož by se zastavení provozu financovalo. Komisi EP doporučuje, aby uspořádala mezinárodní konferenci, která by zvážila možnosti a náklady odstavení Temelína a mezinárodní nabídky financování tohoto odstavení.
Hornorakouští odpůrci jaderné energie rezoluci Evropského parlamentu přivítali. Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí řekl, že "Evropský parlament tak vydal Evropské komisi závazný pokyn, aby seriózně a vážně posuzovala téma Temelín jako evropský problém a ne jako bilaterální česko-rakouskou záležitost". Podle Pühringera temelínská elektrárna "ohrožuje celou Evropu" a mezinárodní studie dokládají, že v případě katastrofy by byly Německo, Francie nebo země Beneluxu postiženy právě tak jako části Rakouska nebo České republiky.
Rezoluci Evropského parlamentu považuje provozovatel elektrárny a.s. ČEZ pouze za politickou deklaraci. Podobný postoj zaujalo k rezoluci i ministerstvo průmyslu a obchodu. "Rezoluce EP nevychází z odborných posudků, ale je pouze politickou deklarací vycházející z názorů zelené opozice," uvedl na dotaz ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Dodal, že k bezpečnosti Temelína nemají zásadní připomínky odborníci Evropské komise ani odborní pracovníci sdružení západoevropských provozovatelů jaderných elektráren. "Rezoluce ukazuje, že poslanci EP neznají skutečný stav naší jaderné elektrárny," uvedl za MPO poradce ministra Miroslava Grégra Jiří Hanzlíček. Považuje to za částečnou chybu české diplomacie. "Poslanci EP jsou pod tlakem rakouské strany, aniž by byli schopni těmto lobbystickým požadavkům oponovat," dodal.
Špidla: EP nás kvůli Temelínu nemá k čemu zavazovat
Evropský parlament (EP) nemůže Českou republiku ohledně jihočeské jaderné elektrárny Temelín k ničemu zavazovat. Po středečním jednání vlády to novinářům řekl vicepremiér Vladimír Špidla. Reagoval tak na rezoluci Evropského parlamentu, která nastoluje možnost odstavení Temelína. "Na úrovni Evropské unie neexistují žádné předpisy o bezpečnosti jaderných zařízení. Státy, které je provozují, se řídí vlastními pravidly. Česká republika se řídí vlastními pravidly, která obstála při řadě debat, a myslím si, že to je klíčové," uvedl Špidla.
Cook nechápe, proč čeští občané žádají o azyl
Žádosti českých občanů o azyl v Británii vzbuzují dojem, že Česká republika nedodržuje politická kritéria, k jejichž plnění se zavázala, aby mohla být přijata do Evropské unie, řekl ČTK šéf britské Dolní sněmovny a bývalý ministr zahraničí Robin Cook. "Kandidátské země hlásí pokrok, pokud jde o zacházení s menšinami, nicméně jejich občané žádají o azyl. Počet žadatelů je pro členské země EU včetně Británie hlavolamem. Musíme si nutně klást otázku, co k tomu ty lidi motivuje," uvedl Cook, který pobýval ve Štrasburku z titulu své funkce předsedy Strany evropských socialistů. Odpověď na tuto otázku je podle něj důležitější než zkoumání vhodnosti kontrol britských imigračních úředníků na pražském letišti. Tyto kontroly jsou podle něj výhodné pro české cestující a dějí se na základě dohody s českou vládou. Je jasné, podotkl, že jakmile ČR vstoupí do EU, budou se její občané v rámci platných pravidel pohybovat volně. Usoudil, že britský postup vůči ČR v této věci nelze považovat za precedens pro další země EU - Británie si ho může dovolit, protože není vázána schengenskými předpisy. Kontinentální členové unie jako signatáři Schengenské úmluvy musejí postupovat kolektivně.
J. Schröder potvrdil, že jeho kritika mířila na Klause
"Měl jsem samozřejmě na mysli Václava Klause," řekl ve středu poslanec Evropského parlamentu Jürgen Schröder, zpravodaj pro Českou republiku, který v úterý na plénu veřejně polemizoval s "vysokým českým politikem" kritizujícím Evropskou unii za strnulost, těžkopádnost a nákladnost. "Myslím, že si to mohu dovolit, dokud na něj neútočím osobně, ale napadám jeho názory a postoje," uvedl německý křesťanský demokrat. Má za to, že je třeba s Klausem veřejně polemizovat, protože "Češi si nezaslouží, aby je ve snaze získat ve volbách co nejvíce hlasů sváděl na scestí". Schröder nepovažuje Klause za zásadního odpůrce Evropské unie, ale za populistu, který toto téma využívá ve volebním boji. Jakmile vyhraje, pravděpodobně změní postoje. "Jenže pak už může být pozdě - co když zásadně ovlivní lidi před referendem?" Schröder při rozpravě o rozšíření v EP řekl, že výroky "nejmenovaného vysokého českého politika" jsou "populistické povahy, mám-li to říci mírně". Usoudil, že jejich smyslem je svést ČR z cesty do Evropské unie.
