Zprávy pátek, 28. listopadu 1997
Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Eva Kubatova. Na uvod jsou pripraveny zpravy.
A nyni podrobne
Politicke gremium ODS vcetne Vaclava Klause nabizi sve funkce
Clenove politickeho gremia ODS vcetne predsedy strany Vaclava Klause maji v umyslu nabidnout na nadchazejicim kongresu strany sve funkce. Predseda ODS Vaclav Klaus zaroven uvedl, ze se o svou funkci bude znovu uchazet. Politicke gremium se na tom shodlo po ctvrtecnim jednani, vyvolanem krizi a skandalem kolem anonymnich sponzorskych daru strane. Zavery gremia novinarum oznamil Vaclav Klaus. Gremium se rovnez shodlo na tom, ze doporuci zaslat sporny sponzorsky dar 7,5 milionu korun na konto pomoci obetem letnich nicivych povodni na Morave. Mistopredseda ODS Jan Strasky rekl, ze hlavni manazer ODS Tomas Ratiborsky informoval gremium ODS o moznosti vyuzit k financovani strany zahranicnich prostredku, gremium vsak tuto variantu odmitlo. Podle Straskeho se tak stalo pred nekolika mesici. Strasky i Klaus durazne odmitli, ze by ODS mela k dispozici konto v zahranici.
Politicke gremium ODS vyzvalo ministra financi a mistopredsedu strany Ivana Pilipa, aby v souvislosti se skandalem kolem anonymnich sponzorskych daru a spekulacemi kolem mozneho ovlivneni privatizace Trineckych zelezaren zverejnil vsechny dokumenty a dalsi fakta o privatizacnich procesech, o jejichz regulernosti se objevily nebo by se mohly objevit pochybnosti.
Mistopredseda ODS Miloslav Macek v rozhovoru pro Frekvenci 1 rekl, ze spor o anonymniho sponzora ODS prerostl ve hru o postaveni Vaclava Klause v cele strany. Dodal, ze skandal se v pristich "hodinach a dnech" vystupnuje. "Ted uz je rozehrana hra, kterou bych pracovne nazval Klausgate, to znamena hra o to, jestli premier lhal, ci nelhal o tom, zda o kryti techto sponzorskych daru Liborem Novakem vedel, " rekl Macek. Macek uvedl, ze protiklausovsky zamereni jsou nekteri lide z ODS a ODA, dale lidovci a "skupina Hradu". V ODS jsou podle neho lide, kteri nyni vahaji, zda se maji postavit na stranu Klause, nebo proti nemu, aby ho vymenili v cele ODS. "Optimalni taktika, pokud nekdo ma zajem eskalovat atak na premiera, by bylo poustet dalsi informace, ktere se obtizne vyvraceji, " rekl Macek. Dodal, ze k utoku na Klause se muze pripojit i nekdo z vedeni ODS. "Klaus...je pripraven tomuto osoceni a tomuto tlaku celit a jestli to vydrzi, nebo nevydrzi, je veci dalsich dnu, jake kalibry proti nemu budou pouzity. Rozhodne si myslim, ze premier je clovek, ktery nikdy neutika z boje a ktery vzdy za svou pravdu bojuje..." rekl Macek s tim, ze on sam je na jeho strane.
Byvaly ministr zahranici a mistopredseda ODS Josef Zieleniec ve ctvrtek potvrdil, ze informaci o podnikateli Milanu Srejbrovi jako moznem darci 7,5 milionu korun do pokladny ODS, kterou dostal od sveho poradce Petra Kolare, predal pred lonskymi parlamentnimi volbami predsedovi strany Klausovi. Na dotaz CT, zda tento pripad souvisi s jeho odchodem z ODS, Josef Zieleniec pripustil, ze jednim z duvodu byl prave tento typ praktik v ODS", ktery povazoval pro sebe za neprijatelny.
