Zprávy Radia Praha

Senát přijal návrh volebního zákona, který umožní volit krajanům

Senát ve čtvrtek přijal svůj návrh novely volebního zákona z dílny senátorů čtyřkoalice, který má umožnit konání sněmovních voleb. Návrhem, který nyní posoudí Poslanecká sněmovna, chtějí senátoři poprvé v historii České republiky umožnit českým krajanům žijícím v zahraničí účastnit se voleb korespondenčně. Zákon ze 75 přítomných podpořilo všech 39 senátorů čtyřkoalice a nezávislí Václav Fischer a Peter Morávek (dříve ČSSD). Pro novelu nehlasoval nikdo z ODS, ČSSD ani komunistů. Novelu tedy podpořilo 41 senátorů, 20 jich bylo proti, 14 se hlasování zdrželo. Návrh mimo jiné počítá se zavedením klasické d'Hondtovy metody přepočtu hlasů na mandáty, podle níž jsou poslanci zvoleni již v prvním skrutiniu. Proti původnímu plánu čtyřkoalice však koalicím neumožní vstup do sněmovny už zisk pěti procent hlasů, které budou stačit jen pro jednu stranu. Dvojkoalice bude potřebovat sedm, trojkoalice devět a čtyřkoalice 11 procent. Norma také předpokládá zavedení 14 volebních krajů.

Rakouské úřady nepovolily blokádu hranic

Nová blokáda hranic s Českou republikou, kterou na páteční odpoledne chystali dolnorakouští odpůrci české jaderné elektrárny, nebyla rakouskými úřady povolena. Oznámila to ve čtvrtek agentura APA s odvoláním na organizátory protestu z platformy Stop Temelín. Odpůrci Temelína chtěli blokádou reagovat na chystané obnovení zkušebního provozu v Temelíně, k němuž by mělo dojít rovněž v pátek. Podle Gottfrieda Brandnera z platformy Stop Temelín se blokáda měla uskutečnit od 16:00 do 16:30 na přechodu Gmünd/České Velenice a po ní měla až do 21:00 následovat protestní demonstrace.

Brandner ve čtvrtek na zákaz blokády reagoval prohlášením, že okamžitě napíše protestní dopisy proti porušování svobody shromažďování nejvyšším rakouským politikům, včetně prezidenta Thomase Klestila. Plánovaná demonstrace se podle něj v každém případě uskuteční. V nedávné minulosti již byla podobně zakázána blokáda jiných hraničních přechodů, odpůrci Temelína však přes zákaz a za nečinného přihlížení rakouské policie stejně provoz na přechodech přerušili.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR vyjádřilo ve čtvrtek v diplomatické nótě pro rakouskou vládu znepokojení nad zprávami o přípravě blokád česko-rakouských hraničních přechodů. Česká strana doufá, že rakouské úřady akci nepovolí, řekl ČTK mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil a dodal, že pokud se blokády uskuteční, bude to Česko považovat za hrubé porušení dohody z Melku.

Senát souhlasil s odtajněním v podstatě všech svazků StB

Senát ve čtvrtek na návrh ODS schválil vlastní návrh zákona, podle níž mají být otevřeny v podstatě všechny svazky bývalé Státní bezpečnosti (StB). Lidé dosud mohou nahlížet jen do "svých" svazků nebo do svazků se svými osobními údaji. Další archiválie přístupné nejsou. Senátní návrh zákona nyní bude posuzovat Poslanecká sněmovna. Ze 73 přítomných hlasovalo pro 57 senátorů - ODS, čtyřkoalice a nezávislý Václav Fischer, proti byli tři komunisté a čtyřkoaliční nezařazený senátor Zdeněk Bárta. Hlasování se zdrželi všichni přítomní senátoři ČSSD.