CME je rozhodnutím rozhodčího tribunálu velmi zklamána
Americká mediální společnost Central European Media Enterprises (CME) je konečným rozhodnutím mezinárodního rozhodčího tribunálu velmi zklamána. Tribunál rozhodl, že Ronald Lauder (spolumajitel CME) nemá vůči České republice nárok na náhradu škody, Američané však věří, že se svým nárokem uspějí ve Stockholmu. Zakladatel a spolumajitel CME Ronald Lauder /syn zakladatelů známé kosmetické firmy Estée Lauder/, vinil český stát, že dostatečně neochránil jeho investici v České nezávislé televizní společnosti (ČNTS). Ta byla přes pět let servisní organizací Novy a jako taková přinášela Lauderovi a CME výrazné zisky. Lauder vycházel v žalobě ze smlouvy o vzájemné ochraně investic, kterou uzavřely Československo a Spojené státy v roce 1991. Výši náhrady vyčíslil na 400 až 500 miliónů dolarů (asi 16-20 miliard korun).
Arbitrážní řízení, které Lauder inicioval a kterého se úterní rozhodnutí týká, je jedním ze dvou na sobě nezávislých případů se vztahem k porušení smlouvy o vzájemné ochraně investic. Druhou žalobu totiž podala nizozemská součást CME, která se odvolává na smlouvu o ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem. Případem se od 23. dubna do 2. května zabýval tribunál tří rozhodčích soudců ve Stockholmu a konečné rozhodnutí má být zveřejněno v nejbližších dnech, píše se ve sdělení CME.
Rouček: Vláda doufá, že se Lauder České republice omluví
Vláda podle svého mluvčího Libora Roučka doufá, že se americký podnikatel Ronald Lauder České republice omluví za to, že se ji po dva roky snažil obchodně poškodit. "Vláda od počátku tvrdila, že by to neměl být spor mezi českým státem a panem Lauderem. Pan Lauder tu investoval, investice se mu nepovedla a nemá to nic do činění se zákony českého státu," komentoval kauzu Rouček. Mluvčí připomněl, že Lauder v amerických novinách zveřejňoval inzeráty, ve kterých se snažil americké podnikatele odradit od investic v ČR. "Je-li pan Lauder gentleman, a doufáme, že ano, tak věříme, že se omluví," dodal.
Rekultivací dolů v Podkrušnohoří má vzniknout deset velkých jezer
Deset velkých jezer zamýšlejí vytvořit tři domácí hnědouhelné firmy zatopením lomů v podkrušnohorské pánvi. Šest jezer má vzniknout v Ústeckém kraji, čtyři na Sokolovsku v Karlovarském kraji. Jejich celková rozloha má přesáhnout 5200 hektarů. Hlavní specialista pro životní prostředí firmy Hydroprojekt Vladimír Chour ve středu při veřejném projednávání projektu vodohospodářské rekultivace dolů řekl, že vznik obřích vodních ploch přispěje k obnově života v regionu. Vyloučil, že by jezera způsobila klimatické změny, neboť nepůjde o souvislou vodní plochu. Vodní díla budou naopak pro krajinu přínosem, protože budou mimo jiné pohlcovat prach z průmyslové oblasti, uvedl. První lom se již začal napouštět v červnu u Chabařovic na Ústecku. V zimě má být zahájeno napouštění někdejšího lomu Michal u Sokolova a v letech 2003 až 2004 nedalekého lomu Boden. První velké jezero má ale začít vznikat až v roce 2006 zatopením lomu Most - Ležáky. Na rok 2010 se plánuje začátek napouštění dolu Medard - Libík na Sokolovsku o rozloze 501 hektarů. Největší vodní plochy ale začnou vznikat až po roce 2035 po vytěžení současných uhelných zásob. Nejrozlehlejší má být jezero Družba - Jiří na Sokolovsku s vodní plochou 1322 hektarů. Nejhlubší bude se 170 metry nádrž Bílina, která se má začít napouštět v roce 2038.
Faráři si zahrají fotbal proti vojákům a řidičům autobusů
Faráři, vojáci a řidiči autobusů vymění tuto sobotu své stejnokroje za fotbalové dresy. V Jakartovicích na Opavsku si spolu zahrají fotbal. S nápadem uspořádat turnaj s netradičními sestavami přišel vojenský kaplan Pavel Kuchař, který již rok působí u posádky v Opavě. ČTK to dnes řekl mluvčí ostravsko-opavského biskupství Pavel Siuda. Podle Kuchaře se například v olomoucké arcidiecézi podobné zápasy pořádají již několik let. "Hrají proti sobě faráři, řezníci, učitelé i policisté," řekl. Dodal, že pobyt v kasárnách mezi důstojníky ho přiměl k tomu, aby podobnou akci připravil také v ostravsko-opavské diecézi.
Sport
Těsné vítězství 3:2 vydřeli čeští fotbalisté v předposledním kvalifkačním utkání v Teplicích proti Maltě a zůstávají tak ve hře o postup na mistrovství světa. Poslední kvalifikační zápas sehraje Česká republika 6. října na pražském Strahově proti Bulharsku.
Když v něm čeští fotbalisté alespoň remizují, obsadí druhé místo ve třetí skupině a budou ve svém úsilí, dostat se na závěrečný turnaj, pokračovat v baráži.
Na závěr informace o čtvrtečním počasí v České republice
Oblačno, přechodně až polojasno, místy přeháňky, na východě zataženo s deštěm. Nejvyšší teploty 14 až 18, v 1000 m na horách kolem 10 stupňů Celsia.
