Zprávy Radia Praha
Hladiny českých a moravských řek klesají
Nejvyšší, tedy třetí stupeň povodňové aktivity platil v sobotu na horním toku Labe mezi Špindlerovým Mlýnem a městem Hostinné. Velký příval vody zachytila nádrž Les Království u Dvora Králové na Trutnovsku, na odtoku z přehrady však již vodohospodáři vyhlásili první povodňový stupeň, který platí až po Jaroměř na Náchodsku. Hladina Labe v Krkonoších začala během dne klesat, nadále ale platí stav ohrožení. Také řeky Metuje a Stěnava na Náchodsku, které během noci z pátku na sobotu dosáhly druhého povodňového stupně, se zklidnily.
Třetí a druhý stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen na řece Doubravě na Kutnohorsku a Pardubicku. V několika obcích na Chotěbořsku hasiči evakuovali obyvatele domů, které ohrožovala velká voda. Již v pátek museli evakuovat i dětské tábory u této řeky. Podle ředitele Hasičského záchranného sboru Vysočiny Drahoslava Ryby ale hladina řeky již kulminovala a voda bude postupně klesat.
Na tocích v Moravskoslezském kraji již platí maximálně první, nejnižší povodňový stupeň. Na řece Opavě trvá stav bdělosti v Karlovicích a Krnově na Bruntálsku a v Opavě a Děhylově na Opavsku. Vedle těchto oblastí je první stupeň na Lomnickém a Černém potoku na Bruntálsku a na řece Odře v Bartošovicích na Novojičínsku. Stav bdělosti je od sobotního dopoledne také v Petrovicích u Karviné na řece Petrůvce. Rovněž řeka Opava v Krnově a Karlovicích na Bruntálsku již kulminovala. Její hladina klesla natolik, že první povodňový stupeň bude zřejmě brzy zrušen. Nejdéle má stav bdělosti trvat v Děhylově.
Ministr Kavan odmítá německé stanovisko k Temelínu
Podle sobotního vydání rakouského deníku Die Presse za urážku označil český ministr zahraničí Jan Kavan dopis od německé vlády, v němž se požaduje zastavení provozu v jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Podle Jana Kavana by česká vláda nespustila Temelín, pokud by nebyl bezpečný. "...jsem si jist, že můžeme Rakušany přesvědčit o tom, že se postaráme o jejich bezpečnost stejně, jako o naše obyvatelstvo," uvedl Kavan. Jako "urážku" proto chápe to, že někteří obviňují českou vládu z hazardování se životy vlastního obyvatelstva, ale i se životy Rakušanů a Němců. Proto česká vláda odmítá i stanovisko německého kabinetu k Temelínu, který požaduje zastavení provozu v elektrárně. Tón stanoviska totiž podle Kavana zanechává dojem "arogantního, politického" postoje, který si neváží práva suverénních států na rozhodování o své energetické politice a dosáhl pouze toho, že se vláda jednomyslně rozhodla na něj neodpovídat.
Jako pozitivní naopak Kavan chápe oficiální rakouskou reakci na dopis z Berlína, která se s jeho závěry neztotožnila, a postoj ministra životního prostředí Wilhelma Molterera, který chce pokračovat v procesu z Melku a v konstruktivním dialogu. Kavan pro Die Presse zopakoval, že obavy a otázky obyvatel alpské republiky akceptuje a považuje je za legitimní: "Padesát nebo šedesát kilometrů je skutečně malá vzdálenost, a proto mají právo požadovat od české vlády záruky bezpečnosti. Překvapivé je ale dnešní chování rakouské vlády, která v době komunistického režimu, když se rozhodlo o výstavbě elektrárny, neřekla ani jediné slovo," prohlásil Kavan.
O jihočeské jaderné elektrárně Temelín jednali ministři životního prostředí Rakouska a Německa. Podle mluvčího rakouského ministra Wilhelma Molterera se obě země dožadují od České republiky jasného a seriózního stanoviska k bezpečnosti temelínské elektrárny. Molterer a jeho německý protějšek Jürgen Trittin se dohodli na pokračování velmi těsné spolupráce a koordinace zaměřené především na prověření dopadů Temelína na životní prostředí. Rakouská strana v současné době připravuje oficiální stanovisko k předložené české dokumentaci o Temelínu. Rakouská strana v současné době připravuje oficiální stanovisko k předložené české dokumentaci o Temelínu. Na pondělní dopoledne je dojednána schůzka Molterera s komisařem Evropské unie pro rozšíření Günterem Verheugenem v Bruselu. Na pořadu jejich jednání má být diskuse o nové situace po nedávném zveřejnění kritického postoje Německa k Temelínu.
