Zprávy pátek, 21. července 2000
Itálie podporuje brzký vstup Česka do Evropské unie
Itálie podle svého ministra obrany Sergia Mattarelly podporuje brzký vstup České republiky do Evropské unie. Mattarella to uvedl po jednání se svým českým protějškem Vladimírem Vetchým, s nímž se shodl na tom, že je potřeba vytvořit co nejužší vztah mezi budováním takzvané evropské vojenské schopnosti a Severoatlantickou aliancí. Itálie se rovněž již dlouhou dobu vyslovuje pro to, aby Evropská unie do budování vlastních sil rychlé reakce co nejvíce zapojila ty země, které jsou členem NATO a jednají o vstupu do Evropské unie, řekl na tiskové konferenci Mattarella. Kromě České republiky má stejné postavení Polsko a Maďarsko. Ministři se shodli také na nutnosti dalšího rozšiřování NATO. Prioritou České republiky je brzký vstup Slovenska do NATO, zdůraznil Vetchý. S Mattarellou probíral také situaci na Balkáně. Oba ministři jednali rovněž o další bilaterální spolupráci Itálie a České republiky ve vojenské oblasti. Dohodli se na uzavření několika dohod, například o spolupráci ve vojenské kartografii či péči o válečné hroby v zahraničí.
Premiér Zeman slíbil českým Polákům účast na tvorbě menšinového zákona
Premiér Miloš Zeman přijal zástupce polských organizací, které doprovázel polský velvyslanec Marek Pernal. Ujistil je, že Česká republika co nejdříve přistoupí k Evropské chartě menšinových a regionálních jazyků, a slíbil jim, že budou přizváni k přípravě paragrafovaného znění menšinového zákona. Na věcném záměru menšinového zákona Poláci kritizují řešení spoluúčasti menšin na veřejné správě. Požadují rovněž právní zakotvení nynější Rady pro národnostní menšiny. S její dosavadní činností jsou však spokojeni. Tento centrální orgán by měl mít svůj rozpočet a kompetence k ochraně menšinových práv. V rámci menšinových práv požadují Poláci dvojjazyčné nápisy na Těšínsku, které prý v devadesátých letech zmizely z veřejných institucí a dnes se objevují zcela výjimečně. Poláci s premiérem hovořili rovněž o možnosti návratu majetku polským organizacím. Je jim však jasné, že v rámci zákonné restituce taková možnost není.
Vláda uvolní zemědělcům na kompenzace za škody způsobené suchem pět miliard bez podmínek
O bezpodmínečném uvolnění pěti miliard na kompenzace za škody způsobené zemědělcům jarním suchem rozhodla vláda. Tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář upřesnil středeční informaci, podle níž uvolnění peněz závisí na souhrnné informaci o konečné výši škod způsobených letošním suchem, kterou má ministr zemědělství Jan Fencl vládě předložit do konce října. Souhrnná říjnová informace podle Fencla vytváří prostor, aby uplatnil požadavek na případnou další kompenzaci. Ministr po vládě původně požadoval sedm miliard korun. Mimořádná pětimiliardová pomoc zemědělcům bude kryta vydáním státních dluhopisů. To vládě umožnila Poslanecká sněmovna, když minulý týden schválila vydání státních dluhopisů za pět miliard korun na financování těchto škod. Pomoc zemědělcům bude poskytnuta i v několika dalších podobách. Okamžitou pomoc nabídlo ministerstvo zemědělství formou 200 miliónů korun ze svého rozpočtu. Ta činí 3000 korun na hektar zaoraných porostů a 1500 korun na hektar porostů poškozených z více než 70 procent. Pomoc poskytne i Pozemkový fond, a to snížením splátek nájmů za státní zemědělskou půdu.