Velvyslanec ve Svedsku a byvaly poradce ministra Zieleniece Petr Kolar ve ctvrtecni Mlade fronte Dnes uvedl, ze se tesne pred parlamentnimi volbami dozvedel od podnikatele Michala Kuzmiaka, ktery pomahal ODS v predvolebni kampani, ze anonymnim darcem 7,5 milionu korun ma byt byvaly tenista a nyni podnikatel Milan Srejber. Kolar prohlasil, ze tuto informaci neprodlene predal ministru Zieleniecovi, ten pak podle neho informoval premiera Klause.
Mistopredseda vlady a predseda koalicni KDU-CSL Josef Lux naznacil, ze premier a sef ODS Vaclav Klaus by mel odstoupit, pokud jiz pred lonskymi volbami znal jmeno mozneho darce 7,5 milionu korun Obcanske demokraticke strane. "Takove veci se nesmeji stat, a kdyz se stanou, tak je dulezite, aby mely take konec. Maji-li mit politici duveru, tak si nedovedu predstavit, ze by nekde na svete premier v teto situaci zustal v uradu, " rekl Josef Lux CTK.
Premier a predseda ODS Vaclav Klaus zduraznil, ze opakovane prohlasuje, ze se o totoznosti praveho darce onech nestastnych 7,5 milionu korun dozvedel az tento tyden po setkani Miroslava Macka s Milanem Srejbrem, a nikoli nekdy v minulosti od Josefa Zieleniece. To, ze se podarilo zjistit skutecneho darce, muze zamezit dalsim spekulacim o puvodu techto penez, uvedl Vaclava Klaus a dodal, ze osobne ho velmi mrzi, ze Josef Zieleniec v teto chvili vystupuje prave timto zpusobem.
Mistopredseda ODS Jan Strasky CTK potvrdil, ze opravdu nevedel, kdo strane v roce 1995 daroval 7,5 milionu. "Rika-li premier Vaclav Klaus, ze o tom nevedel, nemam duvod mu neverit, " rekl a dodal, ze nemuze mluvit za byvaleho mistopredsedu ODS Josefa Zieleniece, zda on o darci vedel. "Vnimam jen, ze takove zpravy se vyskytly, ze se to dozvedel od spolupracovniku ze Stockholmu, " podotkl.
Stale nezodpovezene nejasnosti kolem stranickych penez primely ministra financi a mistopredsedu ODS Ivana Pilipa k uvaham o odstoupeni ze svych funkci. Stejny krok by podle nej melo zvazit i cele vedeni ODS, jemuz se nedari verohodne vysvetlit okolnosti spojene se sponzorskym darem Milana Srejbra. Pilip pozaduje, aby v pripade neobjasneni zahady sponzoringu ODS byla z cele kauzy vyvozena konkretni politicka odpovednost.
Ve ctvrtek dopoledne se konala tiskova konference pracovni skupiny ODS vysetrujici zakulisi sponzorskych daru. Byvaly vykonny mistopredseda ODS Libor Novak zde vydal prohlaseni, v nemz priznal svou chybu a za celou causu politickou zodpovednost. Uvedl, ze neinformoval vedeni ODS o tom, ze se setkal s predstaviteli spolecnosti Moravia Steel, ktera mela privatizovat Trinecke zelezarny a chtela ODS poskytnout sponzorsky dar. Novak je podle svych slov odkazal na dobu po privatizaci a opravdu pote prisly penize na ucet a s nim dva darovaci dopisy.
Byvaly tenista a podnikatel Milan Srejber na tiskove konferenci priznal, ze daroval Obcanske demokraticke strane krome spornych 7,5 milionu korun i dalsi penize. Srejber, ktery se zucastnil tiskove konference komise ODS vysetrujici zakulisi sponzorskych daru, vsak rekl, ze jiz neni schopen rici kolik. Srejber nadale tvrdi, ze svuj dar zaslal anonymne a nikomu o nem nerekl.
Ministr vnitra Jindrich Vodicka nevyloucil, ze Obcanskou demokratickou stranu ceka v souvislosti s aferou kolem donedavna anonymniho sponzorskeho daru z roku 1995 "personalni zemetreseni". "Nebude urcite toto tema tabu, a povede-li k personalnim zmenam ani by me to neudivilo, " prohlasil Vodicka ve ctvrtecnim rozhovoru pro Cesky rozhlas.