Podle senátorů ODS Jiřího Lišky a Dagmar Lastovecké má návrh zákona umožnit občanům starším 18 let nahlížet do zachovaných svazků StB, správ StB a svazků zpravodajských a bezpečnostních služeb, s nimiž StB úzce spolupracovala nebo je řídila. Norma by též podle nich oprávněným žadatelům umožnila zpřístupnit takzvané objektové svazky, svazky spolupracovníků StB a vybrané personální, kádrové spisy s údaji o činnosti příslušníků StB.

Senát ovšem nepřijal návrh senátora ODS Tomáše Julínka, aby se odtajnění týkalo i svazků, vedených na cizince. Tvůrci zákona naopak počítají se vznikem senátní komise, která by rozhodovala ve sporných případech, kdy by zpřístupnění svazku ohrožovalo zájmy České republiky v mezinárodních stycích, její bezpečnostní zájmy nebo život konkrétního člověka. Současný zákon o zpřístupnění svazků StB schválila sněmovna v roce 1996. Nahlížet do svazků StB může nyní jen Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a do "svého" svazku jen ten, na něhož byl v minulosti veden.

Senátoři zamítli zákon o vyřizování stížností občanů na úřady

Horní komora parlamentu ve čtvrtek drtivou většinou hlasů zamítla poslanecký návrh zákona, který by měl lidem přinést rychlejší vyřizování jejich stížností na úřadech. Řada senátorů normu za některá problematická místa ostře kritizovala. Některé z nich však rozladila také skutečnost, že návrh do Senátu nepřišel představit a obhajovat nikdo z jeho předkladatelů. Zamítnutí návrhu podpořilo 57 ze 67 přítomných senátorů, proti byli jen dva. Norma se nyní vrátí do Poslanecké sněmovny, která ještě může verdikt Senátu zvrátit. Předlohu by ale muselo podpořit aspoň 101 poslanců. Takovou možnost nelze vyloučit, protože při červencovém hlasování ve sněmovně pro návrh zvedlo ruku 154 poslanců a proti jich bylo 15. Vypracovala jej skupina poslanců, mezi něž patří unionistka Ivana Hanačíková, předseda lidovců Cyril Svoboda a Tomáš Kladívko (ODS).

Podle návrhu by si mohl na činnost či liknavost úřadu stěžovat každý, kdo by měl pocit, že úřad porušil nebo ohrozil jeho práva a zájmy. Odpověď by měl dostat do 30 dnů. Stížnost by měl prošetřovat vedoucí úřadu. Pokud si ale někdo bude stěžovat na něj, má ji vyřídit nadřízený orgán. Stížnosti na hlavy institucí, které nadřízené orgány nemají, mají příslušet tomu, kdo tyto osoby jmenoval či zvolil. Právě tuto úpravu senátoři odsuzovali. Kvůli ní by totiž některé stížnosti občanů skončily například u prezidenta nebo ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně. Někteří senátoři, například vicepremiér Pavel Rychetský, by považovali za mnohem vhodnější, kdyby tento typ stížností vyřizoval ombudsman.

Vicepremiér Pavel Rychetský projedná s Romy, jak snižovat počty žadatelů o azyl

Vicepremiér Pavel Rychetský přijme zástupce různých romských organizací. Bude s nimi hovořit o tom, jak postupovat po nynějším pozastavení britských kontrol na letišti v Ruzyni a jak předejít opětnému zvyšování počtu českých žadatelů o azyl ve Velké Británii. Právě nárůst počtu romských rodin, které odcházely na ostrovy a žádaly tam o politický azyl, vedl letos v polovině července k zavedení kontroverzních britských kontrol na letišti. Po jednání české a britské strany sice kontroly k dnešnímu dni skončily, Britové ale varují, že je obnoví, začnou-li se počty žadatelů o azyl v Británii zase zvyšovat. Vládní meziresortní komise pro záležitosti romské komunity již dříve oznámila, že chce vyčlenit část prostředků určených na kampaň proti rasismu a financovat z nich informační kampaň o azylové a přistěhovalecké problematice.