Sněmovna zrychlila tempo projednávání a schvalování zákonů
Zrychlení tempa projednávání zákonů bylo jedním z charakteristických rysů práce Poslanecké sněmovny v posledních 12 měsících, tedy ve druhém roce jejího nynějšího čtyřletého funkčního období. Poslanci tak reagovali na loňské podzimní hodnocení připravenosti České republiky na vstup do Evropské unie. Evropská komise tehdy Praze vytkla mimo jiné právě pomalé tempo harmonizace českých zákonů s legislativou Evropské unie. Sněmovna se po této kritice rozhodla urychlit projednávání a schvalování zákonů, a to v první řadě přechodem své činnosti ze sedmitýdenního na šestitýdenní pracovní cyklus. Další opatření představovala úprava sněmovního jednacího řádu, která poslancům umožnila schvalovat důležité zákony již v prvním čtení, tedy třeba i v průběhu několika hodin. Naproti tomu v obvyklém systému trojího čtení trvá projednávání předloh ve sněmovně a v jejích výborech i tři až čtyři měsíce. Poslanci a další politici se už v závěru roku 1999 shodli asi na 30 až 35 zákonech, jež měl parlament přednostně projednat do poloviny letošního roku. Patřily mezi ně mimo jiné předlohy umožňující práci krajské samosprávy.
Pražští radní budou jednat o výpůjčce Strahova kvůli Mezinárodnímu měnovému fondu v úterý
Pražští radní budou jednat o vypůjčení plochy strahovského stadiónu ministerstvu vnitra v úterý. Pokud radní návrh schválí, vnitro stadión poskytne firmě FAM, která tam v době zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky vybuduje stanové městečko pro odpůrce globalizace a těchto finančních institucí. "Strahov může být největším příspěvkem k tomu, aby zasedání proběhlo bez konfliktů," řekl novinářům vládní zmocněnec pro zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky Zdeněk Hrubý. Do hlavního města má vedle asi 18.000 oficiálních účastníků zasedání přijet v září podle některých odhadů až 20.000 kritiků globalizace. Na ploše stadionu by bylo stravovací zařízení, sociální zázemí a různé stánky a obchody. Kromě pořadatelské služby by tam působila také bezpečnostní agentura. Každý zájemce by za celou dobu ubytování zaplatil zřejmě jednorázovou částku 75 marek (zhruba 1360 korun).
Nuceně nasazené využívala za války i německá katolická církev
Německá katolická církev připustila, že za války využívala lidí nasazených v zemi nacisty na nucené práce. Brzy také hodlá rozhodnout, zda přispěje do fondu německých firem a vlády, z něhož budou odškodněny oběti pocházející také z České republiky. Minulý týden už přiznala evangelická církev, že za hitlerovského režimu z nucené práce těžila. Do fondu přislíbila vložit 10 miliónů marek. Diskuse o vině katolické církve se rozproudily ve středu, kdy veřejnoprávní televize ARD uvedla, že v řadě klášterů a církevních zařízeních byli nuceně nasazení zaměstnáváni. Biskupská konference zatím oficiálně pouze oznámila, že přístupné dokumenty hovoří o tom, že církev poskytovala nuceně nasazeným duchovní službu. Podpisem příslušných dokumentů byla v pondělí v Berlíně po půldruhém roce definitivně zakončena jednání o odškodnění obětí nucených prací pro nacistický režim za druhé světové války.
Předsedkyně Senátu Benešová dostala od legionářské obce pamětní medaili
Pamětní medaili předali zástupci Československé obce legionářské předsedkyni Senátu Libuši Benešové. Tajemník legionářů Bohuslav Andršt po setkání řekl, že Benešové mimo jiné poděkovali za úspěšné projednání zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád v letech 1939 až 1945 v parlamentu. Norma platí od 1. března. Parlament ji přijal se senátními úpravami, které okruh osob majících nárok na odškodnění rozšířily o příslušníky zahraničních spojeneckých armád. Každý, kdo bojoval v zahraničních armádách proti nacismu déle než jeden rok, dostane podle zákona minimálně 120.000 korun. Částku 120.000 korun dostane i člověk, který nemá za sebou jeden rok služby, ovšem prokáže, že byl v boji zraněn a byl mu přiznán invalidní důchod. Lidé, kteří sloužili méně než jeden rok, ale déle než tři měsíce, obdrží 60.000 korun.