Nejasnosti kolem sponzorskeho daru ODS by podle politologu a odborniku z agentur zabyvajicich se verejnym minenim nemely zpusobit dramaticky pokles preferenci teto strany. Nepruhledne financovani politickych stran by vsak mohlo zpusobit vseobecny odliv volicu a ohrozit tak fungovani samotneho demokratickeho systemu. Nalehave se pro okamzite reseni situace ve sponzorovani politickych stran v rozhovoru pro CTK vyslovili politolog Jiri Pehe a reditel Strediska empirickych vyzkumu Jan Hartl, podle nichz soucasne nepruhledne a skandalizovane sponzorovani stran muze podkopat duveru volicu v politickou scenu a jeji solidnost. Problemy s financovanim maji vsechny parlamentni demokraticke politicke strany.
Pilipovo odstoupeni by zneklidnilo zahranicni investory
Pripadna rezignace ministra financi Ivana Pilipa na svuj post by mohla zahranicni investory zneklidnit. Za nekolik mesicu Pilipova pusobeni v uradu se totiz zda, ze je clovekem pripravenym provest ve svem resortu pozitivni zmeny. Zpravodaji CTK to dnes rekl analytik spolecnosti Patria Finance Martin Kupka. Pilip na mimoradne tiskove konferenci prohlasil, ze je kvuli nejasnostem kolem financovani ODS pripraven odejit ze vsech svych funkci. Kupka upozornil, ze Pilipovo odstoupeni by mohlo vest ke kratkodobemu oslabeni kursu koruny. Doba vzpamatovani se kursu meny by zalezela na rychlosti nalezeni jeho nahrady a na tom, zda by se tato nahrada osvedcila, dodal.
Koruna oslabila na nove pulrocni minimum
Koruna v patek dopoledne protrhla psychologickou hladinu 19,50 vuci marce a dealeri tvrdi, ze dalsimu poklesu by mohla zabranit patrne jedine uspesna intervence centralni banky. Dealer CSOB Jan Dosek rekl CTK, ze koruna se obchodovala uz i na urovnich 19,52 Kc/DEM predtim, nez po 10:00 kotovala na 19,505 Kc/DEM po otevreni na 19,49 Kc/DEM.
Bankovni rada Ceske narodni banky vyjadrila presvedceni, ze k zachovani stability meny je nutno udrzovat i nadale restriktivni charakter menove politiky. CTK to sdelil tiskovy mluvci CNB Martin Svehla. Bankovni rada konstatovala, ze vyvoj ceskeho financniho trhu, zejmena kursu koruny, ovlivnuji projevy destabilizace svetoveho financniho systemu, jejichz ohniskem jsou nektere asijske zeme. K pretrvavajici nervozite vsak prispiva i soucasny vyvoj domaci politicke situace. Naopak nektere dulezite makroekonomicke ukazatele jsou v poslednich mesicich priznivejsi. Pozitivni vliv menove restrikce a vladnich uspornych opatreni totiz vede ke zpomaleni rustu domaci poptavky a tim k postupnemu zmirnovani vnitrni a vnejsi nerovnovahy, podotkl Svehla.
Britsky ministr zahranici na navsteve CR
Velka Britanie nema podle sveho ministra zahranici Robina Cooka nyni zadne plany na obnovu vizove povinnosti pro Ceskou republiku. Ministr to rekl novinarum na zamku v Lanech po rozhovoru s prezidentem Vaclavem Havlem, ktery se take tykal ceskych Romu, kteri v nedavne dobe vycestovali do zahranici s umyslem ziskat politicky azyl ve Velke Britanii. Robin Cook se take setkal se svym ceskym kolegou Jaroslavem Sedivym. Prohlasil, ze je velmi dulezite, aby ceska vlada i cela spolecnost resily otazku, proc tolik Romu nevidi svoji budoucnost v teto zemi. Pri jednani s premierem Vaclavem Klausem britsky ministr zahranici vyloucil moznost, ze by nynejsi hospodarska situace Ceske republiky mohla zabranit jejimu vstupu do Evropske unie.