Hraniční přechod do Rakouska v Hevlíně zablokovali autodopravci
Zhruba 40 nákladních aut zablokovalo v sobotu dopoledne hraniční přechod s Rakouskem v Hevlíně na Znojemsku. Blokádou chtěli autodopravci protestovat proti změně odbavovacího režimu pro nákladní vozy, která jim znemožňuje jejich činnost. Podle nového nařízení mohou být nákladní automobily odbavovány pouze v denních hodinách, autodopravci však podle organizátorů blokády využívají k cestám právě noční hodiny. Jeden z organizátorů akce Štefan Spišiak uvedl, že pokud se autodopravcům a exportérům nikdo ze zodpovědných ministerstev neozve kvůli jednáním, jsou připraveni zablokovat i větší hraniční přechody. Blokáda hraničního přechodu v Hevlíně skončila ve 13.00 hodin.
Pravicoví extremisté protestovali proti drogám
Zhruba pětadvacet členů pravicového sdružení Vlastenecká fronta protestovali ve Strakonicích proti drogám a zároveň manifestovali za spuštění temelínské jaderné elektrárny. Účastníky pochodu očekávala policie a skupina anarchistů, ke srážkám však nedošlo. Demonstrující procházeli městem bez transparentů, pouze s českou vlajkou. Na nádvoří strakonického hradu vyslechli několik projevů odsuzujících užívání drog a podporujících spuštění Temelína. Akce skončila zhruba po půl hodině. Původně přislíbenou účast na protestní akci odřekli zástupci sdružení Jihočeští taťkové, jehož členy jsou zastánci spuštění Temelína. "Jsme pro Temelín a s drogami nechceme nic mít, ale nepřejeme si být dáváni do souvislosti s extremistickými skupinami," uvedl šéf sdružení Jiří Týc. Vlastenecká fronta vznikla jako občanské sdružení v roce 1993 a otevřeně se hlásí k nacionalismu. Její předseda Jan Skácel rozhodně odmítá jakoukoli spojitost s neonacismem. Členové sdružení ho pověřili přípravou a založením politické strany Národní sjednocení.
Řešením úbytku obyvatel je podle demografů přistěhovalectví
Na nedávném veřejném slyšení v Senátu, které bylo věnováno demografii, uvedli demografové Zdeněk Pavlík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ladislav Rabušic z Masarykovy univerzity v Brně, že úbytek obyvatel může vyřešit také přistěhovalectví. Podle jejich názoru by ale bylo nutné formulovat imigrační politiku i s ohledem na nezaměstnanost a xenofobní nálady české společnosti. Pavlík považuje za důležité stanovit kritéria pro to, "koho bychom chtěli mít jako migranty". Podle něj by ale přijímání přistěhovalců "mělo mnohem větší efekt, než snahy nějakým způsobem ovlivňovat úroveň plodnosti". Také Rabušic má za to, že není vhodné se snažit formulovat "speciální propopulační politiku". Podle něj postačí rozvíjet sociální politiku, která bude založena na principech osobní odpovědnosti a sociální solidarity v rámci ekonomických možností země. K možnosti řešit úbytek obyvatelstva přistěhovalectvím demografové uvedli, že "pokud se rozhodneme pro imigrační řešení ..., muselo by se jednat o selektivní imigraci". Znamená to imigraci v takové vzdělanostní a věkové struktuře, která bude odpovídat demografickým a ekonomickým potřebám českého státu. Současně připustili, že takto pojatá imigrace je citlivým problémem z hlediska mezinárodních úmluv a lidských práv a může zavánět etnocentrismem a dokonce i rasismem. Mnohé vyspělé země si ale imigrační kvóty stanovují, neboť se obecně uznává, že každý stát má právo na to, aby příliv imigrantů a jejich strukturu nějakým způsobem korigoval.
V Salcburku otevřena unikátní výstava českého kubismu
Unikátní výstava českého kubismu byla v sobotu otevřena za mimořádné pozornosti laické i odborné veřejnosti v salcburském muzeu moderního umění Rupertinum. Výstavu zahájil za přítomnosti ministra kultury Pavla Dostála a českého velvyslance v Rakousku Jiřího Gruši předseda poslanecké sněmovny Václav Klaus a ředitel Národní galerie Milan Knížák. Výstava, na níž pořadatelé shromáždili více než stovku olejomaleb, koláží, akvarelů i plastik, přibližuje dílo nejvýznamnějších českých kubistů v období mezi roky 1912 a 1916. Ke shlédnutí jsou tu až do 20. října díla Vincence Beneše, Josefa Čapka, Emila Filly, Otto Gutfreunda, Otakara Kubína, Bohumila Kubišty, Otakara Nejedlého, Antonína Procházky a Václava Špály.