Podle Špidly zřejmě bude podmínka pro zvýšení důchodů naplněna

Zvýšení důchodů kvůli rostoucí inflaci se zřejmě důchodci dočkají ještě v letošním roce. "Došel jsem k názoru, že valorizační podmínka bude naplněna a že je třeba zahájit přípravu výpočtu a celého systému pro valorizaci, která by se měla odehrát ještě v tomto roce," řekl ve čtvrtek novinářům v Brně ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla.

Dodal, že vývoj inflace, která podle posledních informací již překročila hranici pěti procent, byl pro všechny překvapivý. Přesný termín, kdy by měly být důchody zvýšeny, si Špidla netroufl odhadnout. Všechny parametry, které jsou z hlediska zvyšování důchodů důležité, jsou v pohybu, doplnil. Rozhodnutí o zvýšení závisí na inflaci a vývoji mezd a musí ho učinit vláda. Podle dřívějšího vyjádření tiskového odboru ministerstva byly naposledy důchody zvýšeny v loni prosinci. Podle Českého statistického úřadu vzrostl průměrný starobní důchod k letošnímu 31. březnu proti stejnému období loni o 370 korun na 6300 korun. To představuje nominální růst o 6,3 procenta a reálný o 0,7 procenta. Muži dostávali o 430 korun víc než loni a pobírali 7000 korun. Průměrný důchod žen vzrostl o 340 na 5740 korun.

Liberecký kraj žaluje kvůli převodu majetku tři ministerstva

Žaloby na ministerstva školství, kultury a práce a sociálních věcí spolu se dvěma ústavními stížnostmi podá v pátek Liberecký kraj. Krajští zastupitelé o tom rozhodli téměř jednomyslně na svém čtvrtečním zasedání, řekl ČTK hejtmanův zástupce Luděk Suchomel (čtyřkoalice). Zástupcům kraje se podle něj nelíbí, že jsou při převodech majetku z ministerstev omezeni v nakládání s ním. "Domníváme se, že ministerstva tím porušují zákon a Listinu základních práv a svobod," dodal.

Ústavní stížnost a žalobu na ministerstvo školství podal již opakovaně Olomoucký kraj, o podání ústavní stížnosti budou jednat i zastupitelé Ústeckého kraje. Ministerstvo školství ale tvrdí, že při převodu škol na kraje v žádném případě neporušilo zákon ani nepřekročilo jeho rámec.

Na ministerstvo kultury podají krajští zastupitelé stížnost k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Žádají v ní zrušení platnosti převodu Státní vědecké knihovny v Liberci na kraj. Knihovnu převzal 27. června, ministerstvo kultury mu ji ale podle Suchomela předalo bez listinných dokumentů a inventáře. Kraj tak vůbec nevěděl, co přebírá. Rozhodnutí ministerstva kultury o převodu knihovny v originále dodnes nepřišlo. Současně s žalobami a stížnostmi podají zastupitelé Ústavnímu soudu návrh na zrušení paragrafu 19 v zákonu o krajích, který nakládání s majetkem omezuje. "Je to nesmyslný paragraf, který by se měl vypustit ze zákona," míní Suchomel.

ČSPL omezila plavbu do zahraničí

Československá plavba labská (ČSPL), na kterou ve středu soud prohlásil konkurs, omezila výjezd lodí do zahraničí. Správce konkursní podstaty Aleš Klaudy ve čtvrtek ČTK řekl, že tímto krokem chce zamezit možnému zabavení lodí ze strany zahraničních věřitelů. To ale ztěžuje vývoz největšího domácího producenta průmyslových hnojiv Lovochemie, řekl ve čtvrtek její obchodní ředitel Miloslav Spěváček. Podle ředitele ČSPL Jaroslava Vávry dluží podnik zahraničním zákazníkům zhruba 150 miliónů korun. Mimo území ČR je podle něj nyní okolo 80 lodí z celkem asi 150 plavidel. Správce konkursní podstaty proto z obavy před exekucí lodí vyzval posádky, aby splnily zakázky a vrátily se na území ČR. Zároveň pak omezil výjezdy plavidel.