NATO pozvalo ministry zahranici CR, Polska a Madarska na sve zasedani
Severoatlanticka aliance adresovala ve ctvrtek vladam Ceske republiky, Polska a Madarska dopisy, v nichz potvrdila ukonceni vstupnich rozhovoru a prijem jejich pisemnych zavazku plnit povinnosti vyplyvajici z clenstvi v NATO. Informovala v nich o priprave vstupnich protokolu pro tri zeme a pozvala ministry zahranici na ceremonii podpisu 16. prosince. Ministri zahranici CR, Polska a Madarska se tak poprve zucastni casti radneho zasedani Severoatlanticke rady na ministerske urovni.
Vedouci predstavitele Severoatlanticke aliance ujistili ceske senatory, ze nic nestoji v ceste tomu, aby Ceska republika v prosinci podepsala protokol o pristoupeni k alianci a aby v nasledujicim roce byly takove protokoly ratifikovany tak, aby se CR v dubnu 1999 stala plnopravnym a radnym clenem NATO. Rekl to predseda senatniho vyboru pro zahranicni veci, obranu a bezpecnost Michael Zantovsky ve ctvrtek po navratu delegace jeho vyboru z Bruselu do Prahy.
Ctvrtecni dohoda clenskych zemi NATO, ze prijeti Ceske republiky, Polska a Madarska bude v pristich deseti letech stat vsech 19 stavajicich plus budoucich clenu asi 1,3 miliardy dolaru, uzavrela dlouhou a bolestnou polemiku. Velmi nizka uroven planovanych nakladu dava tusit, ze se aliance ve svych uvahach ridila vice politickymi nez praktickymi hledisky. Je odrazem stanoviska, ze v Evrope neexistuje momentalne zadna hrozba, jez by si vynucovala rychle prezbrojeni armad tri novych clenu a dodatecne usili dosavadnich k priprave jejich obrany. Modernizace ozbrojenych sil "sestnactky" z tohoto duvodu bude stat jen "zanedbatelne" prostredky, konstatuje udajne dalsi zprava, jez bude take predlozena pristi tyden ke schvaleni ministrum obrany NATO. Jako dalsi duvod je v sidle NATO uvaden "prekvapive dobry" stav vojenskych infrastruktur pozvanych zemi, do nichz nebude zdaleka nutno investovat tolik, kolik se pocitalo. Takze bude treba investovat vlastne jen do zabezpeceni nejnutnejsi "interoperability", zejmena ve spojeni a protivzdusne obrane.
Zacal pracovat vybor pro integraci CR do Evropske unie
Navrhy jednotlivych ministerstev na budouci cesky postoj pri vyjednavani o podminkach zacleneni CR do Evropske unie zacala ve ctvrtek v Praze systematicky zpracovavat pracovni vybor pro integraci Ceske republiky do EU. Zasedani vyboru, ktery vede namestek ministra zahranici Cyril Svoboda, by melo skoncit zhruba 12. prosince.
Podle KDU-CSL a ODA by se ke koalicni nominaci Vaclava Havla na funkci prezidenta mohla pripojit i socialni demokracie
KDU-CSL a ODA souhlasi s tim, ze by se ke koalicni nominaci Vaclava Havla na funkci prezidenta mohla pripojit i socialni demokracie. CTK to rekl mistopredseda snemovny a KDU-CSL Jan Kasal s tim, ze pouze treti vladni strana, tedy ODS, nema v teto veci jasno a rozhodne se az na zasedani sve Vykonne rady. Vysledek stredecni porady zastupcu vladnich stran, kteri se dohodli, ze v prosinci podaji spolecny koalicni navrh na znovuzvoleni Vaclava Havla prezidentem, kritizovala mistopredsedkyne CSSD Petra Buzkova. Socialni demokracie totiz podle ni jasne deklarovala pripravenost pristoupit s koalicnimi stranami ke spolecne nominaci Vaclava Havla.