Židovská obec míní, že pojišťovna nestojí o dohodu o pohřebišti
Na mrtvém bodě uvázla jednání Pražské židovské obce s Českou pojišťovnou o dohodě o zachování středověkého pohřebiště v pražské Vladislavově ulici. Předseda Židovské obce v Praze Jiří Daníček podezřívá pojišťovnu, že o žádnou dohodu ani nestojí, aby se tak vyhnula kontrole židovské obce nad staveništěm. Pojišťovna již dva měsíce pokračuje v pracích na staveništi a vzkázala židovské obci, že její připomínky k dohodě není kompetentní splnit. Jediným směrodatným dokumentem tak pro pojišťovnu zůstává březnové rozhodnutí vlády, že pozůstatky hřbitova budou kulturní památkou a budou začleněny do stavby pojišťovny. Židovská obec ve svých připomínkách adresovaných pojišťovně popsala způsob uložení již vyzvednutých ostatků a požadovanou úpravu místa. Židé také žádají, aby případné přemisťování, stejně jako opětovné uložení ostatků zajišťovali odborníci rabinátu. Vláda místo s nalezenými hroby označila za kulturní památku, jež má být zachována. Pojišťovna proto zpracovala nový stavební projekt, který zástupci pražské židovské obce zhodnotili a s připomínkami vrátili pojišťovně. Po několikatýdenním čekání přišla židovské obci odpověď pojišťovny, že není způsobilá jednat o některých připomínkách pražské židovské obce.
Kardinál Vlk letos netráví dovolenou v horách, ale u moře
Český katolický primas kardinál Miloslav Vlk letos není na dovolené v horách, ale u moře. S přáteli biskupy již například slézal v létě vrcholy ve švýcarských Alpách. Tentokrát však na dva týdny odjel s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem a plzeňským biskupem Františkem Radkovským do Portugalska. "Dovolenou tráví pan kardinál od neděle v soukromí u přátel, odpočinkově," řekl mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. Moře má podle něj Miloslav Vlk rád stejně jako hory a plavat umí. Na dovolenou si prý vždy bere detektivky. V srpnu čeká kardinála Vlka po návratu do vlasti mimo jiné požehnání opravené kaple sv. Kříže na Karlštejně a nových varhan v pražském kostele sv. Bartoloměje, pouť na Svaté Hoře u Příbrami a v Praze-Hostivaři a jáhenská svěcení. Od 15. do 20. srpna bude nejvyšší český katolický hodnostář v Římě na Světovém dnu mládeže.
Plot z ústecké Matiční ulice je k vidění v ústecké zoo
Betonový plot, který loni na podzim po šest týdnů odděloval obyvatele v ústecké Matiční ulice, byl instalován v místní zoologické zahradě. Slavnostní kolaudace plotu, který vyvolal kritiku českých i zahraničních obránců lidských práv a romských aktivistů, se spolu s ředitelkou zoo Zdenkou Jeřábkovou zúčastnil Pavel Tošovský, starosta ústecké čtvrti Neštěmice, do níž Matiční ulice patří. Na jednom z dílů plotu u vchodu do zoo byla umístěna tabulka s označením v češtině, němčině, angličtině a latině; obsahuje tak nápisy: Plot z Matiční ulice, Matiční Street'Fence, Der Zaun von Matiční Strasse a Plotus maticiensis. Na tabulce je uvedeno, že jde o velice vzácný exemplář, vyskytující se pouze v Zoo Ústí nad Labem. Plot mohou vidět i cestující projíždějící železnicí po blízké trati, mimo jiné mezinárodními expresy. Zoo chtěla původně koupit celý plot za vyvolávací cenu 210.000 korun, která podle radnice zhruba kryje náklady na jeho výstavbu a zbourání. Radní ale rozhodli, že jeden panel věnují ústeckému Městskému muzeu, které chce mít "kousek nejznámějšího plotu" ve svých sbírkách.
Betonový plot odděloval v Matiční ulici obyvatele místních rodinných domků od jejich převážně romských sousedů v obecních bytech. Plot nechala místní samospráva postavit 13. října. Podle ní měl chránit obyvatele rodinných domků před hlukem a nepořádkem z areálu sousedních obecních bytů, v nichž bydlí převážně Romové. Po ostré kritice českých i zahraničních politiků a ochránců lidských práv, kteří plot považovali za projev rasismu, poslala vláda do Ústí nad Labem deset miliónů korun na řešení soužití obyvatel v této lokalitě. Ústečtí zastupitelé pak 23. listopadu rozhodli, že plot bude rozebrán.
A ještě krátce o počasí. Čekejte oblačno, přechodně až zataženo, místy, zejména na severu a severovýchodě území slabý déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 16 až 20 stupňů Celsia.
Tolik zprávy Rádia Praha.