Podle Spěváčka již labská plavba firmě odřekla část přepravy do Německa. Zatím však není situace nijak dramatická. Delší výpadek ČSPL by ale zřejmě ostatní rejdaři nemohli kapacitně nahradit, uvedl. Lovochemie totiž vyváží po vodě zhruba 170 tisíc tun výrobků ročně, což je asi 55 procent celkového exportu. ČSPL zajišťuje zhruba 90 procent vodní přepravy podniku. Jako nejschůdnější náhradu za lodě tak vidí Spěváček v silniční dopravě, která však zvýší náklady. Představenstvo ČSPL podalo na společnost návrh na konkurs v úterý kvůli insolvenci. Vláda a následně i věřitelské banky odmítly plavbě pomoci. Podnik dluží bankám přes 700 miliónů korun, celkově pak přes 1,3 miliardy korun, což je více než polovina z dvoumiliardového základního jmění.

Senátoři se na veřejném slyšení budou zabývat i romskou otázkou

Problémům spojeným s neonacismem, rasismem, xenofobií, ale i romské otázce, bude věnováno veřejné slyšení Senátu 4. října. Slyšení umožňuje senátorům vyslechnout na určité téma odborníky a další účastníky, kteří k němu mohou podat informace. Tento institut předpokládá jednací řád. Senátoři ve čtvrtek rozhodli také o tom, že veřejné slyšení o vysokých školách se uskuteční 19. září a veřejné slyšení o české zahraniční politice v druhé polovině listopadu. "Předpokládám, že na veřejném slyšení o neonacismu zazní i několik slov o romské otázce," řekl ČTK jeden z garantů plánovaného slyšení senátor Ivan Havlíček (ČSSD). Nepředpokládá, že by se politici v rámci slyšení podrobněji zabývali kontrolami britských imigračních úředníků na pražském ruzyňském letišti.

Slyšení k hrozbě neonacismu navrhla uspořádat skupina devíti senátorů včetně předsedy horní komory Petra Pitharta. Jejich návrh pramení mimo jiné z obav z růstu fenoménu neonacismu v České republice, z jeho údajného tolerování státními institucemi a z možného propojení českých a německých neonacistů. Předmětem slyšení budou problémy spojené s projevy neonacismu, rasismu a xenofobie a s jejich potlačováním. Veřejného slyšení se mají zúčastnit zástupci státu, církví, národnostních menšin a nevládních organizací.

Nový apoštolský nuncius přiletí příští středu do České republiky

Nový apoštolský nuncius pro Českou republiku arcibiskup Erwin Josef Ender přiletí příští středu do České republiky. ČTK to ve čtvrtek řekl mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. Ender se stal po Giovannim Coppovi druhým velvyslancem Vatikánu v České republice. Coppa ze své mise v Praze, v níž byl velvyslancem od roku 1990, odcestoval koncem července, doplnil mluvčí. Arcibiskup Ender vstoupil do diplomatických služeb Vatikánu v roce 1970. Dvacet let pracoval na státním sekretariátu. V roce 1990 byl jmenován nunciem v Súdánu, od roku 1993 zastával stejnou funkci v Somálsku. Od roku 1997 byl nunciem v Litvě, Estonsku a Lotyšsku. Hovoří anglicky, francouzsky, italsky, litevsky a německy. Nuncius má zpravidla zvláštní postavení mezi ostatními velvyslanci, připomněl Herman. "Jsou doyeny diplomatického sboru, prvními mezi velvyslanci. Vítají jiné velvyslance, loučí se s nimi," vysvětlil.