Ministr Riman podepsal memorandum pro usnadneni tranzitni dopravy
Ministr dopravy a spoju Martin Riman spolu s velvyslancem Evropske komise Joannesem Ter Haarem podepsal ve ctvrtek v Praze memorandum tykajici se realizace Multinarodniho programu Phare 1996 pro usnadneni tranzitni dopravy, coz je jeden ze zakladnich predpokladu pro ziskani financniho prispevku z tohoto programu ve vysi 1,8 milionu ECU. Tento prispevek bude prevazne vyuzit na vystavbu prijezdove komunikace k hranicnimu prechodu Mosty u Jablunkova, vcetne noveho celniho prostoru.
Odhad deficitu zahranicniho obchodu CR za letosni rok: 130 miliard
Ceska narodni banka odhaduje deficit zahranicniho obchodu za rok 1997 na zhruba 130 miliard korun. Rekl to ve ctvrtek poslancum rozpoctoveho vyboru snemovny clen bankovni rady CNB Jiri Pospisil. "Nase puvodni odhady pasivniho salda (obchodni bilance) ze zacatku roku ve vysi 180 miliard korun jsou nyni zmeneny na hodnoty kolem 130 miliard, cili dochazi k podstatnemu zlepseni, " uvedl Pospisil.
Delegace podvyboru pro zpravodajske sluzby jednala v Nemecku
Ziskani blizsich poznatku o legislativnich upravach cinnosti zpravodajskych sluzeb v Nemecku a o jejich vztazich s parlamentnimi kontrolnimi organy bylo hlavnim cilem navstevy delegace podvyboru pro zpravodajske sluzby ceske Poslanecke snemovny v Nemecku. Aktualnim podnetem pro navstevu byl podle vedouciho delegace, predsedy podvyboru Jana Klase (ODS), vrcholici proces pripravy novych zakonu, ktere se v oblasti zpravodajskych sluzeb chystaji v Ceske republice. Poslanci se shodli v tom, ze nemecke zkusenosti je mozne vyuzit v mnoha smerech. Jako priklad uvedli takzvanou Bilou knihu Spolkoveho uradu na ochranu ustavy, obsahujici podrobne informace o teroristickych a extremistickych skupinach, pusobicich na uzemich SRN. Hlavni zkusenost ale rika, ze je treba dale posilovat politickou kulturu a upevnovat demokraticke mechanismy. Jen tak je mozne dosahnout stavu podobneho nemeckemu, kdy parlamentni komise pro kontrolu zpravodajskych sluzeb ma velkou autoritu u vsech sluzeb a zaroven duveru, ze ziskane informace nenecha unikat, pripomnel poslanec Jan Zizka (CSSD).
Pokracuje stridani ceskeho praporu SFOR v Bosne
Dalsich 61 vojaku 6.mechanizovaneho praporu SFOR se presunulo dvema letadly do Bosny k vystridani svych kolegu, pro nez pusobeni v misi SFOR konci. Ve skupine byli velitele druzstev, ridici a dalsi specialiste z velitelske roty, kteri v miste nasazeni praporu prevezmou sve funkce a techniku. Zpet do CR se z Bosny vrati 45 vystridanych vojaku. Stridani ceskeho praporu SFOR skonci leteckym presunem zbytku jeho prislusniku 2.prosince. Tim bude kompletne vystridan cely kontingent ceske armady v misi SFOR, citajici 648 vojaku, ktery by mel v Bosne pusobit do 20.cervna 1998, coz je termin platnosti mandatu.
Poklesl pocet lidi podporujicich vstup CR do NATO
Pocet lidi, kteri si mysli, ze Ceska republika by mela usilovat o vstup do Severoatlanticke aliance, v listopadu poklesl na nejnizsi uroven za poslednich sedm mesicu. Vyplyva to z pruzkumu, ktery poskytl Institut pro vyzkum verejneho mineni (IVVM). Podle IVVM se v listopadu jen 43 procent dotazovanych domnivalo, ze CR by mela usilovat o vstup do NATO, zatimco v zari to bylo 47 procent. Podobne ale poklesl take pocet obcanu kteri si mysli opak, nebot v zari bylo bylo proti vstupu 33 procent dotazovanych, kdezto nyni jich je 29 procent. Naopak silne stoupl pocet nerozhodnych, ktery se z dvaceti procent pri poslednim pruzkumu zvysil o osm procent. Presto pretrvava pocet obcanu, kteri by v pripade referenda hlasovali pro rozsireni aliance o Ceskou republiku. Pro vstup se vyslovilo 34 procent respondentu, kdezto proti by bylo 21 procent. K hlasovani by se urcite nedostavilo 14 procent obcanu. Se vstupem do NATO souhlasi casteji muzi, lide s vysokoskolskym vzdelanim, obyvatele Prahy a jiznich Cech a obcane ve veku 45 az 59 let. Podle sympatii k politickym stranam by souhlasilo se vstupem do NATO 83 procent priznivcu ODS, 53 procent volicu ODA, 55 sympatizantu KDU-CSL, 35 procent stoupencu socialni demokracie a deset procent komunistu.