Na slavnostech v Holašovicích očekávají 15.000 návštěvníků
Dvoudenní selské slavnosti lidových řemesel, které o víkendu probíhají v Holašovicích na Českobudějovicku, by mělo podle odhadů pořadatelů navštívit asi 15.000 lidí. Na letošní, čtvrtý ročník, který má podtitul Setkání slovanských kultur z celé Evropy, se sjelo na 200 vystavovatelů lidových řemesel z České republiky a Slovenska. V doprovodném programu vystoupí i soubory ze Srbska a Kosova. Holašovická náves je od roku 1998 zapsána na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Velkolepé oslavy ve Velkých Losinách na Šumpersku zmařilo počasí
Velkolepé oslavy 650. výročí založení Velkých Losin na Šumpersku, proslulých například historickou ruční papírnou, zhatilo počasí. Kvůli dešti a větru, který odradil i mnohé návštěvníky, museli pořadatelé zrušit například fotbalový turnaj herců. Většinu akcí se podařilo přemístit pod střechy. Přes nepřízeň počasí však mnozí lidé využili možnosti svézt se historickým vlakem z Šumperku do Velkých Losin nebo navštívit jarmark historických řemesel. V neděli se mohou návštěvníci vrátit do historie čarodějnických procesů ve Velkých Losinách. Herci Severomoravského divadla nastudovali hru Ďábel proti bohu, která o procesech s čarodějnicemi na Šumpersku pojednává.
Zámek v Mníšku pod Brdy se poprvé po 50 letech otevřel veřejnosti
Několik stovek lidí využilo v sobotu první příležitosti po půl století prohlédnout si barokní zámek v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ. Šlechtické sídlo, v němž byl v posledních 50 letech archiv, otevřel o víkendu středočeský památkový ústav u příležitosti tradiční Skalecké pouti. Trvale zpřístupněn by zámek měl být do tří let, rekonstrukce památky přitom bude stát zhruba 60 až 70 miliónů korun. V opraveném zámku má být zpřístupněna expozice, přibližující bydlení na přelomu 19. a 20. století. Původní exponáty, kterých se podařilo zachránit kolem 400, doplní předměty ze sbírek památkového ústavu. Zámek v Mníšku pod Brdy byl postaven v letech 1656 až 1672 ve stylu baroka. Jeho poslední majitel Llevellin Kast o své sídlo přišel po druhé světové válce kvůli kolaboraci s Němci. V zámku pak krátce sídlil národní výbor a potom v něm byl archiv ministerstva vnitra.
Dobrovolníci ze zahraničí pomáhají s opravami na Grabštejně
Dvanáct dobrovolníků ze zahraničí pracuje už týden na hradě Grabštejn na Liberecku. V rámci projektu mezinárodních táborů práce, které pořádá občanské sdružení dobrovolných aktivit INAX-SDA, zde pomáhají při obnově parku a rekonstrukci hradu. Podobný tábor se koná na Grabštejně už posedmé a je součástí programu Ruce a historie. Tento program je zaměřen na spolupráci v oblasti ochrany a péče o historicky významné objekty především tam, kde přináší oživení a připomenutí našich kořenů a navrací památky zpět do života. V táboře pracují většinou studenti, kteří se zajímají o architekturu a historii. Přijeli sem z různých evropských zemí, ale i z Koreje, Japonska a Spojených států.
V Řehlovicích skončilo Česko-německé výtvarné sympozium
Vernisáží obrazů, grafik, fotografií a prostorových instalací skončilo na bývalém statku pánů z Bělé v Řehlovicích na Ústecku o mezinárodní výtvarné sympozium Proudění-Strömungen. Třetího ročníku se zúčastnilo 35 umělců z Německa, Rakouska, Švýcarska a České republiky. Výsledky výtvarníků budou moci v srpnu vidět také návštěvníci litoměřické Galerie ve dvoře. Vybraná díla budou podobně jako loni vystavena v Drážďanech při listopadových Dnech české kultury. Mezinárodní sympozium umělců, které má přispívat k porozumění mezi Čechy a Němci, finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti a Evropská unie.
Jihlavská zoologická zahrada získala unikátní přírůstek
Jihlavská zoologická zahrada nedávno získala již odrostlé mládě babirusy, tedy vzdáleného příbuzného prasete. Návštěvníci zahrady ho spatří už za několik dní. Pro babirusu jsou typické výrazně zakřivené kly, které se téměř vracejí k obličeji. Mládě zatím váží 60 kilogramů a má tmavošedou barvu. V dospělosti dosahuje hmotnosti až 100 kilogramů. Návštěvníci jihlavské zoologické zahrady mohou kromě nového mláděte vidět celý rok dalších asi 500 zvířat.
A na závěr ještě krátce o počasí:
Bude oblačno až polojasno, ojediněle, zejména na severovýchodě území přeháňky. Nejvyšší teploty 21 až 25 stupňů Celsia.