Hranická továrna Philips zahájí sériovou výrobu v srpnu

Nová továrna nizozemsko-korejské společnosti LG. Philips Displays v Hranicích na Přerovsku zahájí sériovou výrobu barevných televizních obrazovek již tento měsíc. V rozhovoru pro ČTK to ve čtvrtek řekl generální ředitel společnosti LG. Philips Displays Czech Republic Jon Richters. "Sériovou výrobu zahájíme podle plánu v průběhu srpna poté, co získáme požadované certifikáty na budovy, sítě, všechny postupy a zařízení. Nyní dokončujeme veškerou dokumentaci pro tyto certifikace," uvedl Richters. Hranická továrna, jejíž stavba byla zaháje loni v září, v současnosti podle Richterse zaměstnává zhruba tisícovku pracovníků. Jejich počet do konce letošního roku vzroste na více než 1200. Vedení společnosti totiž letos na jaře kvůli příznivému vývoji poptávky na světových trzích přehodnotilo své plány a rozhodlo se do konce roku zprovoznit v Hranicích všechny tři výrobní linky.

Stavbu hranické továrny doprovázel vleklý spor mezi radnicí v Hranicích a majitelkou posledního nevykoupeného pozemku Markétou Regecovou, který se podařilo vyřešit až poté, co se do něj vložila LG. Philips Displays. Ta nedávno jménem města uzavřela kupní smlouvu mezi Hranicemi a Regecovou, kterou poté odsouhlasilo hranické zastupitelstvo.

V brněnské galerii začne mezinárodní výstava výtvarníků

Výtvarné práce téměř 30 autorů z České republiky a dalších zemí představí mezinárodní výstava, která bude slavnostně zahájena v pátek v Galerii Rufus v Brně. Návštěvníkům nabídne tvorbu členů volného sdružení výtvarníků pod názvem Konfese a jejich hostů, řekl ve čtvrtek ČTK prezident sdružení Bohumil Vrzal. "Chceme umožnit srovnání vystavených děl od autorů z různých koutů světa, proto se také výstava jmenuje Vzájemnost konfrontace," dodal Vrzal. Ze zahraničních autorů se na výstavě představí například umělci ze Spojených států, Itálie, Španělska, Kuby a Ekvádoru. Na výstavě dominují obrazy a grafika, nechybí dřevěná plastika a umělecké hračky. Monumentální sochařská tvorba je prezentovaná na fotodokumentaci. Výtvarnou skupinu založil malíř Vrzal v Břeclavi v roce 1969. Aktivní činnost vykazovala až do roku 1975, kdy všechny výtvarné skupiny musely svoji činnost přerušit. Navázat na tradici a rozvíjet aktivity nejen v ČR, ale také v zahraničí se sdružení podařilo až po roce 1989. Výstavy pořádá sdružení v ČR a také v zahraniční. Nejbližší z nich se bude konat v září v Ekvádoru. Brněnská výstava v galerii Rufus potrvá do konce srpna.

Pátek v Edmontnu: Jiří Mužík a Jan Železný

Dvě horká želízka v ohni bude mít česká atletika v osmém soutěžním dnu mistrovství světa v Edmontonu. O medaile v běhu na 400 metrů překážek se popere Jiří Mužík, který si proklestil cestu mezi nejlepší osmičku svým druhým časem v kariéře 48,53 sekundy. V kvalifikaci vstoupí do svého sedmého mistrovství světa světový rekordman v hodu oštěpem Jan Železný, jenž bude mít před sebou úkol splnit postupový limit 84 metrů.

Počasí

V noci na pátek oblačno až zataženo a postupně od jihozápadu až západu místy déšť nebo přeháňky, ojediněle bouřky. Noční teploty 16 až 12 st. C. Přes den oblačno až zataženo a místy déšť nebo přeháňky. V Čechách ojediněle, na Moravě a ve Slezsku místy bouřky, při kterých se může ojediněle vyskytnout i krupobití. Denní teploty v Čechách 16 až 20 st. C, na Moravě a ve Slezsku 18 až 22 st. C.