Obcane, kteri nesouhlasi se vstupem do NATO, chteji neutralitu
Obcane, kteri odmitaji vstup Ceske republiky do Severoatlanticke aliance, podle pruzkumu Institutu pro vyzkum verejneho mineni nejcasteji pozaduji neutralitu. Neutralita by mohla bezpecnost CR zajistit podle 37 procent odpurcu rozsireni NATO. Dalsich 16 procent by zvysilo uroven ceske armady a deviti procentum vyhovuje soucasny stav. Nejvice obcanu, 54 procent dotazovanych, se obava vysokych nakladu, ktere si vstup do NATO vyzada. Dalsich osm procent si mysli, ze CR bude podrizena jinym statum a dostane se do zavislosti na nich. Nevyhodu v nasazeni ceskych vojaku v cizine vidi ctyri procenta respondentu. Naopak NATO za zaruku bezpecnosti povazuje 31 procent obcanu a dalsich deset procent se domniva, ze CR bude ochranena. Zadne vyhody v tomto kroku nevidi 17 procent dotazovanych.
Co stoji cizince jeden den v Praze
Prumerne 4000 korun vynalozi zahranicni turista na jeden den sveho pobytu v Praze. Cim vice dni v metropoli Ceske republiky zahranicni navstevnik stravi, tim vyssi jsou naklady na jejich pobyt. CTK to sdelil prazsky radni pro oblast cestovniho ruchu Michael Hvizdala. Nejvetsim vydajem cizincu v Praze jsou podle nej naklady na ubytovani, ktere tvori vice nez 35 procent vsech vydaju. Dalsimi vydaji jsou naklady na nakupy, jidlo a na kulturu. "Pouze sest procent turistu utrati behem jednoho dne pobytu mene nez 1000 korun a naopak zhruba pet procent nad 10.000 korun, " uvedl Hvizdala.
Ze sportu:
Poprve od cervencoveho semifinale Fed cupu s Nizozemskem v Praze se tenistka Jana Novotna predstavi svym priznivcum na ceskem uzemi, tentokrat v rodnem Brne o vikendu pri exhibici BVV Open. "Na exhibici se nesmirne tesim uz dlouhou dobu a zucastnila bych se ji, i kdyby sezona dopadla uplne jinak. Pri mem poslednim startu ve Fed cupu na Stvanici byla skvela atmosfera a doufam, ze v Brne bude jeste o sto procent lepsi, " rekla Jana Novotna po priletu ve ctvrtek na prazske ruzynske letiste.
Utkani Ligy mistru AC Parma - Sparta Praha 2:2. V polocase Sparta prohravala 1:0. Zaver a zvlaste posledni minuta a nastaveny cas vsak prinesl veci nevidane. Nejdrive Sparta po brankach Novotneho a Obajdina dokonale otocila vysledek, ktery mohl znamenat neuveritelne vitezstvi. V seste minute nastaveneho casu vsak uvidel rozhodci Sundell ve stretu Repky s Manierem penaltovy zakrok a narizeny pokutovy kop Chiesy nedokazal zneskodnit ani penaltovy specialista Postulka.
A jeste predpoved pocasi pro Ceskou republiku na patek:
Bude vetsinou zatazeno s nizkou oblacnosti, misty mlhy a mrholeni, denni teploty 1 az 5 st. C.
Tolik zpravy Radia Praha.
