Dosud tajné dokumenty o spolupracovnících StB možná už brzo spatří světlo světa

Zpřístupnění téměř všech svazků StB je na dosah. Poslanecká sněmovna schválila v pátek senátní návrh zákona, který má otevřít dosud utajované archivy komunistických tajných služeb. Pokud normu schválí i Senát a podepíše ji prezident, mohli by lidé získat více informací o smutné stránce naší minulosti. Další podrobnosti má Eva Petržílková:

Podle nové normy by měly být zpřístupněny nejen všechny svazky StB, ale také dokumenty zpravodajských a bezpečnostních služeb, s nimiž StB spolupracovala nebo je řídila. Otevřít by se tak měly mimo jiné i archivy vojenské kontrarozvědky. Materiály, které by pak mohli lidé požadovat upřesnil poslanec Marek Benda z ODS:

"Ať už to byly objektové svazky, kde třeba to byl objektový svazek Charta, tam jsou nějaké informace nebo ať už to byly záznamy ze sledování, záznamy z odposlechu a řada dalších věcí. Ke všemu tomu by je měli pustit. Každý občan by měl mít přístup k materiálům příslušníků Státní bezpečnosti a jejich spolupracovníků, k jejich svazkům. Samozřejmě, že tam budou začerněny osobní údaje. Ale každý si může zjistit, jak ten který se v té době choval a jakým způsobem vystupoval."

Podle ministra vnitra Stanislava Grosse zákon neumožní zveřejnit ty tajné dokumenty, které by mohly ohrozit bezpečnost státu.

"To znamená, že by se zveřejňovaly kriminální svazky, normálních kriminálních činů, tak to se podařilo odstranit. Jinak co se týče filosofie zákona, nejsem si jistý, jestli některé pozměňovací návrhy neudělají z toho celkového znění určitou kontroverzní normu z hlediska její aplikovatelnosti."

Proti návrhu zákona byla jen část zákonodárců ČSSD a komunisté. Ti prosadili, že do svazků nemohou nahlížet lidé s cizí státní příslušností. Důvod upřesnil šéf klubu KSČM Vojtěch Filip:

"Protože by to byla jinak věc pouze zájmu zahraničních zpravodajských služeb. To si myslím, že nebyl smysl vůbec toho zákona"

Jedním z lidí, kterým StB mimořádně ztrpčovala život, je i plzeňský politický vězeň a zakladatel památníku obětem zla Luboš Hruška. V komunistických věznicích a uranových dolech strávil jedenáct let. Odtajnění svazků vítá:

"Podle mýho názoru už to mělo být dávno. Dokud lidi se nedozví pravdu, tak v tomhle národě nebude nikdy klid. Poněvadž je třeba vědět, kdo byl kdo. Samozřejmě, že to přinese pro mnohý zklamání. To je mi jasný, dyť jsme četli případ, kdy manželka donášela na svýho manžela. Ale proč by to neměl vědět?"